Evropské klimatické cíle nechceme zpochybňovat, ale opravit. Nebo je alespoň posunout v čase o několik let. Takové je doporučení Hospodářské komory (HK) pro novou vládu. Obsahuje seznam konkrétních námětů, kde by se podle představ byznysu mělo škrtat či zmírňovat. A to v dříve schválených klimatických závazcích Evropské unie.
Aktualizovaný materiál s názvem „Priority HK ČR: Revize Green Deal 1/2026“ shrnuje hlavní požadavky podnikatelské sféry na úpravu evropské klimatické legislativy. „Cílem předkládané revize je přispět k racionálnímu naplňování evropských klimatických cílů způsobem, který bude ekonomicky udržitelný a technologicky proveditelný a který současně zachová konkurenceschopnost české ekonomiky,“ říká prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček.
Povolenky staré a nové
Společnou řeč nejspíš byznysmeni s vládou naleznou v otázce emisních povolenek. Aspoň co se týká „starého“ systému EU ETS. Hospodářská komora doporučuje zavést pevné cenové pásmo vedoucí ke stabilizaci hodnoty povolenky. „Je třeba kompletně zrušit pravidlo zneplatňování povolenek uložených do tržní stabilizační rezervy, neboť toto přispívá k umělému navyšování dnes už tak vysoké ceny povolenky,“ uvádí dále Komora v balíku svých doporučení.
Naopak zavedení povolenek ETS 2 pro menší zdroje znečištění od počátku roku 2028 byznysmenům tolik nevadí. Doporučují pouze odložit start systému ETS 2 v sektoru dopravy, dokud nebude k dispozici dostatečná nabídka udržitelných paliv a alternativních pohonů. Pro připomenutí: Vláda premiéra Andreje Babiše odmítá povolenky ETS 2 zavést a chce jejich zrušení prosazovat i na evropské úrovni.
Cena emisní povolenky EU ETS (v eurech za tunu)
Jádro, plyn, vodík
Slovo „odložit“ se v Prioritách HK opakuje docela často. Třeba termín, do kterého bude možné získat stavební povolení na elektrárnu spalující „fosilní“ zemní plyn chce Komora posunout o pět let na rok 2035. Přechod na nízkouhlíkové plyny má podle byznysu proběhnout do roku 2040; termín do konce roku 2035 nepovažují za reálný.
Podobně chce HK posunout také termín, do kterého lze v zemích EU schválit nové jaderné zdroje. A to rovnou z roku 2040 na rok 2065. Zrušit či zmírnit chtějí také požadavek na stavbu trvalého úložiště vyhořelého jaderného paliva do roku 2050.
Mohlo by vás zajímat
Víra v technologickou neutralitu
Podobnou smršť škrtání a odkládání chtějí zástupci podnikatelského sektoru rozpoutat také v oblasti pravidel pro obnovitelný vodík. Tady obecně převládá názor, že to Evropská unie s regulací přehnala. Nastavila totiž tak přísná pravidla, že tím nástup výroby zeleného vodíku prakticky zablokovala.
Další připomínky se týkají automobilového sektoru, chemického průmyslu či nakládání s odpady. Regulace emisí aut musí podle HK zohledňovat technologickou neutralitu a obsahovat realistické cíle, které nebudou ohrožovat budoucnost automobilového průmyslu v Evropě. Co se týká chemického průmyslu, Komora volá po vyváženém přístupu. Takovém, který zajistí ochranu životního prostředí a zároveň podpoří inovační kapacity podniků.
