Velká Británie upravuje svou energetickou politiku, v níž nepočítá s uhlím. Do roku 2025 chce odpojit veškeré své uhelné elektrárny.
Britská ministryně pro energetiku a změnu klimatu Amber Ruddová nedávno oznámila, že energetická politika její země se bude ubírat směrem od fosilních paliv. Velká Británie by tak měla v roce 2023 začít s utlumováním svých uhelných elektráren tak, aby do roku 2025 byly všechny uzavřeny.
Otázka tedy zní, čím chce Velká Británie mezeru ve svém energetickém mixu po uhelných elektrárnách zaplnit. V současné době uhlí zajišťuje Velké Británii jednu pětinu elektrické energie, zatímco ještě před rokem byl tento podíl na 28 %. Uhlí bude ještě nějakou dobu tvořit nezbytný energetický zdroj v rozvojových zemích, ale britská vláda nevidí důvod, proč by se rozvinuté země nemohly od uhlí odpoutat.
Podle Amber Ruddové by uhlí mohl nahradit zemní plyn, jádro a větrné elektrárny, umístěné na otevřeném moři. Nesdělila však, jak by toho mělo být v postuhelné éře dosaženo. Zde je třeba připomenout, že britská vláda již nehodlá větrné ani solární elektrárny dotovat, neboť ty jsou dnes již schopné tradičním zdrojům (zejména zemnímu plynu) konkurovat.
Vláda chce nové plynové elektrárny, ale jen jediná je právě ve výstavbě, a investoři se do takových akcí zrovna nehrnou. Zároveň je mnoho britských jaderných reaktorů poměrně zastaralých a ty nové by měly začít dodávat elektřinu do sítě právě v roce 2025. Měla-li by se Británie spolehnout na větrné elektrárny, musí navýšit jejich stávající kapacitu čtyřnásobně do roku 2030, aby byla schopna zaplnit uhelnou mezeru.
Někteří kritici se obávají, že si v oblasti energetiky ukousla britská vláda příliš velké sousto a chce řešit příliš mnoho věcí naráz. Může se tak lehce stát, že Británie bude čelit nedostatku elektrické energie a růstu jejích cen. Ba co víc, závislost Británie na dovozu elektřiny by mohla vzrůst, čímž by mohlo také dojít k poklesu počtu pracovních míst v domácím energetickém sektoru a snížení spolehlivosti dodávek elektřiny do rozvodné sítě.
Podle Davida Shipleyho, editora názorové části portálu agentury Bloomberg, tak tyto argumenty zlehčují riziko klimatických změn i pokroku v boji proti nim. Není těžké vyvodit závěr, že kritici mohou mít pravdu, když říkají, že britská klimatická politika prochází v posledních letech mnoha zmatečnými změnami, ale investoři do čistých technologií potřebují o něco více jistoty.
Podle Shipleyho se tak potvrzuje, že nejlepší klimatickou politikou je uhlíková daň. V současné době všeobecného boje proti změnám klimatu prostřednictvím různých regulací, zákazů, příkazů a emisních povolenek to sice nemusí být zrovna populární opatření. Je to ale nejjednodušší, nejčistší a nejrozumnější způsob, jak motivovat k investicím do bezpečných, cenově dostupných a k životnímu prostředí přátelských energetických zdrojů.
Ať už se Británie od uhlí odkloní jakýmkoli způsobem, konečně se naplní vize významného britského ekonoma 19. století Williama Jevonse, který předpovídal, že Velká Británie bude zhruba v polovině 60. let 20. století bez uhlí. Stane se tak s 60letým zpožděním, ovšem nikoli z důvodů, které Jevons předpověděl.
-usi-
