Po dlouhé nemoci zemřel v pondělí 82letý František Hezoučký, jeden z velikánů české jaderné energetiky. Muž, který jako hlavní inženýr spouštěl dukovanské reaktory a později jako top manažer ČEZ řídil start temelínských bloků. Závěr jeho dlouhé a úctyhodné kariéry však byl poněkud kontroverzní.
Profesní kariéru Hezoučký odstartoval na jaderné elektrárně A1 ve slovenských Jaslovských Bohunicích, kde pracoval jako operátor a směnový inženýr. A1 byl pokus tehdejšího československého průmyslu postavit vlastní model jaderného reaktoru, který skončil neslavně – dvěma haváriemi a následným odstavením bloku. Poté již Československo zcela vsadilo na ruské reaktory VVER-440 a VVER-1000 – a František Hezoučký měl na jejich spouštění velký podíl.
Přidejte si Ekonomický deník do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy.
„Elektrárna A1 byl sen lidí, kteří chtěli využít bohaté zásoby přírodního uranu v Československu a vyrábět elektřinu bez závislosti na obohacování paliva v zahraničí. Vývoj reaktoru začal v době, kdy obohacování uranu bylo velmi nákladné. Bohužel se v té době nenašel nikdo, kdo by řekl: pozor na korozní problémy, nabijete si na tom ústa,“ vzpomínal na první československý reaktor Hezoučký během rozhovoru s autorem článku (rozhovor vyšel v dubnu 2015 v týdeníku Ekonom a v Hospodářských novinách).
Od roku 1979 se podílel na výstavbě Jaderné elektrárny Dukovany, kde byl hlavním inženýrem pro technologii a následně hlavním inženýrem spouštění všech čtyř jaderných bloků. Hezoučký byl vždy hrdý na to, že se v Dukovanech podařilo během jednoho roku spustit dva bloky v téže lokalitě, což je světový unikát. „Výhodou byla mimořádně vysoká kvalifikace lidí na stavbě. Mnozí měli bohaté zkušenosti z předchozí výstavby uhelných a vodních elektráren,“ vzpomínal později František Hezoučký.
Mohlo by vás zajímat
Po spuštění čtvrtého bloku přešel do Temelína, kde právě startovala výstavba bloku typu VVER-1000. S novým porevolučním vedením společnosti ČEZ se však Hezoučký neshodl, a tak odešel pracovat jako poradce do společnosti Westinghouse, která v té době dodávala do Temelína systémy kontroly a řízení.
Společnost ČEZ dostavbu dvou temelínských bloků v 90. letech manažersky a organizačně nezvládala a v nouzi nejvyšší si „vzpomněla“ na Františka Hezoučkého. Ten se v roce 1999 vrátil a zaujal pozice místopředsedy představenstva ČEZ a ředitele divize výstavby Elektrárny Temelín. Ve funkci vydržel čtyři roky a povedlo se. Během těchto čtyř let byly dva temelínské bloky dokončeny a spuštěny do plného provozu.
V květnu roku 2003 Hezoučký ze společnosti ČEZ odešel, následujících pět let působil v Mezinárodní agentuře pro atomovou energii ve Vídni. Následně pracoval jako jaderný expert v konzultační firmě Worley Parsons a přednášel na Fakultě strojní Západočeské univerzity v Plzni a na pražské ČVUT.
Hezoučký se opakovaně vyjadřoval k temelínskému tendru, který probíhal v letech 2009 až 2014 a skončil bez výběru vítěze. Podporoval tehdy nabídku česko-ruského konsorcia před konkurenčními nabídkami amerického Westinghouse a francouzské Arevy. Jako hlavní argument uváděl maximální možný podíl českých dodavatelů na stavbě třetího a čtvrtého bloku v Temelíně.
Rozhodnutí vlády premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) z dubna 2014 o ukončení jaderného tendru považoval Hezoučký za velkou chybu. „Podle mých informací se nabídky na dva bloky pohybovaly v rozmezí 230 až 240 miliard korun za dva bloky, To byla nádherná cena. ČEZ měl nabídku přijmout, podobná nabídka se už nebude opakovat. Správnou dobu jsme prošvihli,“ uvedl Hezoučký v roce 2015 v rozhovoru s autorem článku.
Naposledy se Hezoučký objevil v hledáčku médií v září roku 2018, kdy se stal poradcem tehdejší ministryně průmyslu a obchodu Marty Novákové (za hnutí ANO) pro stavbu nových bloků. Ve funkci však zůstal jen několik dní. Přišel totiž se značně nemoderním a kontroverzním návrhem, aby si Česko jako za „starých časů“ koupilo licenci na ruské reaktory VVER-1200 a následně by výstavbu svěřilo domácím firmám.
Na kauzu tehdy upozornil Český rozhlas, který dále uvedl, že e-mail s tímto návrhem Hezoučký rozeslal vedení energetické společnosti ČEZ a zástupcům ministerstva průmyslu z adresy poradenské společnosti Worley Parsons. Tato firma měla ve zrušeném tendru na dostavbu Temelína poradenský kontrakt se Škodou JS, která podala společnou nabídku na nové bloky právě s ruským Rosatomem.
Po tomto trapasu Hezoučký ve funkci poradce skončil a v posledních šesti letech zůstal téměř neviditelným. Prezident Miloš Zeman ho v roce 2020 vyznamenal Medailí Za zásluhy I. stupně za zásluhy o stát v oblasti hospodářské.
