Německá společnost Zinnwald Lithium PLC finišuje s přípravou těžby lithia v Krušných horách. Společnost informovala, že chce do konce tohoto roku předložit studii proveditelnosti. Těžební společnost má povolení na více důlních děl, ze kterých chce těžit nejen lithium.
O pokroku v přípravě těžby na severozápadní straně Krušných hor informoval šéf společnosti Zinnwald Lithium PLC Anton du Plessis. Cílem je získat až 12 000 tun hydroxidu lithného pro baterie ročně.
Projekt se zatím připravuje dva roky a dalším krokem je vypracování studie proveditelnosti.
Anton du Plessis vyzdvihl blízkost projektu k německému automobilovému a chemickému průmyslu i k rostoucímu trhu s kovy pro výrobu baterií.
Společnost Zinnwald Lithium PLC se zaměřuje na to, aby se stala významným dodavatelem hydroxidu lithného pro rychle rostoucí sektor baterií v Evropě.
Mohlo by vás zajímat
Společnost vlastní 100 procent projektu Zinnwald Lithium v Německu, který má schválenou licenci na těžbu a nachází se v srdci evropského chemického a automobilového průmyslu.
Akcie německé společnosti Zinnwald Lithium PLC poskočily před pár dny o 4,2 procenta po pozitivních výsledcích zprávy o licenci na těžební lokalitě Falkenhain.
Výsledky naznačují potenciál významného zdroje lithia, který by mohl být zdrojem pro integrovaný projekt společnosti na výrobu hydroxidu lithného.
Výsledky analýz ukázaly významnou mineralizaci lithia, cínu a wolframu s vysokou kvalitou, přičemž generální ředitel Anton du Plessis vyjádřil nadšení nad potenciálem zdroje stát se „vzrušujícím doplňkem“ projektu Zinnwald.
Konkurent Čechů?
Zinnwald Lithium PLC následuje záměr firmy Geomet, kterou společně vlastní ČEZ a australský těžař EMH, na těžbu u Cínovce v Krušných horách. Ekonomický deník zjistil, že těžební společnost Zinnwald Lithium má povolení na více důlních děl, ze kterých chce těžit nejen lithium. Roční produkce hydroxidu lithného kolem 12 000 tun hydroxidu lithného by mohla být podle společnosti z hlavní licence v Zinnwaldu životaschopná.
„Společnost Zinnwald Lithium PLC, německá společnost zaměřená na vývoj lithia, s potěšením potvrzuje, že výroba hydroxidu lithného pro baterie (LiOH) ze cinvalditového koncentrátu je technicky a ekonomicky životaschopná v jejím projektu Zinnwald Lithium (dále jen „projekt“) v Německu, a to po dokončení zkušebního programu v pilotním měřítku. Zkušební práce rovněž potvrdily potenciál vyrábět ekonomicky významné množství komerčně prodejných vedlejších produktů, jako je síran draselný vysoké čistoty a vysrážený uhličitan vápenatý,“ stojí v rok starém komuniké společnosti Zinnwald Lithium na London Stock Exchange.
Společnost Zinnwald Lithium PLC, kótovaná na burze AIM, se podle své prezentace zaměřuje na urychlenou realizaci pokročilého integrovaného projektu Zinnwald Lithium v Německu, aby mohla dodávat řadu vysoce hodnotných lithiových produktů pro baterie na rychle rostoucí evropské trhy s elektrickými vozidly a skladováním energie.
Zinnwald je integrovaný lithiový projekt v srdci Evropy, který je určen k výrobě řady navazujících lithiových produktů s přidanou hodnotou pro baterie.
„Projekt disponuje současnými kombinovanými zdroji, včetně satelitních ložisek, o objemu > 1 Mt ekvivalentu uhličitanu lithného (LCE – pozn. red.). Současná firemní strategie se zaměřuje na konečnou výrobu hydroxidu lithného pro evropský trh s bateriemi. Kromě toho může být významná přidaná hodnota získána z vedlejších produktů, včetně síranu draselného vysoké čistoty (SOP – pozn. red.), vysráženého uhličitanu vápenatého (PCC pozn. red.) a cínu.
