Emisní cíle pro výrobce automobilů se spalovacími motory se mají podle návrhu Evropské komise pro rok 2035 zmírnit. Sankce ale zůstávají nastavené tak, jako by dál platil stoprocentní zákaz, upozornil na to vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO). Revizi pravidel projednával ve středu Senát, politici ji označili za příliš ambiciózní.
Revize, kterou Komise navrhla v prosinci, počítá s tím, že mají emise oxidu uhličitého u nových vozidel oproti úrovni z roku 2021 klesnout o 90 procent. Zbývajících 10 procent mají výrobci kompenzovat použitím nízkouhlíkové oceli z EU nebo syntetickými palivy a biopalivy. Původní plán počítal se snížením emisí na nulu.
Rok 2030 jako průšvih?
Havlíček považuje úpravu za příliš mírnou. „Z našeho pohledu je stále nedostatečná, problém není rok 2035, ale i cíle 2030,“ uvedl před senátory. Změny podle něj nezohledňují tempo rozvoje trhu. Česká republika bude podle ministra spolu s dalšími zeměmi usilovat o úpravy.
Jako „průšvih“ označil vicepremiér rok 2030, kdy podle něj dochází k 55procentnímu snížení emisí bez dostatečné přechodné fáze. Kabinet podle premiéra Andreje Babiše (ANO) požaduje úplné zastavení plánů na další snižování emisí.
Podporu má podle Havlíčka uznání všech udržitelných paliv podle směrnice RED. „Podívejte se někdy, co je to syntetické palivo, kolik je ho na světě, jaké jsou šance ho vyrobit, kolik to stojí a srovnejme si to s počtem vozidel a s předpokládaným počtem v roce 2035,“ poznamenal ministr průmyslu a obchodu.
Podle Havlíčka se budou auta s čistým pohonem vyrábět i nadále, tempo přechodu ale nesmí určovat ideologie. Příliš ambiciózní a nerealizovatelné jsou upravené cíle i třeba podle senátora Petra Štěpánka (STAN).
Různé pohony
Myslí si to také senátor Ondřej Lochman (STAN). Jako zásadní označil technologickou neutralitu. „Aby pohony aut mohly být nejen na syntetická paliva a elektro, ale mohly tam být i další různé cesty,“ uvedl.
Lochman, který zastupoval na jednání Senátu také senátní podvýbor pro energetiku a dopravu poznamenal, že odpovědnost za nastavené cíle nesou nejenom politici, ale i automobilky. Upozornil, že energetická situace a rostoucí ceny pohonných hmot dokazují význam dekarbonizace pro nezávislost na autoritářských režimech.
Kredity u nákladních vozů
Senátoři v rámci Balíčku pro automobilový sektor jednali i o revizi nařízení a úpravách emisních kreditů pro výrobce těžkých nákladních automobilů na období 2025 až 2029. „Česká republika tento návrh podpořila, protože podle našeho názoru přispívá k určité předvídatelnosti a stabilitě,“ sdělil Havlíček.
Úpravu nařízení o emisích CO₂ u těžkých užitkových vozidel v únoru schválila Rada Evropské unie a v březnu i Evropský parlament. Mění způsob výpočtu emisních kreditů pro roky 2025 až 2029. Výrobci nově získají kredity, pokud udrží emise svého vozového parku pod stanoveným limitem, a to až do roku 2029. Podle Lochmana je u tohoto bodu progrese v myšlení větší.
