Vize nového ministra zemědělství Martina Šebestyána (za SPD) na proměnu hospodaření budí emoce mezi tuzemskými farmáři i obchodníky. Mluví se o potravinové soběstačnosti země, omezení dovozu i kontrolách cen. Na čem se ale shodují všichni, je, že z Česka by se nemělo pouze vyvážet, v zemi je potřeba i zpracovávat.
„Chybí nám zpracovatelské kapacity a sektor je extrémně závislý na dotacích, bez nich by byl dlouhodobě ztrátový. Jinými slovy, výkonnost je daleko za západní Evropou, i když máme špičkové podniky a špičkové výsledky,“ uvedl ministr Šebestyán při jednání o důvěře vládě před poslanci.
Máme zásadní problém
Agrární obchod má podle Šebestyána záporné saldo přes 60 miliard korun ročně. Pozitivní bilanci tvoří jen suroviny s nízkou přidanou hodnotou, jako je vývoz obilí či živých zvířat, dodal. Konkrétně podle něj produkce na hektar dosahuje pouze 64 procent průměru Evropské unie a přidaná hodnota českého zemědělství se z pohledu evropského průměru pohybuje kolem 40 procent evropského průměru na hektar.
Ministrova slova o nízké efektivitě českého zemědělství a potravinářství uvítal prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. „Pokud je i přes každoročně poskytované miliardové dotace přidaná hodnota českého zemědělství na 40 procentech evropského průměru, máme zásadní problém,“ poznamenal.
I on uvádí posílení zpracovatelských kapacit. Mimo to ale podle něj mají být modernizované i ty stávající. Potřeba je se zaměřit na snížení energetické náročnosti, navýšení skladovacích kapacit a zvýšení kvality, dodal. „Musíme se ale také bavit o tom, jestli a kde ty investice dávají smysl,“ myslí si Prouza.
Jiné nastavení dotací
Potřeba je podle Prouzy řešit i to, zda by neměly být národní dotace alespoň z části podmíněny tím, že je daný zemědělský produkt dále zpracován v Česku. „Dnes totiž dotace z našich daní slouží k tomu, že vyvážíme do zahraničí levné komodity, ze kterých pak těží zahraniční potravináři,“ uvedl.
Debatu o posílení přidané hodnoty v zemědělství vítá i předseda Asociace soukromého zemědělství (ASZ) Jaroslav Šebek. „To je téma, které řešíme od začátku. Posílit zpracování, zkrátit obchodní řetězec od zemědělce k zákazníkovi. Neprodávat jen komodity, ale dělat něco, co má nějakou přidanou hodnotu,“ uvedl.
Mohlo by vás zajímat
Omezení marží na stole
Spolu s nástupem nové vlády se také začalo řešit omezení marží obchodních řetězců. Podle dřívějšího vyjádření Šebestyána se o tom aktuálně vede debata. Půjde o souhrn opatření od monitoringu marží u základních potravin až po legislativní úpravy.
Podle Jaroslava Šebka už přitom vznikla pracovní skupina pro transparentnost potravinového řetězce. Zastoupeny v ní mají být různé instituce, které budou řešit dozor nad trhem s potravinami a fungování potravinového řetězce. „To je prostě absolutní byrokratický nesmysl, který nemůže fungovat,“ upozorňuje Šebek.
Skeptický je u zásahu do cen a marží i Prouza. „Nejsem si jistý, že potravináři pana ministra pochválí za nápad na transparentnost marží v celém výrobním řetězci. Když se dívám na hospodářské výsledky velkých českých potravinářů, mají často výrazně vyšší ziskovost, než mají obchody. Může se stát, že se tlak na zlevňování přesune směrem k velkým českým producentům,“ podotkl.
O půdu se povedou spory
Spory vyvolává také změna politiky hospodaření s půdou. Vláda Andreje Babiše (ANO) ve svém programovém prohlášení uvádí, že chce zabránit spekulacím se zemědělskou půdou, ochránit majetek před spekulanty ze zemí mimo EU a zavést přísnější pravidla pro vyjímání půdy ze zemědělského fondu.
V plánu je i zavedení předkupního práva. Podle Jaroslava Šebka je ale návrh zásadním zásahem do vlastnických práv. Upozornil, že stát by neměl určovat, komu zemědělec svou půdu prodá. „Vlastník má mít právo rozhodnout, komu a za jakých podmínek svou půdu prodá,“ zmínil.
Varuje zároveň, že opatření povede ke zkracování pachtovních smluv a dalšímu „zabetonování“ trhu s půdou. „Vlastníci si raději počkají, až smlouva skončí, a nebudou pacht prodlužovat, aby se vyhnuli předkupnímu právu. To mladým a novým farmám nijak nepomůže. Spíš je to definitivně odřízne od půdy,“ uvedl Šebek s tím, že očekává, že spory skončí u Ústavního soudu.
Předkupní právo podle něj může mít také opačný efekt, než vláda deklaruje. Myslí si, že práva k půdě půjde získat i nákupem celých zemědělských podniků, včetně jejich smluv a předkupních práv. Mohou se tak k ní dostat i společnosti, které nemají se zemědělstvím nic společného. „Předkupní právo tak může získat například i nějaká čínská firma,“ upozornil Šebek.