Kousek od Drážďan
Projekt těžby lithia je situován 35 kilometrů od Drážďan v srdci evropského chemického a automobilového průmyslu na hranicích s Českou republikou. Historie těžby a výroby kovů ve zdejším regionu sahá do středověku. Je dobře známá pro svou vysoce perspektivní geologii a zejména pro ložiska cínu/wolframu a lithia, která hostí žula. I díky této historii je zde místně dostupná infrastruktura, služby, kvalifikovaná pracovní síla i přístupové cesty, které dále snižují riziko projektu.
Ložisko lithia Zinnwald má rozlohu 256,5 hektarů a společnost má na některých místech licenci na těžbu po dobu 30 let do 31. prosince 2047. Odborníky je odhadnuto měřených, plus indikovaných, nerostných zdrojů, obsahující 35,51 Mt s obsahem 0,76 procent Li2O (3 519 ppm Li) obsahující 124 974 tun Li při mezní hodnotě 0,54 procent Li2O (2 500 ppm Li).
Když odhlédneme od předchozích geologicky změřených údajů, ložisko Zinnwald představuje možnost výnosnosti cca 665 000 tun uhličitanu lithného LCE, z toho cca 357 500 tun LCE v měřených zdrojích a cca 307 500 tun LCE v indikovaných (tedy předpokládaných) zdrojích.
Odhadované předpokládané zásoby 4,87 Mt při obsahu 0,76 procent Li2O (3 549 ppm Li) obsahující 17 266 tun kovu Li (přibližně 92 000 tun LCE).
Další projekty
Společnost Zinnwald Lithium PLC drží licenci také na těžbu v lokalitě Sadisdorf, asi 20 kilometrů severozápadně od Zinnwaldu, a nachází se ve stejném geologickém koridoru jako Zinnwald.
V rámci geologických průzkumů greisenového typu se zde rovněž v hornině objevuje mineralizace lithia a cínu.
Jde o území o rozloze 225 hektarů, licence je platná do 30. června 2026. Historické zásoby nerostných surovin, zjišťovány v roce 2017, jsou tu popsány v objemu 25 Mt s průměrným obsahem 0,45 procent Li2O (průměrně 2 053 ppm Li).
Další projekt, Falkenhain, se nachází jen 7 kilometrů severně od projektu Zinnwald. Podle společnosti Zinnwald Lithium Plc je Falkenhainslibným satelitním cílem s očekávanou mineralizací lithia, cínu a wolframu, která se nachází ve stejném greisen-granitu jako Zinnwald.
Průzkumná licence Altenberg DL, která se nachází v okolí udělené těžební licence Zinnwald, pak představuje pro společnost Zinnwald Lithium Plc příležitost k takzvanému step-outu a případnému rozšíření těžby. Jde o území s rozlohou 4 225,3 hektary, ale pětiletá licence vyprší také za nedlouho – do 15. února 2024.
Ačkoli projekt poskytuje příležitost vyrábět sadu produktů z lithia pro baterie (hydroxid lithný LiOH, uhličitan lithný Li2CO3 a fluorid lithný LiF), společnost Zinnwald Lithium Plc, jak píše na svých webových stránkách, po analýze tržních trendů v oblasti chemie baterií a poptávky koncových uživatelů se společnost hodlá zaměřit na hydroxid lithný jako primární produkt, aby se lépe přizpůsobila požadavkům evropských odběratelů.
Zkušební práce, které provedl specialista v oboru, společnost K-UTEC AG Salt Technologies, a které ověřila laboratoř třetí strany prostřednictvím chemické a fyzikální analýzy, proto zpracovaly koncentrát zinnwalditu na monohydrát hydroxidu lithného (LHM – pozn. red.) vysoké čistoty (čistota nad 99,9 procent). Provedená ekonomická, technická a obchodní analýza ukázala, že roční produkce hydroxidu lithného nad 10 000 tun by mohla být z hlavní licence Zinnwald životaschopná.
