INZERCE

Obce jsou kritické k rozšíření dálnice D5, chtějí kvalitnější protihluková opatření. Foto: ŘSD

Zkapacitnění D5 mezi Berounem a Prahou budí emoce. Obce žádají kvalitnější protihlukové stěny i lepší odvodnění

Plánované rozšíření dálnice D5 mezi Berounem a Prahou na šest pruhů rozvířilo emoce. Stavbu, kterou připravuje Ředitelství silnic a dálnic České republiky (ŘSD), připomínkují obce, které chtějí ujištění, že spolu s ní vzniknou i kvalitnější protihlukové stěny a vyřešená bude například také likvidace srážkových vod. „V principu se stavbou jako takovou problém nemáme. Vnímáme potřebu rozvoje dopravní infrastruktury, ale za podmínek, kdy budou mít dopravní stavby co nejmenší dopad na životní prostředí a zdraví obyvatel,“ sdělil Ekonomickému deníku starosta obce Loděnice Jiří Štulc (nez.).

Práce na rozšíření dálnice by měly začít do pěti let. Dříve se státnímu podniku nepodaří podle generálního ředitele ŘSD Radka Mátla získat součinné rozhodnutí a vykoupit pozemky, uvedl to v podcastu ŘSD.

Dopady, které bude rozšíření dálnice mít, řeší zasažené obce. Podle starosty Loděnic Štulce například kvůli rozšíření komunikace významně vzroste plocha, kterou je potřeba odvodnit. „V současné době je odvod dešťových srážek řešen přímým odvedením do koryta říčky Loděnice. V rámci zkapacitnění by měla tento problém vyřešit výstavba retenčních nádrží,“ poznamenal Štulc. K dohodě s ŘSD ale zatím podle něj nedošlo. Obce Loděnice zároveň požaduje co nejkvalitnější protihlukové stěny.

Na veřejném projednání, které se v obci konalo 10. dubna, byla podle starosty z úst zástupců ŘSD vznesena nabídka individuálních jednání. „Na základě toho jsem při svém vystoupení zástupce ŘSD k těmto jednáním vyzval. Míč je tedy na jejich straně hřiště,“ konstatoval starosta.

Stejně jako Loděnice žádají o kvalitnější protihluková opatření také v obci Drahelčice. Tamní starostka Petra Ďuranová (nez.) upozornila na to, že protihlukové stěny, které se staví místo současných už nevyhovujících u Rudné ve směru na Prahu a u Drahelčic vycházejí z údajů roku 2015, kdy jejich výstavbu sama iniciovala.  Míra provozu a dopravní zátěže se ale za tu dobu podle starostky výrazně změnila. „Stále dobíháme, a o to nám jde, aby byl hluk eliminován už od počátku,“ uvedla Ďuranová s tím, že by byla ráda, aby nová protihluková opatření počítala se zátěží, které rozšíření dálnice na šest pruhů přinese. Obec by také chtěla, aby protihluková opatření pokrývala větší území.

Čtěte také: Pražský okruh se u nich protne s vysokorychlostní tratí. Obyvatelé Ďáblic mají obavy z hluku, zahuštění dopravy i emisí

Ďuranová zároveň upozornila na to, že se rozšíření dálnice nekoordinuje s budoucí výstavbou tratě z pražského Smíchova do Berouna, v rámci které je v plánu i stavba zhruba 25 kilometrů dlouhého Tachlovického tunelu.

Na rozšíření dálnice na šest pruhů už má podle Mátla ŘSD vydané kladné stanovisko EIA a zpracovanou dokumentaci pro součinné rozhodnutí. „Ten nesouhlas obcí vidím jako velmi krátkozraký. Dálnice na příjezdu do Prahy na Pražském okruhu jsou nedostačující a denně se na nich tvoří kolony,“ uvedl generální ředitel ŘSD s tím, že je potřeba vybudovat dálniční síť s větší kapacitou. Cílem je podle něj zabránit kolonám, při kterých řidiči hledají alternativní trasy a projíždějí po silnicích nižších tříd, které vedou obcemi a městy.

Mátl také zmínil, že z veřejného projednání a námitek a připomínek v rámci D5 je třeba se poučit pro další projekty. Argumentoval ale také tím, že například u stavby dálnice D11 připomínky podobného charakteru nejsou. Rozšíření dálnice by podle Mátla mělo předcházet vybudování dvou nadjezdů k Pražskému okruhu, ke kterému by mělo dojít v příštím roce.

Tereza Čapková