Zjednodušit bodový systém, zpřísnit tresty za prohřešky na silnici nebo třeba zavést možnost řídit auto už v 17 letech pod dohledem mentora. I to mimo jiné patří mezi novinky, které má přinést změna zákona, která je po středě ve sněmovně před závěrečným schvalováním. Podle ministra dopravy Martina Kupky má novela podporu mezi poslanci a chce, aby prošla sněmovnou do poloviny roku.
Změna zákona (mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů), která by měla v zásadě přinést více bezpečí na silnici, míří do posledního čtení ve sněmovně. Poslanci vznesli ve středečním druhém čtení sice tři desítky pozměňovacích návrhů, základní principy ale mají podporu napříč sněmovnou, jak uvedl i ministr dopravy Martin Kupka. Věří tak, že do poloviny roku zákon projde závěrečným schvalováním ve sněmovně a poté i Senátem. „Abychom měli půl roku na to seznámit veřejnost se změnami v pravidlech,“ uvedl.
Provoz na pozemních komunikacích v České republice patří z hlediska bezpečnosti k podprůměru v rámci Evropské unie, což dokládá například počet úmrtí v přepočtu na milion obyvatel. Zatímco průměr v EU činí 51, v ČR je toto číslo 58.
Navíc se tento stav nedaří dlouhodobě příliš zvrátit, jak konstatuje důvodová zpráva k návrhu změny zákona. Právě ten má už brzy přinést řadu změn s jedním cílem: aby na silnici bylo bezpečněji. Zpráva totiž dále říká, že i když v Česku dochází k postupnému snižování smrtelných i závažných následků dopravních nehod, jejich celkový počet se snižovat nedaří.
Zmíněná novela zákona by měla přinést změny hned v několika ohledech. Má především zjednodušit bodový systém, který je už v dnešní době zastaralý a nepřehledný. Dále má učinit pokuty citelnější, protože jak říká zpráva, jejich výše je v současné době vzhledem k nárůstu mezd a platů nízká. A pak má také více pracovat s mladými řidiči. Tato skupina ve věku 18 – 25 let podle statistik Policie ČR totiž zaviní až dvacet procent ze všech dopravních nehod. Jinak řečeno to znamená, že každoročně mladí řidiči způsobí zhruba deset tisíc dopravních nehod, kdy ve 44 % případů selhávají v oblasti identifikace, tedy chybně vyhodnotí náročnost či charakter trasy. Často jednoduše řečeno přecení své schopnosti, jsou celkově méně zodpovědní a jednají impulzivně na dané podněty. Jak doplňuje zpráva: skupina čítající 3 % řidičské populace pak nese vinu za 11 % všech dopravních nehod.
Novela tak konkrétně mimo jiné přinese možnost řídit auto už od 17 let, ale jen pod dohledem mentora. I zahraniční zkušenosti totiž ukazují, že práce se začínajícím řidičem po předem stanovenou zkušební dobu vede ke snížení počtu dopravních nehod, jejichž viníky jsou právě oni.
Mohlo by vás zajímat
Z hlediska bodového systému pak zavádí místo pěti sazeb tři. Nově bude možné přidělit dva, čtyři nebo šest bodů. Za nasbíraných 12 trestných bodů řidič přijde o řidičský průkaz, stejně jako dosud. U nejzávažnějších přestupků bude smět však sbírat body až do odebrání řidičského průkazu nejvíce dvakrát, u středně závažných přestupků třikrát.
Přes třicet změn
Změn je ale daleko více. Jak už bylo řečeno, i poslanci jich během druhého středečního čtení ve sněmovně vznesli tři desítky pozměňovacích návrhů. Ze zákona by tak mohla třeba zmizet povinnost dodržovat minimální odstup 1,5 metrů při předjíždění cyklistů, jak navrhla poslankyně ANO Zuzana Ožanová. Pravidlo jinak platí od loňského ledna. Podle ní je ale absurdní, protože neřeší třeba situaci s protijedoucím cyklistou. Podotýká, že na komunikaci o šíři tří metrů se motorové vozidlo a jízdní kolo do vzdálenosti 1,5 metru mezi sebou nevejdou. Na namístě je podle ní tak spíše vzájemná ohleduplnost. V úvahu ale připadá i další možnost: zúžit tuto povinnost bezpečného odstupu pouze na silnice a místní komunikace. Neplatila by tak na účelových komunikacích, hlavně na lesních cestách.
Martin Kolovratník (ANO) žádá zase ponechat trest zákazu řízení vozidla u tří nejzávažnějších přestupků, tedy u vjíždění na železniční přejezd přes zákaz, porušení zákazu předjíždění a otáčení, couvání nebo jízdu v protisměru.
Skupina koaličních poslanců v čele s Antonínem Tesaříkem (KDU-ČSL) chce pak umožnit registrovaným poskytovatelům terénních sociálních služeb v naléhavých případech parkování i na místech, kde jinak platí zákaz. Jejich auta by měla nést ale označení jako mají dnes vozidla domácí zdravotní péče.
Hospodářský výbor žádá na návrh Michala Kučery (TOP 09) vypustit povinnost volat policii v případě, že vozidlo na dálnici tvoří překážku – což má zase ale na druhou stranu podle vlády zajistit bezpečný provoz. Navrhované ustanovení zpřesňuje povinnost řidiče tak, že pokud se jeho vozidlo stane překážkou provozu na dálnici, bude to muset ohlásit policii bez ohledu na to, zda je či není sám schopen vozidlo z dálnice odstranit. Jenže podle členů výboru se pak bude stávat, že k řidiči přijede asistenční služba, kterou nechce.
Hospodářský výbor doporučil vložit do zákona i ustanovení upravující sdílené zóny, která by měla být označena dopravní značkou a chodci i cyklisté v ní by mohli užívat komunikaci s maximální nejvyšší dvacetikilometrovou rychlostí. Ale parkovat ní bude dovoleno pouze na určených místech. Přestupky za porušení pravidel platných ve sdílené zóně by pak mohla řešit obecní policie příkazem na místě, navrhuje poslanec Stanislav Blaha (ODS).
Ministerstvu dopravy zase dává novela například právo stanovit výjimku ze zákazu jízdy kamionů ve stanovenou dobu. V tomto případě jde především o víkendy.
Ministr uvedl, že mnoho ze zmíněných pozměňovacích návrhů má jeho podporu a bude je spolu s odborníky zkoumat i z hlediska věcné podstaty. „To bude klíčové hledisko,“ řekl. Dodal konkrétně třeba to, že určitě podpoří zmíněný pozměňovací návrh na zavedení sdílené zóny. Podle něj totiž umožní, aby se v urbanizovaných centrech měst potkaly různé druhy osobní dopravy.
A dále se podle něho vychází vstříc i požadavkům autoškol. „Chceme zrušit pravidlo, kdy mezi zkouškami musí být nejméně pět dnů,“ uvedl.
(mig)
