Senát schválil novelu zákona o dani z přidané hodnoty. Novela má především sjednotit českou daňovou úpravu s evropskou směrnicí a výklady Soudního dvora Evropské unie a opravit chyby tam, kde se česká právní úprava výrazně odlišuje od platných evropských pravidel. Nejde ale pouze u technické změny. Nová právní úprava velmi výrazně zasáhne český byznys a v mnoha ohledech přinese podnikatelům i novou administrativní zátěž. Pokud ji podepíše prezident, začne navíc platit prakticky okamžitě, od 1. ledna 2025.

Nyní projednaná změna zákona o DPH je jednou z nejzásadnějších daňových novel posledních let. „Dopadá na všechny plátce, v některých oblastech dochází k citelnému zásahu do jejich podnikání,“ upozorňuje předseda představenstva Asociace malých a středních podniků Josef Jaroš. Příkladem je podle něj zrušení daňového osvobození u některých typů finančních služeb, které by se podle novely měly stát od 1. ledna 2025 plně zdanitelnými.

Z výčtu finančních služeb osvobozených od DPH má tak například ubýt organizování regulovaného trhu s investičními nástroji nebo obhospodařování majetku zákazníka, pokud je jeho součástí investiční nástroj. Od ledna 2026 pak přijde o daňové osvobození také výběr televizních a rozhlasových poplatků prostřednictvím České pošty. Podle judikatury se totiž nejedná o službu platebního styku, ale prakticky o vymáhání pohledávek.

Plátcem DPH od následujícího dne

Majitelé menších firem pak budou nuceni pečlivěji než dřív sledovat obrat své společnosti. Novela zákona totiž zavádí druhou hranici ovlivňující povinnou registraci k DPH. Zatímco doposud platilo, že plátcem se podnikatel stane od druhého měsíce následujícího poté, co jeho obrat překročil dva miliony korun, teď bude muset kromě tohoto limitu sledovat ještě hranici 2 536 500 korun. Pokud překročí i ji, stane se plátcem DPH hned od následujícího dne.

„Tato změna může být citelná zejména v oblasti výstavby a prodeje nemovitostí, kde se setkáváme s vysokými částkami a kde se zpravidla společnosti staly plátcem až po nějakém čase. Nově se však plátcem stanou ihned po překročení této hranice a budou mít povinnost zatížit další prodeje DPH,“ upozorňuje Barbora Jeníková, daňová poradkyně společnosti KODAP.

Výše obratu se dále bude počítat vždy za konkrétní kalendářní rok, a nikoliv za libovolných dvanáct po sobě jdoucích měsíců. Pokud překročí obrat dva miliony korun, ale zároveň nepřekročí limit 2 536 500 Kč stane se plátcem DPH až k 1. lednu následujícího kalendářního roku.

Zavedení nové hranice nebude komplikované jen pro podnikatele, ale i pro finanční úřady. „Registrace bude v zásadě prováděna zpětně. Finanční úřad se dozví o překročení obratu až po okamžiku, kdy se prodávající plátcem stal,“ upozorňuje viceprezident Komory daňových poradců ČR Petr Toman.

Podnikatelské svazy pak kritizují zkrácení lhůty pro odpočet DPH ze tří na dva roky. Bolestivé může být zejména, pokud dodavatel vystaví daňový doklad až se zpožděním, nebo je daň dodavateli doměřena při daňové kontrole a ten by ji chtěl přenést na odběratele s tím, že by si mohl dodatečně uplatnit nárok na odpočet. „Tento postup nemusí být v mnoha případech s ohledem na rozdílnost lhůt pro vyměření daně a uplatnění nároku na odpočet možný,“ dodává k tomu Petr Toman.

Další zátěž pak firmám přinese i nová povinnost vrátit DPH v případě, že je závazek ze zdanitelného plnění více než šest měsíců po splatnosti. „Zde dojde na straně firem nepochybně k nárůstu administrativy, kdy plátci budou muset pravidelně sledovat, zda nebyla lhůta překročena,“ varuje Barbora Jeníková.

