Použití zmrazených ruských aktiv na pomoc Ukrajině označil maďarský premiér Viktor Orbán za mrtvé téma. Podotkl to při příchodu na summit EU v Bruselu, kde bude klíčovým bodem právě další finanční pomoc Ruskem napadené zemi. Orbán dodal, že dávat peníze Kyjevu znamená zapojit se do války.
V kontrastu k tomu uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, že ze summitu Evropské unie neodejde bez vyřešení dalšího financování Ukrajiny. Podobně se vyjádřil i předseda Evropské rady António Costa.
V případě podpory ze zmrazených ruských aktiv, tedy takzvanou reparační půjčkou, musí podle názoru šéfky unijní exekutivy riziko nést všechny státy bloku. Podle šéfky evropské diplomacie Kaji Kallasové se EU obavami Belgie ohledně reparační půjčky zabývá.
Von der Leyenová také připomněla, že druhou zvažovanou možností financování Ukrajiny, která již čtvrtým rokem čelí ruské invazi, je využití unijního rozpočtu. Znamenalo by to použití společné půjčky, kterou by si EU vzala na finančních trzích.
Mohlo by vás zajímat
Výhrady z Belgie i Maďarska
Belgický premiér Bart De Wever ve čtvrtek v belgickém parlamentu před začátkem summitu řekl, že požaduje, aby celá Evropská unie nesla riziko při využití zmrazených ruských aktiv na pomoc Ukrajině. Chce od ostatních závazné písemné záruky.
„Nechci, aby byla Evropa ve válce. Chci dělat kroky vedoucí k míru, ne k válce,“ řekl zase maďarský premiér ráno novinářům. „Ve válce jsou dvě země, Ukrajina a Rusko, ne Evropská unie. Belgický premiér má pravdu, neměli bychom to dělat. Znamenalo by to zapojení do války,“ dodal Orbán s odkazem na použití zmrazených ruských aktiv a dřívější výroky De Wevera.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová novinářům řekla, že evropští lídři si v otázce financování Ukrajiny nemohou dovolit selhat a naopak musí ukázat, že jsou silní. EU se podle ní zabývá obavami, které Belgie vyjádřila ohledně reparační půjčky. „Takže doufám, že to dotáhneme do konce,“ řekla Kallasová.
Merz: „Můžeme dospět k dohodě“
Podobně se vyjádřil německý kancléř Merz. „Mám dojem, že můžeme dospět k dohodě. Chápu obavy některých členských států, zvláště belgické vlády, ale doufám, že společně je můžeme vyřešit,“ řekl Merz.
Odhodlání vyřešit na summitu otázku zajištění finančních potřeb Kyjeva vyslovil také předseda Evropské rady. „Mohu vás ujistit, že na tom budeme pracovat dnes, a pokud bude potřeba, tak i zítra (v pátek). Nikdy toto jednání neopustíme bez konečného rozhodnutí o zajištění financování Ukrajiny,“ prohlásil Costa, který rovněž zmínil obě projednávané možnosti.
Summit by měl rozhodnout o budoucí finanční pomoci pro Ukrajinu. Belgie, ale i Maďarsko, Slovensko či Česko mají k variantě reparační půjčky stále výhrady. Itálie, Bulharsko a Malta minulý týden ve společném prohlášení vyzvaly Evropskou komisi, aby prozkoumala alternativní řešení s předvídatelnými parametry a výrazně menšími riziky.
