Dánsko prosazuje tvrdší přístup k migraci v rámci celé Evropské unie. Kodaň, která od července do konce roku EU předsedá, oznámila záměr zpřísnění ochrany hranic, urychlení deportací i změnu udělování azylu. Nový kurz vítají hlavně pravicoví europoslanci.

Dánské předsednictví Radě EU začalo zostra. Premiérka Mette Frederiksenová zahájila řízení unijního bloku jasným poselstvím: Zpřísnit migrační a azylovou politiku.

„Přicházejí sem lidé, kteří páchají závažné trestné činy a nerespektují naše hodnoty a způsob života. Nemyslím si, že je pro ně v Evropě místo. Měli by být vyhoštěni,“ oznámila Frederiksenová před evropskými poslanci ve Štrasburku.

Přímá slova, která pronesla dánská politička jen několik metrů od předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, má signalizovat ostrou změnu kurzu, kterou chce skandinávská země prosadit. Migrace a bezpečnost budou v Bruselu v příštích šesti měsících na prvním místě agendy a Kodaň hodlá udávat tón.

Mohlo by vás zajímat

Obchodníci s lidmi rozhodují

Dánsko vyzvalo k přijetí nových opatření na omezení nelegální migrace. Podpořilo také návrhy Komise na rozšíření postupů pro vracení migrantů, a to včetně budování „center navracení“ v třetích zemích, které podepsaly příslušné dohody s EU. „Je to důležitý krok správným směrem. Musíme posílit naše vnější hranice,“ řekla dánská premiérka s tím, že evropští občané mají právo cítit se bezpečně.

Kodaň považuje současný azylový systém EU za neúčinný. Frederiksenová, která je šéfkou dánské sociální demokracie, dále zdůraznila, že „cyničtí obchodníci s lidmi v současné době rozhodují o tom, kdo vstoupí do Evropy“.

Konečně! Pravice slaví

Její slova vyvolala souhlasné reakce zejména mezi pravicovými europoslanci. Europoslanec Nicola Procaccini (ECR/Itálie), člen strany Bratři Itálie, označil projev za „osvěžující“. „My konzervativci jsme dlouho čekali, až tato slova uslyšíme od socialistického lídra,“ řekl k jednomu z nejtvrdších migračních prohlášení EU z úst sociálnědemokratických politiků.

Frederiksenová zdůraznila, že přísná kontrola migrace není zradou politiky sociální demokracie, ale předpokladem pro její přežití. „Kdo smí vstoupit a zůstat v našich zemích, musí být demokratickým rozhodnutím,“ vysvětlila.

V rámci skupiny Socialistů a demokratů (S&D) byly reakce umírněné. Europoslankyně Marina Kaljurandová (S&D/Estonsko) a zároveň místopředsedkyně Výboru Evropského parlamentu pro občanské svobody (LIBE), uznala názorové rozdíly na změny v migrační politice. Nicméně pro web EU Perspectives zdůraznila snahu o společnou shodu: „Shodujeme se na potřebě společné migrační politiky a migrační pakt byl pozitivním krokem.“

Kaljurandová připustila, že existují rozdílné názory na politiku ochrany hranic a řešení migrace, zejména mezi zeměmi sousedícími s Ruskem a Běloruskem a zeměmi dále na západ, ale přesto zůstává přesvědčena o možnosti vyvážené dohody.

Více dohod se třetími zeměmi

Ostrý tón dánské premiérky ale není zcela nový. V minulém roce se Dánsko pod vedením její sociálnědemokratické vlády připojilo k 15 dalším státům EU a vyzvalo k partnerství s třetími zeměmi v oblasti migrace, přičemž se odvolalo na dokumenty, jako je dohoda EU a Turecka, tuniské memorandum a kontroverzní dohoda Itálie s Albánií.

Předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová dánský přístup ocenila: „Pracujeme na tom, aby se legislativa týkající se vracení žadatelů o azyl rychle posunula vpřed. Věřím, že v příštích šesti měsících můžeme dosáhnout konkrétních výsledků.“