Andrej Babiš (ANO) se stal novým premiérem Česka. Tvrdí, že přebírá „spálenou zemi“, jejíž obyvatelé chudnou. Data ale ukazují jiný obraz. Česká republika je v překvapivě dobré kondici, ekonomika patří k nejrychleji rostoucím v Evropské unii a poprvé za dlouhou dobu roste i nezávisle na Německu, jehož ekonomika stagnuje. Jak se stav naší země změnil za poslední čtyři roky? Co si může nová vláda dovolit a jaké výzvy ji čekají?
Když v listopadu 2021 přebírala Česko vláda premiéra Petra Fialy (SPOLU), byla země v pocovidové křeči. Ekonomika už sice rostla o více než 3 procenta, ale z nízké srovnávací základny po propadu o 5,6 procenta v roce 2020. „Stát měl mnohem větší schodky státního rozpočtu, deficit v poměru k HDP přesahoval 5 procent,“ vzpomíná hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
Fialova vláda čelila na startu několika krizím najednou. Inflace nastartovaná covidovými výdaji se rozbíhala a v lednu 2022 vyskočila na 9,9 procenta. A nešlo o zdaleka nejvyšší metu. Za celý rok 2022 dosáhl růst cen dvojciferných hodnot.
V únoru 2022 přišla válka na Ukrajině, která umocnila energetickou krizi a nárůst cen ještě přiživila. Podle ekonomů oslovených Ekonomickým deníkem šlo o „smůlu“ Fialova kabinetu. „Reálné mzdy klesaly, životní úroveň obyvatel se snižovala,“ upozorňuje Křeček. A s tím se zhoršovala i špatná nálada voličů. Setrvačnost byla tak velká, že ještě ani v letošní předvolební kampani nemohl končící kabinet profitovat z lepší nálady Čechů. Karta se začíná obracet právě nyní.
Mohlo by vás zajímat
Česká ekonomika se zotavila rychle
Obrázek Česka, které přebírá Andrej Babiš, je tak výrazně lepší než před čtyřmi lety. Hrubý domácí produkt se vrátil na předcovidovou úroveň, hrubé příjmy domácností jsou na nejvyšší úrovni v historii a Češi začínají konečně utrácet. To kompenzuje i slabší příjmy z mezinárodního obchodu.
Očekává se, že za letošní rok HDP vzroste o 2,3 až 2,7 procenta. A i přes mediálně sledované spory o státní rozpočet se podařilo deficit státního rozpočtu za čtyři roky Fialovy vlády vrátit pod 2 procenta HDP.
Podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka tak Česko rozhodně není „spálenou zemí“, o jaké Babiš mluví. „Naposledy, kdy bylo možné mluvit o tom, že nějaká vláda přebírá tuto zemi, jako spálenou, byl rok 1990,“ zdůraznil Marek.
Babiš čelí novým výzvám
I když Fialova vláda startovala v těžších podmínkách, ani Babiš to ale nejspíš nebude mít lehké. „Celkově evropský průmysl je z mnoha důvodů pod tlakem a Česko jako tradičně průmyslová exportně zaměřená ekonomika čelí větším výzvám než země s hospodářstvím založeným na službách,“ podotýká hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš.
Mezi hlavní problémy patří drahá energie a tlak na průmyslový sektor. „Finální cena elektrické energie, která je klíčová pro domácnosti i průmysl, je zhruba dvou až trojnásobně dražší oproti Spojeným státům a proti Číně a řadě dalších asijských ekonomik je to ještě daleko výraznější,“ pokračuje Bureš. Pokud si bude chtít Evropa a s ní i Česko udržet konkurenceschopnost, bude muset najít řešení.
Německo sází na masivní dotace do cen energií pro své průmyslové firmy. Začít s nimi chce od ledna. Tím ale ohrožuje jednotný evropský trh a staví své sousedy před nelehkou volbu: mají německé dotace dorovnat i za cenu destrukce vlastních veřejných financí?
Nastupující vláda slibuje dotace na ceny energií za 20 miliard korun, ale jde zatím jen o odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje. Místo domácností a firem je zaplatí stát. Něco podobného už v Německu dávno platí, navíc dotace neřeší příčinu drahé elektřiny. Látají jen její následky.
