Výroba elektřiny se diverzifikuje, menší elektrárny se stávají snazším cílem kybernetických útoků. Stejně tak jde v ústrety kybernetickým teroristům i digitalizace distribuční sítě. Podobné problémy mohou zasáhnout také Česko.
Německá infrastruktura dodávek elektřiny stále víc představuje cíl kybernetických útoků, řekla Westdeutsche Allgemeine Zeitung předsedkyně Spolkového úřadu pro informační bezpečnost (BSI) Claudia Plattnerová.
Menší ochrana než u velkých elektráren
„Dodávky energie v Německu se stávají více decentralizovanými,“ tvrdí Plattnerová. Menší elektrárny, jako jsou větrné turbíny, fotovoltaické elektrárny, jsou instalovány po celé zemi a jsou „často méně chráněny proti útočníkům než velké elektrárny,“ prohlásila.
Kromě toho se zásobování elektřinou stále více digitalizuje. „Potřebujeme sice tuto modernizaci, ale musíme ji dobře chránit,“ doplnila Plattnerová.
Ochrana kritické energetické infrastruktury nejen před fyzickou sabotáží, jak se to stalo v případě plynovodů Nord Stream v roce 2022, ale také před kybernetickými útoky, je velkým tématem od začátku ruské války proti Ukrajině. Přerušení dodávek elektrické energie se dá použít jako zbraň a nástroj k eskalaci napětí s Evropou.
Hrozba je velmi objemná
Hrozba se týká všech druhů zelených technologií, od elektromobilů až po fotovoltaiku.
„Rusko v současné době představuje nejnaléhavější a nejbezprostřednější hrozbu pro německou kybernetickou bezpečnost,“ prohlásila předsedkyně Spolkového úřadu pro informační bezpečnost Claudia Plattnerová.
Mohlo by vás zajímat
Podotkla, že Německo je v současné době cílem i několika dalších států, včetně Číny, Severní Koreje či Íránu. „Německo je atraktivním cílem – jak z ekonomických, tak z geopolitických důvodů,“ dodala Plattnerová.
