České ženijní vojsko pracuje se zastaralou a poruchovou technikou, pontonové mosty neunesou nové tanky, ministerstvo obrany však většinu investic do modernizace odložilo, tvrdí ve své zprávě Nejvyšší kontrolní úřad. Ministerstvo obrany se proti výstupu ohradilo.
Ženijní vojsko má nezastupitelnou roli při bojové podpoře Armády České republiky. „Část jeho techniky je však zastaralá, dávno za dobou životnosti, poruchová nebo nemá požadované technické parametry. Např. dnes používané pontonové mostní soupravy neunesou nově pořizované tanky. Ministerstvo obrany však podle NKÚ většinu plánovaných investičních akcí odložilo nebo zrušilo. A to přesto, že na obnovu a modernizaci techniky ženijního vojska mělo v letech 2010 až 2022 ze státního rozpočtu k dispozici celkem 3,5 miliardy korun,“ oznámil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).
„Za těchto dvanáct let ministerstvo obrany z uvedené částky vyčerpalo pouhých devět procent – necelých 314 milionů korun. Ukázala to kontrola NKÚ ukončená letos v lednu,“ tvrdí kontrolní úřad.
Mezi odloženými investicemi zůstala podle NKÚ i modernizace pontonových mostních souprav.
„Ty jsou přitom klíčové pro zajištění mobility vojsk. Ženijní vojsko v současnosti např. není schopno přesouvat přes vodní překážku nově pořizované tanky. Zatímco tanky mají bojovou hmotnost od 63 do 67 tun, únosnost pontonových mostních souprav je pouze do 60 tun a mostních automobilů jen do 50 tun. Ty jsou navíc poruchové: v době kontroly NKÚ jich bylo osm z deseti zařazeno v kategorii dočasně neuživatelného majetku, vyžadujícího opravu. Kromě toho všech deset mostních automobilů bylo 21 až 29 let za svojí životností. Jejich průměrné stáří je 45 let. Ministerstvo obrany plánovalo pořídit 12 nových mostních automobilů v letech 2020 až 2022, plán však nakonec posunulo až na léta 2025 až 2027,“ sdělil dále NKÚ.
Kontroloři NKÚ podle svých slov zjistili, že výrazně překročenou životnost mají i pontonové mostní soupravy. V době kontroly NKÚ měly tři tyto soupravy 10 až 11 let po své životnosti a jejich průměrné stáří bylo 35 let.
Z 15 hlavních projektů k udržení a rozvoji schopností ženijního vojska za celkem 2,5 miliardy korun (vyčleněných na roky 2019 až 2023) ministerstvo obrany do ukončení kontroly NKÚ zrealizovalo pouze dva za celkem 74 milionů korun (2,9 %), avšak i ty podle NKÚ pouze částečně.
„V rámci těchto dvou projektů nakoupilo jen sedm z plánovaných 38 pyrotechnických robotů pro likvidaci výbušnin. Dalších 13 projektů ministerstvo neuskutečnilo. Kromě zmíněných pontonových mostních souprav a mostních automobilů nepořídilo např. ani vozidla s balistickou ochranou, autorypadla, rypadla-nakladače, kolové nakladače nebo ženijní úkryty. Dopadem neuskutečněné modernizace techniky je i omezené naplnění cílů výstavby schopností sil NATO,“ varovala kontrolní úřad.
Významnou úlohu podle NKÚ hraje ženijní vojsko i v mírových podmínkách při haváriích a živelních pohromách. Např. při povodních v letech 2009, 2010 a 2013 se ženisté významně podíleli na odklízení následků povodní a stavbě provizorních mostů. Odkládáním nebo rušením plánovaných investičních akcí však MO negativně ovlivnilo i schopnost ženijního vojska provádět záchranné a likvidační práce při pohromách a mimořádných událostech. Více než dvě třetiny techniky vyčleňované pro integrovaný záchranný systém měly v době kontroly NKÚ překročenou dobu životnosti a více než jedna pětina této techniky byla dočasně neuživatelná.
Při prověrce vybraných investičních akcí zjistili kontroloři NKÚ u jedné z nich skutečnosti nasvědčující porušení rozpočtové kázně ve výši 7,3 milionů korun. U veřejné zakázky na nákup dvou silničních válců totiž MO nastavilo takové technické parametry, které bezdůvodně zaručily konkurenční výhodu jedinému dodavateli.
NKÚ pracuje se zavádějícími informacemi
Ministerstvo obrany se proti výstupům NKÚ ohradilo. „Kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu týkající se ženijního vojska potvrdila, jak velkému nedostatku peněz musely Armáda ČR a ministerstvo obrany v posledních letech čelit. Vnitřní dluh je obrovský a týká se všech druhů vojsk, nejen ženijního. Zároveň kvůli nestabilitě rozpočtu bylo obtížné dlouhodobě plánovat. Potvrzuje se tak nutnost vydávat na obranu minimálně dvě procenta HDP a mít předvídatelný rozpočet ministerstva obrany. Kontrola NKÚ se týkala let 2018 až 2022, tedy většinově spadá do období předchozí vlády ministra obrany Lubomíra Metnara,“ stojí v komuniké ministerstva obrany.
Vyjádření NKÚ, že mělo ministerstvo obrany v letech 2010 až 2022 k dispozici 3,5 miliardy korun na modernizaci ženijního vojska, je podle ministerstva obrany zavádějící.
„Tolik peněz reálně v rozpočtu na ženijní techniku vyčleněno nebylo. Byl pouze stanoven obecný rámec, který umožňoval finance v takové výši na požadovanou techniku uvolnit, což je zákonem požadovaný postup. Fakticky se ale kvůli nízkému rozpočtu muselo ministerstvo v uplynulých letech rozhodnout, které modernizační projekty dostanou přednost a které budou muset být odloženy. Pokud by peníze vložilo do modernizace ženijního vojska, muselo by je vzít z modernizace jiných částí armády. Priority, které projekty budou mít přednost, byly určeny v souvislosti se zhoršenou bezpečnostní situací. V této komplexnosti se NKÚ problematikou nezabývalo,“ tvrdí resort Jany Černochové (ODS).
Mezi odloženými projekty byl i nákup plovoucích a doprovodných mostů.
„Nutnosti jejich modernizace si je vedení Armády ČR dlouhodobě vědomo. Pořízení je nyní naplánováno na roky 2025 až 2028, což je v souladu s nákupem hlavního bojového tanku, který je naplánován na léta 2027 až 2030. Odsunutí projektu z let 2020 až 2022 na pozdější dobu bylo způsobeno zmiňovaným nedostatkem peněz, kdy přednost dostaly jiné prioritní investice. Stejné důvody se týkaly i dalších projektů,“ uvádí dále obrana.
„V souvislosti s nákupem dvou silničních válců ministerstvo obrany zásadně se závěry NKÚ nesouhlasí a bude čekat na výsledky daňového řízení. Vypsané podmínky výběrového řízení odpovídaly tomu, jak technicky komplikovanou věc ministerstvo obrany poptávalo. Při vypsání výběrového řízení postupovalo přesně tak, jak jej zákon o zadávání veřejných zakázek zavazuje. Pokud by byl zákon porušen, konstatovat to může pouze Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) nebo návazně správní soud,“ dodává ministerstvo obrany.
Jan Hrbáček
