Evropská unie a Spojené státy se neshodnou na interpretaci nedávné celní dohody. Evropská komise i americká vláda zveřejnily protichůdná stanoviska. Firmy stále neví, jaká cla budou platit. Americký ministr obchodu připustil další složitá jednání.
Evropská komise opakovaně zdůrazňovala, že dohoda posílí ekonomickou bezpečnost starého kontinentu. Na obou stranách Atlantiku se ale v oficiálních vyjádřeních objevují nesrovnalosti, jak vysoká cla budou platit – například na evropskou ocel. Nejasnosti panují také ohledně potravinových standardů, digitální regulace, nákupu energií nebo investic do obrany.
Spor o ocel
Bílý dům nejprve v pondělí zveřejnil „informační seznam“, což vedlo Komisi k vydání konkurenčního shrnutí v úterý. Washington tvrdí, že pokud jde o dovoz evropské oceli, stávající cla zůstávají nezměněna. Jsou zatíženy 50procentní sazbou.
Brusel nicméně trvá na tom, že se strany dohodly na bezcelních kvótách založených na historických objemech dovozu, přičemž přesná čísla jsou stále předmětem jednání. Navíc Komise tvrdí, že zákony EU o bezpečnosti potravin a digitální regulace nebudou oslabeny.
Nejasné telekomunikační poplatky
Spor se také točí kolem telekomunikačních poplatků. Evropští operátoři tvrdí, že američtí technologičtí giganti – Alphabet, Amazon, Meta, Microsoft a Netflix – by měli přispívat na investice do modernizaci sítí, aby dokázali zvládnout prudce rostoucí datový provoz. Bílý dům ale uvedl, že Evropská unie nezavede poplatky za používání sítí. Brusel zase tvrdí, že se pravidla nemění.
Nejasnosti se týkají i nákupu energií a zbraní, které Komise slíbila americkému prezidentovi. Washington uvedl, že Unie souhlasila s nákupem „významného množství amerického vojenského vybavení“. Brusel nicméně popírá, že by se přímo zavázal k dohodám o nákupu zbraní.
Objem nákupu energií, mělo to být 750 miliard eur během tří let, označuje Komise za nezávazné prognózy založené na vstupech soukromého sektoru.
Mohlo by vás zajímat
Jak ochránit evropský trh
Přetrvávají také nejasnosti ohledně průmyslových cel EU na americké zboží. Komise uvádí, že zruší nízká cla a zároveň ochrání evropská citlivá odvětví. Nepotvrdila, zda vysoká cla – například 22 procent na nákladní automobily a 16 procent na velké dodávky – zůstanou v platnosti.
Společné prohlášení, které se očekává tento týden, má dohodu formalizovat. Americký ministr obchodu Howard Lutnick varoval, že obě strany stále čeká „spousta handrkování“.
Navíc hrozí překážky při realizaci všech bodů dohody. Komise musí zvolit právní cestu – buď jednostranně upravit cla podle článku 31 Smlouvy o fungování Evropské unie, nebo prosazovat legislativní postup prostřednictvím článku 207 se souhlasem Evropského parlamentu.
Ratifikace je nejistá
Evropští poslanci ale už vznášejí námitky. Šéf výboru pro obchod Bernd Lange (S&D/Německo) prohlásil, že pravidla upravující cla podle Světové obchodní organizace vyžadují plnou ratifikaci parlamentem. „Pokud je to, co Spojené státy zveřejnily prostřednictvím Bílého domu, součástí dohody, pak nevidím v Evropském parlamentu většinu pro tuto smlouvu,“ lakonicky poznamenal.
Komise ale trvá na tom, že si ponechává plnou pravomoc nad digitální regulací i celní politikou.