Bylo prokázáno, že výtěžnost lithia ze zinnwaldského koncentrátu na lithium-produkt je vyšší než 80 procent, a je srovnatelná s procesy získávání lithia z jiných typů zdrojů.
V rámci testovacího programu byl kalcinovaný zinnwalditový koncentrát v pilotním závodě přeměněn na LHM pro baterie, přičemž z několika tun zinnwalditového koncentrátu bylo vyrobeno téměř 50 kilogramů LHM pro baterie. Úroveň nečistot v lithiové soli bateriové kvality odpovídala nebo byla nižší než u podobných lithiových produktů bateriové kvality dostupných na trhu.
Zkušební práce rovněž potvrdily potenciál výroby ekonomicky významného množství komerčně prodejných vedlejších produktů, jako síranu draselného – SOP a vysráženého uhličitanu vápenatého – PCC.
„Jsem potěšen, že jsme dokončili pilotní testy potřebné k prokázání toho, že projekt Zinnwald Lithium je schopen ekonomicky vyrábět smysluplná množství hydroxidu lithného. To je v souladu s naší strategií, podle níž se projekt zaměřuje na výrobu běžných lithiových produktů, po nichž je v evropském odvětví elektrických vozidel a baterií stále větší poptávka. Zejména schopnost projektu zajistit domácí evropské dodávky důležitých vedlejších produktů, jako je síran draselný, dále posiluje naše investiční argumenty, přičemž stejně důležité je, že testovací práce ukazují, že proces nevytváří vedlejší produkty škodlivé pro životní prostředí,“ uvedl loni generální ředitel společnosti Zinnwald Lithium Anton du Plessis.
Kdo dřív začne?
V podzemí pod Krušnými horami se nacházejí stovky tisíc tun lithia. Na ně se od roku 2007 zaměřila česká firma Geomet, kterou o pět let později ovládl australský těžařský start-up European Metals Holdings (EMH). Plán těžařů počítá s produkcí 22 500 tun uhličitanu lithného (což je 4225 tun čistého lithia) ročně. Čistá současná hodnota projektu vychází na atraktivních 1,1 miliardy dolarů (23,8 miliardy korun) a vnitřní výnosové procento (IRR) na neméně atraktivních 28,8 procenta.
Projekt málem ztroskotal na nesouhlasu politiků z levého a populistického křídla politické scény; z jejich pohledu bylo skandální, aby na těžbě „českého“ lithia zbohatl soukromý podnik ze zahraničí. Před sněmovními volbami v říjnu 2017 se z toho stala silně medializovaná a přiživená kauza, která zahýbala i s volebním výsledkem.
Nakonec se podařilo najít řešení, které uspokojilo všechny zúčastněné. Na základě dohody z listopadu 2019 získal většinový 51procentní podíl v Geometu ČEZ, a to prostřednictvím dceřiné firmy Severočeské doly. Stalo se tak formou navýšení kapitálu Geometu o 791 milionů korun. Vzhledem k tomu, že téměř 70 procent akcií v ČEZ vlastní stát, se tak projekt těžby na Cínovci dostal pod kontrolu státu.
Motivace investorů, v daném případě Skupiny ČEZ a EMH, je zřejmá. Lithium se s nástupem elektromobility a bateriových úložišť elektřiny stává strategickou komoditou a jeho spotřeba prudce roste. Evropská unie podporuje plány na posílení výroby Li-on baterií včetně rozvoje těžby a rafinace lithia. Vedle lithia se v hornině u Cínovce vyskytují i další komerčně zajímavé kovy – cín, wolfram a v menším množství také niob, rubidium a cesium.
Nějaký čas se řešilo umístění úpravárenského komplexu. Geomet v dokumentaci EIA zmínil využití lokality bývalého uhelného dolu Kohinoor u Lomu na Mostecku. To by si ovšem vyžádalo přepravu horniny na vzdálenost více než 20 kilometrů od cínoveckého areálu. Investor má proto ještě záložní plán, který počítá s využitím bývalé výsypky v Pozorce na jižním okraji města Dubí, což je osm kilometrů daleko od plánovaného dolu.
Jan Hrbáček