Za perspektivnější tak ekonomové považují jiný plán nastupující vlády. „Poměrně zajímavý nápad přinesl Karel Havlíček, když místo malých zelených dotací chce peníze z evropských fondů nasměrovat do přenosové soustavy, tak aby se mohly snížit regulované složky ceny energie všem domácnostem i firmám,“ říká Křeček. Jde podle něj o analogii s polskou výstavbou dálnic. Polsko do ní v minulých letech přesměrovalo peníze z evropských fondů, zatímco Česko za peníze ze stejného zdroje financovalo „rozhledny“ a jiné drobné projekty. Ekonomický přínos polské cesty je nesrovnatelně vyšší.
Na prahu restrukturalizace ekonomiky
I kvůli drahým energiím tak nyní Česko stojí na prahu strukturálních změn. Akcelerují je i evropské regulace, k nimž patří například Green Deal. Ekonomové v souvislosti s tím upozorňují na zatím skrytou hrozbu – nárůst nezaměstnanosti. V posledním roce začala mírně narůstat. To by bylo pro Česko dobrou zprávou, jenže hrozba leží v impulzech, které za tím stojí.
„Zdá, že nezaměstnanost je strukturálního charakteru, že to není jenom nějaké cyklické zhoupnutí,“ upozorňuje David Marek. Jen část zaměstnanců, kteří končí v průmyslu a hornictví, se podle něj chytne ve službách. Zbytek zůstane bez práce dlouhodobě.
Česko se tak bude muset zamyslet nad investicemi, které se mu daří přilákat. Končící kabinet Petra Fialy se chlubí tím, že přivedl největší investici v historii země. Americká společnost Onsemi plánuje v Česku vyrábět polovodiče. Jde však o jediný větší projekt. Souboj o mnohé další Česko prohrálo. Například Microsoft se rozhodl své nové datové centrum raději postavit v sousedním Polsku.
„Promeškali situaci, kdy jsme mohli využít systém investičních pobídek k tomu, abychom proměnu ekonomiky řízeně podpořili,“ varuje Marek. Nová vláda by proto měla systém investičních pobídek přenastavit. Nemusí přitom ale za podporu investic zrovna utrácet. David Bureš radí, aby přicházejícím firmám garantovala například získání stavebního povolení. Jistota, že brzy začne stavět, totiž odvedla i již zmíněný Microsoft do sousedního Polska.
Vážit každý slib
Ekonomové také doporučují své vládě, aby pečlivě vážila své sliby a změny, které chystá. „Důležité je hledat reformy, které dlouhodobý růst posunou na vyšší trajektorii, na investice s vyšší přidanou hodnotou. Nežádoucí budou změny, které jednorázově sice pomohou ekonomice, ale dlouhodobě neskončí ničím jiným než projedenými penězi a vyšším veřejným zadlužením,“ varuje Bureš.
Jako příklad uvádí revizi penzijní reformy: její zrušení vládě Andreje Babiše nijak nepomůže, efekty reforma přinese až kolem roku 2050. To už bude zemi dávno vládnout někdo jiný. Již schválené změny, jako je zvýšení věku pro odchod do důchodu, přitom mohou příjmy státu a přeneseně i celou ekonomiku stabilizovat.
Učit se od Fialy?
Vláda Petra Fialy podle ekonomů dokázala zvýšit investice i rychlost infrastruktury. „Ve všech letech vlády Petra Fialy byly vyšší investice než ve všech letech minulé vlády Andreje Babiše,“ připomíná Křeček.
Dálnice se stavěly zhruba dvakrát rychleji než za Babiše, což bylo možné díky připraveným projektům. A i teď jich je na ministerstvu dopravy v zásobě hodně. Nová vláda tedy může převzít plány a pokračovat ve vysokém tempu výstavby.
Nový premiér Babiš tedy usedl do křesla ve výrazně lepší makroekonomické situaci, než sám mediálně prezentuje. Výchozí stav země je lepší než před čtyřmi lety, a záleží jen na rozhodnutí nového kabinetu, jakým směrem se vydá. Když vsadí na správné plány, z nichž některé už leží i v jeho programovém prohlášení, mohl by prosperitu Česka ještě dál posunout.