Na druhou stranu má tato novinka v praxi posloužit také jako dobrý nástroj proti neplatičům faktur, což kvituje Asociace malých a středních podniků a jako pozitivní změnu to připomněli při projednávání novely i senátoři. „Nyní tento zákon přichází vstříc všem věřitelům, protože nově lze v rámci insolvence a úpadku opravovat pohledávky a základ daně i u pohledávek, které jsme nepřihlásili do insolvence,“ prohlásil senátor Tomáš Goláň (ODS).

Ovlivněno praxí

Valná část popsaných novinek vychází z evropských směrnic a čeští zákonodárci měli jen málo šancí je ovlivnit. Proto také novela prošla parlamentem bez větších změn a pozměňovacích návrhů. V jiných částech se nicméně novela přizpůsobuje vývoji obchodní praxe. To je pro podnikatele dobrou zprávou. Prodlužuje se tak například lhůta pro opravu základu daně ze tří na sedm let.
„Často existují garance nebo záruky po mnoho let, přičemž při případném snížení ceny z důvodu vady zboží po 3 letech již nelze do DPH obvykle zasahovat. Tento nesoulad novela napravuje,“ vysvětluje Barbora Jeníková z KODAP.

Další zjednodušení se bude týkat nemovitostí. V tomto případě novela zkracuje pětiletý časový test pro aplikaci osvobození DPH a zkracuje lhůtu pro dodání nemovitosti osvobozené od daně z 5 let na 24 měsíců. Navíc bude dani podléhat v této lhůtě pouze její první dodání. Další změnou je vazba typu nemovitosti na její evidenci v registru územní identifikace, adres a nemovitostí. Dodavatelé stavebních prací tak budou moci lépe posoudit sazbu DPH.

Mohlo by vás zajímat

Nejasné, nežádoucí

Přestože novela prošla parlamentem během projednávání poměrně hladce, objevilo se k ní i několik věcných výhrad. Hrozí tak, že v budoucnu by se nyní přijatá právní úprava mohla ještě změnit. „Sporná je například otázka ručení za neodvedenou DPH, která nově zavádí vyvratitelné domněnky, kdy odběratel automaticky ručí za odvod DPH ze strany dodavatele,“ uvádí Petr Toman z Komory daňových poradců ČR.

Výhrady má k novele i Svaz průmyslu a dopravy ČR. „Například jsme nesouhlasili se zkrácením lhůty pro odpočet DPH ze tří na dva roky, což zrovna nepřispěje ke kvalitě podnikatelského prostředí. Zároveň jsme neúspěšně požadovali příznivější úpravu DPH v případě charitativního darování zboží, tedy aby se základ daně v těchto případech rovnal nule. Tento krok by přitom odpovídal trendům udržitelnosti a cirkulární ekonomiky,“ upozorňuje ředitel Sekce hospodářské politiky a hlavní analytik svazu Bohuslav Čížek. Svaz o těchto připomínkách dál jedná s ministerstvem financí a věří, že se mu sporné body do budoucna podaří zvrátit.

Do budoucna pak podnikatelé obecně volají po lepším načasování daňových změn. I pokud prezident novelu podepíše bez prodlení, bude mezi zveřejněním její finální verze a účinností rozestup jen několika dní. Většina novinek má totiž podle plánů ministerstva financí začít platit od 1. ledna 2025. Podnikatelé tak mají jen velmi malý prostor na to, by dopady novely zkonzultovali se svými daňovými poradci.

„Bohužel tento časový rozvrh se u daňových zákonů stává pravidlem,“ zdůrazňuje Petr Toman a dodává, že u jiných předpisů, například u projednávaných změn v dani z příjmu je situace ještě komplikovanější. Úprav během legislativního procesu bylo více než u změn DPH, a tak je pro podnikatele obtížně sledovatelné, co vlastně platí.