Rozdrtí extrémně vysoké ceny elektřiny a plynu evropský průmysl a ožebračí stovky milionů obyvatel unijní sedmadvacítky? Nyní to vypadá, že řešení kritické situace je již na cestě. Již dnes mohou ministři zemí Evropské unie v Bruselu rozhodnout o zásahu proti zdivočelému energetickému trhu. Otázkou zůstává, kterou cestu zvolí.
Na výběr totiž budou mít ze dvou možností. První se nazývá španělská či iberská cesta. Fakticky se jedná o dotování cen zemního plynu pro elektrárny, což ve výsledku umožní výrazné snížení cen elektrické energie. Zkušenosti ze Španělska a Portugalska jsou veskrze pozitivní – na krátkodobém neboli spotovém trhu je zde elektřina dvakrát až třikrát nižší než v Česku nebo Německu.
Za druhým řešením stojí Evropská komise, avšak insideři upozorňují, že faktickým autorem je německá vláda, od níž euroúředníci návrh opsali. Ve stručnosti se jedná o kombinaci tří opatření: úspor ve spotřebě elektřiny, odčerpání či nadměrného zisku levných zdrojů energie (typicky jaderné, hnědouhelné a vodní elektrárny) a zvýšené státní pomoci lidem a firmám ohroženým rostoucí cenou elektřiny.
Rozhodnutí má padnout na dnešní Radě ministrů EU v Bruselu, kde Česko reprezentuje ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. Výsledek je zatím nejistý, ale pojďme si přiblížit, o co se hraje. Ekonomický deník měl možnost hovořit s dvěma dobře informovanými insidery – jeden působí ve společnosti ČEZ, druhý ve státní správě. Oba hovořili jen pod podmínkou anonymity zdroje. To hlavní, co Ekonomickému deníku sdělili, je shrnuto v následujících odstavcích.
Pozice české vlády je taková, že iberský model je vhodnější. Již na konci srpna se k ní přihlásil ministr Síkela. Česká diplomacie v rámci předsednictví EU (a také v zájmu řešení neudržitelné situace na energetickém trhu) vyvíjí silnou aktivitu s cílem získat většinu na Radě ministrů. Zejména nové členské země a jihoevropské státy dávají najevo, že budou hlasovat stejně jako Česko.
Zdroj blízký vládě dodává, že problém může nastat u třech nejsilnějších zemí – Německa, Itálie a Francie. Těm je totiž bližší postup zveřejněný na počátku září Evropskou komisí. Navzdory tomu věří, že iberský model díky podpoře většiny zemí dnes zvítězí. Otevře se tím cesta k poklesu ceny elektřiny ze současných 525 eur za megawatthodinu (kalendářní rok 2023 v základním pásmu) k hodnotám 150 až 200 eur.
Dvě konstrukční vady
Oba dobře informované zdroje se shodují, že německý návrh má dvě vážné vady. Nevedl by totiž k vytouženému snížení cen elektrické energie. Evropská komise navíc počítá s dotacemi pro domácnosti, veřejnou sféru a malé či střední podniky, ale ne s pomocí velkým průmyslovým závodům. Omezování výroby, které zatím postihlo především energetické náročné podniky na výrobu hliníku či zinku, by tak brzy zasáhlo i další sektory.
Teď druhá slabina: zdanění nadměrných tržeb za elektřinu z levnějších elektráren je v praxi těžko vymahatelné. Fungovalo by v případě, pokud by výrobci prodávali elektřinu na krátkodobém (spotovém) trhu. Jenže realita je taková, že většinu prodají v ročních či kvartálních pásmech a v předstihu. Mohou tak říct, že energii na nejbližší měsíce či příští roku prodali za nízké ceny z první poloviny loňského roku a zdanění se vyhnou.
Dobrá zpráva je, že si politici napříč Evropou uvědomili vážnost situace (někteří ovšem až po návratu z letní dovolené, případně ve chvíli, kdy elektřina na německé burze vylétla na 1000 eur za MWh) a začali jednat. Zdroje Ekonomického deníku potvrzují, že je zde silný zájem nalézt řešení již na dnešním jednání a prosadit jeho účinnost do konce září. A jeho součástí může být i zásah vedoucí ke snížení ceny emisních povolenek.
Více o španělském řešení problému s drahou elektřinou a o návrhu Evropské komise najdete ve starších zprávách Ekonomického deníku.
David Tramba
