Zjednodušila evropská regulace získávání dotací?

Renomovaná agentura ECORYS ve spolupráci s Evropskou komisí zpracovala studii, která si dala za cíl zjistit, jak vědecká komunita vnímá úpravu pravidel pro získání grantů z Rámce pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací. Podle studie měla úprava pravidel mít znatelný dopad na zhruba čtvrtinu žadatelů o grant. Ze zmíněné čtvrtiny měla mít úprava pravidel negativní dopad na zhruba polovinu žadatelů, ale není vše tak jednoznačné, jak se na první pohled může zdát.

Evropská komise v roce 2014 shledala, že je nutné upravit pravidla pro získání grantů pro výzkum, vývoj a inovaci.  Cílem změny nařízení bylo především „umožnit lépe stanovovat priority činností v oblasti prosazování pravidel státní podpory, mělo by přinést větší zjednodušení a posílit transparentnost, účinné posuzování a kontrolu souladu s pravidly státní podpory na vnitrostátní úrovni a na úrovni Unie při současném zachování institucionálních pravomocí Komise a členských států.“ To vše s cílem zlepšit evropský výzkum a kompetitivnost evropských vědců a „odemknout jejich potenciál“.

Podle studie však několik stakeholderů zastává názor, že došlo k pravému opaku. Byrokratická zátěž se zvětšila, získat podporu na výzkum se stalo těžší a úprava pravidel podle nich vedla k celkovému zhoršení situace v evropském výzkumném prostředí. Krom toho, že nebylo možné taková slova, leč na úrovni dojmů, vyvrátit, nebylo ani možné zjistit, zda skutečně úprava pravidel z roku 2014 stojí za zmíněnými nepříjemnými dopady, nebo se jedná o dlouhotrvající problém spojený s žádostmi o podporu.

Aby Evropská komise zjistila, zda se jedná jen o dojmologii, nebo došlo ke skutečnému a konkrétnímu zhoršení situace, objednala si zpracování výše zmíněné faktické studie od agentury ECORYS. Ke sběru dat došlo v květnu 2018 a cílem studie bylo zjistit, jestli měla úprava z roku 2014 dopad na žadatele o podporu, který by byl v rozporu s cíli určenými v roce 2014.

V celku se studie zaměřila na akademickou obec v sedmi zemích Evropské unie včetně České republiky. Krom ČR zkoumala studie dopady nových pravidel v Rakousku, Belgii, Bulharsku, Estonsku, Polsku a Španělsku. Navíc byl výzkumný dotazník rozšířen mezi akademickou obec ve Francii a Norsku. Nicméně výzkumníci uvádí, že celkové množství a kvalita získaných odpovědí neposkytují prokazatelné důkazy o dopadech změny pravidel v roce 2014. S trochou nadsázky lze tak konstatovat, že výzkumná studia zjistila, že nelze se statistickou jistotou určit, zda změna legislativy přispěla ke zhoršení celkové situace.

V případě, že bychom brali studii za bernou minci v argumentaci se stakeholdery, lze říci, že neexistuje žádný statistický důkaz, který by dokazoval jejich dojmologická tvrzení. Ale vzhledem ke kvalitě získaných odpovědí však nejde uspokojivě tvrdit ani to, že by prokazatelně úprava pravidel vedla ke zlepšení či zjednodušení získání podpory pro výzkumné projekty.

Celá studie tak na první pohled vyznívá poněkud na prázdno, ale i zjištění, že nelze s absolutní jistotou tvrdit o úpravě podmínek, že byla prospěšná či škodlivá, má hodnotu.

Filip Hanka