INZERCE

Obchodování na burzovním parketu v dobách, kdy o počítačích nikdo ani nesnil. Zdroj: tisková zpráva BCPP

Ženám a dlužníkům vstup zakázán. Přesně před 150 lety se v Praze prvně obchodovalo s akciemi

Právě před 150 lety, 17. dubna 1871, odstartovalo obchodování s akciemi na pražské burze. Po skromných začátcích se dočkala většího rozmachu za éry První republiky. Vzhledem k nenávistnému postoji dvou totalit – fašistické a komunistické – byla existence akciového trhu na 54 let přerušena. Také po obnovení činnosti v dubnu 1993 prochází pražská burza lepšími a horšími časy.

Rakousko-uherská monarchie ambicím Čechů moc nepřála, dokonce i založení národní burzy pro cenné papíry si museli naši předkové vybojovat. Všechny překážky se podařilo zdolat zejména díky nadšencům vedeným velkoobchodníkem s cukrem Aloisem Olivou. Na provoz burzy se složilo hned 402 osob a firem, a to od pojišťoven přes cukrovary až po provozovatele železnic. Celkem se sešlo úctyhodných 29 870 zlatých.

Premiérové obchodování na „Pražské burze na zboží a cenné papíry“, jak zněl dobový název, se odehrálo 17. dubna 1871 v čase od 11:30 do 13:00. Obchodovalo se v domě v ulici Na Příkopě. Zatímco akciový trh měl poněkud provinční ráz, většího věhlasu dosáhla Pražská plodinová burza, kde se živě obchodovalo s cukrem i dalšími komoditami. Obchodování bylo tehdy exkluzivně mužskou záležitostí, kromě žen neměly na burzu přístup trestně odsouzené osoby a dlužníci v konkursu či úpadku.

Vzestup burzy přišel až po vzniku samostatné Československé republiky. Tehdy se pražská burza začala těšit silné podpoře ze strany státu a politických představitelů, zejména ministra financí Aloise Rašína. Díky jeho zásahu se podařilo přetáhnout akciové společnosti s působností v českých zemích z vídeňské burzy do Prahy. Významnou inovací byl v roce 1920 vznik Pražské súčtovací banky, která obchody vypořádávala. Jak uvádí na svém webu Burza cenných papírů Praha (BCPP), právo obchodovat měl tehdy každý, kdo si koupil vstupenku za poplatek tisíc korun na rok.

Během své předválečné historie se burza nacházela na sedmi adresách, jenže ani jednu z nemovitostí burza přímo nevlastnila. Vlastní prostory burza nakonec získala až v roce 1938, kdy byla dostavěna budova na tehdejší Hooverově třídě. Na burze se ovšem obchodovalo pouze rok. Výstavní budova dopadla za éry socialismu dost neslavně. Vede kolem ní hlavní dopravní tah centrem Prahy a současně byla doslova pohřbena pod brutalistickou budovu federálního parlamentu.

Smutný osud potkal nejen budovu, ale i samotnou burzu. Jako první ji zlikvidovali němečtí okupanti, stejně postupoval také komunistický režim. Marné byly již pokusy obnovit burzu po roce 1945. Obchodování na burze bylo totalitní mocí vykreslováno jako symbol zkaženosti a pokleslosti Západu a nemělo tedy šanci. Rozhodnutím ministerstva financí Československé republiky z dubna 1948 bylo nařízeno, aby pražská burza byla trvale uzavřena a její majetek byl rozprodán.

Budova pražská burzy vedle Národního muzea, dokončená v roce 1938. Zdroj: tisková zpráva BCPP

 

Naděje na obnovení burzy přišla až se svržením komunismu na podzim 1989 a návratem k demokracii a svobodě. Přesto trvalo ještě několik dalších let, než se burzu podařilo vzkřísit. Symbolicky se měsícem obnovení činnosti stal opět duben. Burza cenných papírů Praha prvně obchodovala v ulici na Můstku dne 6. dubna 1993. V prvních týdnech však doslova nebylo co nakupovat, situace se změnila až v létě téhož roku po zahájení obchodování s 955 tituly z první vlny kuponové privatizace.

Během 28 let obnovené existence prošla BCPP mnoha vzestupy a pády. Po prvotní vlně nadšení přišla éra tunelování a bankrotů firem z privatizace, po níž stovky titulů z nabídky zmizely. Jistý obrat k lepšímu přineslo zahájení obchodování s akciemi Erste Bank (říjen 2002) i první vydařená primární emise akcií – v červnu 2004 na trh vstoupily akcie Zentivy. V dalších letech se objevily další nové tituly, avšak mnohé z nich dopady neslavně. Jmenovitě lze uvést těžební skupinu NWR, developera ECM či IT firmu KIT Digital.

Pražskou burzu původně vlastnila skupina bank a brokerských firem. Na základě smlouvy z října 2008 v ní koupila většinový podíl Vídeňská burza – a drží jej dodnes. Nedlouho před tím, v polovině roku 2007, pražská burza vstoupila prostřednictvím dceřiné energetické burzy PXE do obchodování s elektrickou energií. Nyní už má v PXE pouze menšinový podíl, majoritu v květnu roku 2016 koupila německá energetická burza EEX.

David Tramba