Pravicová vláda by měla už z principu podporovat kapitálové trhy a soukromé investice, ale v Česku to nějak drhne. Minoritní akcionáři společnosti ČEZ mají pocit, že jim kroky vlády premiéra Petra Fialy znehodnocují jejich investici. Své znepokojení dali najevo formou online petice. Podpisy pod ní postupně přibývají, v pátek jejich počet překročil dva tisíce. Před publikací tohoto článku jich bylo 2143.
„Svým dosavadním konáním vláda ČR bezprecedentně podrývá důvěru v kapitálové trhy, stabilitu našeho podnikatelského prostředí a právní stát. Zároveň jsme velice nespokojeni s činností představenstva ČEZ, jehož posláním není hájit specifické zájmy většinového akcionáře, tj. státu reprezentovaného vládou ČR, ale v souladu se zákony ČR hájit legitimní zájmy všech akcionářů bez rozdílu,“ uvádí se v petici, jejichž organizátory a prvními signatáři jsou Pavel Grünfeld a Petr Horáček.
Závěr petice obsahuje varování, že signatáři nebudou dále „nezákonné a poškozující jednání“ státu vůči menšinovým akcionářům ČEZ tolerovat, a budou hájit svá práva a zájmy.
Vztah minoritních akcionářů ČEZ k vládě je napjatý již delší dobu. Zdá se, že pohár trpělivosti přetekl na konci února, kdy ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) prohlásil ukončení daně z mimořádných zisků – tzv. windfall tax – v letošním roce za nerealistické. S pomocí mimořádné daně chce letos vybrat nejméně 17 miliard korun, aby se tím pokryl deficit mezi státní pomocí s vysokými cenami energií a vybranými mimořádnými daněmi či odvody v roce 2023.
„Ještě loni v létě Zbyněk Stanjura uvažoval nad možností zkrátit období pro mimořádné zdanění o dva roky. K tomu nakonec dle aktuálního vyjádření ministra financí zřejmě nedojde a ČEZ tak může být zatížen mimořádnou daní i v letošním roce. Odhadujeme, že letošní zatížení ČEZu mimořádnou daní by se mohlo pohybovat kolem 32 miliard korun, tedy na obdobné úrovni jako loni,“ uvedl k dopadům daně analytik Fio banky Jan Raška.
Problém je mimo jiné ve výši mimořádného zdanění. Sazba daně fakticky dosahuje 81 procent z nadměrného zisku (běžná daň z příjmu 21 procent plus přirážka ve výši 60 procent) a spíš než o zdanění se tak jedná o zestátnění nadměrného zisku.
Aktivistický investor a menšinový akcionář ČEZ Michal Šnobr českou windfall tax dlouhodobě kritizuje. Podle jeho vyjádření ji reálně platí hlavně ČEZ, zatímco ostatní podniky se umějí této dani vyhnout. Příkladem mohou být banky, které v součtu v loňském roce odvedly mimořádnou daň ve výši pouhých 700 milionů korun (oproti očekávání ministerstva financí ve výši až 33 miliard korun).
„V případě windfall tax (WFT) platí, a celou dobu platilo, že je to daň z mimořádných zisků, která má pomoci pokrýt mimořádné výdaje státu na pomoc státu domácnostem a firmám v době vysokých cen energií. Zákonem je tato daň nastavena na 3 roky pro období 2023-25. V loňském roce byly výdaje státu spojené s energiemi vyšší o 18 miliard korun než inkaso daně z mimořádných zisků. Pokud se tak potvrdí odhad ministerstva, že letos vybere stát z WFT 17 miliard korun, pak příjmy státu v této oblasti souhrnně v letech 2023 a 2024 pokryjí mimořádné výdaje státu za pomoc s cenami energií v minulém roce, a obě položky tak budou ve výsledku rozpočtově neutrální. Ministr Stanjura pak bude v rámci koalice prosazovat zrušení WFT pro rok 2025. Vyjádření ministra Stanjury jsou tak konzistentní od začátku debat o WFT,“ odpověděla mluvčí ministerstva financí Petra Vodstrčilová.
Problém je v tom, že jinou bilanci mimořádných příjmů a výdajů týkajících se energetiky získáme ve chvíli, kdy do mimořádných příjmů přidáme dividendu. Ekonomický deník na tento fakt upozornil již na počátku ledna. Skupina ČEZ totiž v roce 2022 díky růstu cen elektřiny vykázala skokové zvýšení ziskovost a státu, který drží zhruba 70 procent akcií, vyplatila 54 miliard korun. Jakmile tuto dividendu započítáme, zjistíme, že stát na mimořádných daních, odvodech a dividendách vybral o 21 miliard korun víc, než kolik vyplatil na mimořádné pomoci lidem, firmám a energetickému sektoru.
Mimořádné příjmy a výdaje státu v roce 2023
| opatření | mld. Kč |
| daň z neočekávaných zisků firem (WFT) | 39,1 |
| odvod z nadměrných příjmů za elektřinu | 18,5 |
| odvod z elektřiny ze slunečního záření | 4,1 |
| dividenda ČEZ | 54,0 |
| celkem příjmy | 115,7 |
| stropování cen elektřiny a plynu (včetně distribuce) | 52,8 |
| úhrada mimořádných nákladů společnosti ČEPS | 18,7 |
| podpora pro energeticky náročné podniky | 4,6 |
| úhrada nákladů podporovaných zdrojů energie (POZE) | 18.4 |
| celkem výdaje | 94,5 |
zdroj: ministerstvo financí – výsledek rozpočtu 2023, propočet ED
Napětí ve vztahu mezi minoritními akcionáři ČEZ a vládou v loňském roce zvýšila také kauza známá jako lex ČEZ. Ministerstvo spravedlnosti do novely zákona o přeměnách obchodních společností a družstev „propašovalo“ paragraf, který umožňoval asymetrické rozdělení veřejně obchodované společnosti. Podle použitých procent pro souhlas valné hromady vše vypadalo jako účelově vytvořená cesta pro případné dělení Skupiny ČEZ.
Silný odpor veřejnosti a investorů nakonec přiměl poslance ústavně-právního výboru poslanecké sněmovny, aby v únoru po dlouhých pěti měsících váhání navrhli vypustit kontroverzní paragraf 311. Ten obsahoval možnost asymetrického dělení a kvůli němu získala tato novela přezdívku lex ČEZ. Sněmovna by měla tento zákon schvalovat ve třetím čtení v nejbližších týdnech.
David Tramba
