I když jednotlivé firmě větší zastoupení žen přinese pravděpodobně snížení zisku, pro ekonomiku jako celek by mělo být jejich působení blahodárné.
Nezisková organizace Catalyst se snaží posílit postavení žen v ekonomické sféře. Ve studii porovnávající úspěšnost firem podle podílu žen ve vedení Catalyst analyzoval firmy ze seznamu Fortune 500, tedy přehledu největších amerických firem podle velikosti tržeb. Výsledky studie se zdají být jednoznačné. Čtvrtina firem s největším zastoupením žen dosahuje o 35% větší ziskovosti (ROE) než čtvrtina nejvíce „maskulinních“ firem. Podobně podle výzkumu společnosti McKinsey dosahují podniky s větším zastoupením žen ve vedení o 10% vyšší návratnosti kapitálu a o polovinu lepších provozních výsledků.
Společnost Bisnode zpracovala podobně zaměřenou analýzu pro české firmy. Výpočet se zaměřil na akciové společnosti, které mají kladný vlastní kapitál a které mají v představenstvu a dozorčí radě minimálně pět osob, u nichž lze z podoby jména algoritmem stanovit pohlaví. Tyto podmínky splňuje 4722 firem. Z výsledků vyplývá, že firmy, které nemají v představenstvu a dozorčí radě ani jednu ženu, dosahují střední hodnoty rentability 4,5%, zatímco u firem, které mají v orgánech pět a více žen, jde o mizivé 0,2% procenta. Výsledek se zdá být přesně opačný než závěry mezinárodních studií. Že by šlo o specifikum českých firem? Nebo snad českých žen?
Současně ale na rozdíl od střední hodnoty průměrná rentabilita s počtem žen v orgánech roste. Ačkoliv se oba závěry jeví jako protichůdné, skutečnost je taková, že si protiřečí pouze zdánlivě. První analýza vypovídá o typické firmě – polovina firem je na to lépe než ona, druhá polovina hůře, jinak řečeno se jedná o medián. Podobně například mediánový plat je takový, kolem kterého se pohybují výplatní pásky největší části pracujících (což je přibližně 22 000,- Kč), a ten se výrazně liší od průměrného (26 000,- Kč).
Průměrné hodnoty ziskovosti jsou silně ovlivněny firmami, které upadly do závratných ztrát. Takto tragické firmy se vyskytují mnohem hojněji mezi společnostmi se žádnými nebo jen jednou ženou ve vedení. Ženy tedy fungují jako pojistka či jako tlumič rizika. Většině firem se určitá míra rizika vyplatí (proto mají „mužské“ firmy vyšší střední hodnotu ziskovosti), ale malá část na ni tvrdě doplatí. Jejich celková ztráta je vyšší než zisk z vyššího rizika ostatních firem. I když tedy jednotlivé firmě větší zastoupení žen přinese pravděpodobně snížení zisku, pro ekonomiku jako celek by mělo být jejich působení blahodárné.
Milan Petrák
