Pařížská dohoda je historický úspěch v oblasti životního prostředí, i když ne všechny cíle se plní, tvrdí generální tajemník Evropské environmentální kanceláře (EEB) Patrick ten Brink. Zemědělství, doprava a bydlení jsou odvětví, kde snižování emisí pokulhává. Odstoupení Spojených států od Pařížské dohody je problém, který přesahuje rámec funkčního období prezidenta Donalda Trumpa, řekl Brink v rozhovoru pro EU Perspectives.
Jak hodnotíte význam Pařížské dohody po deseti letech?
Byla to rozhodně významná, bezprecedentní dohoda. Skutečný zlomový bod. Poprvé v historii (konečné znění Pařížské dohody přijalo 195 smluvních stran 12. prosince 2015) jsme měli smlouvu o změně klimatu, kterou podepsala drtivá většina zemí světa.
Myslím, že nikdo nečekal, že vše půjde rychle a hladce. V průběhu let jsme byli svědky politických vzestupů a pádů ovlivněných ambicemi různých signatářů. To je podle mého názoru hlavní důvod, proč se některé cíle obsažené v Pařížské dohodě dosud nesplnily.
Máte pravděpodobně na mysli nárůst teploty o 1,5 °C ve srovnání s předindustriálními úrovněmi?
Ano, tento cíl nesplníme. To však neznamená, že bychom jen nečinně přihlíželi. Naopak. Musíme udělat vše, co je v našich silách, abychom snížili emise a zabránili dalšímu nárůstu teploty.
Problémem jsou emise metanu
V jakých odvětvích se nám nedaří dosáhnout klimatických cílů?
Pokud jde o snižování emisí, největším problémem je v současné době zemědělství. V tomto odvětví se dosud neučinily dostatečné kroky, zejména pokud jde o emise metanu, které by mohly zpomalit klimatické změny v rámci jednoho politického cyklu.
Pak je tu doprava, kde jsme v posledních letech zaznamenali určitý pokrok, ale rozhodně to nestačí. Nárůst podílu elektrických vozidel je prostě příliš pomalý. A rozhodně musíme udělat více v oblasti energetické účinnosti budov.
Zmínil jste dopravu a vytápění budov jako odvětví, která zaostávají. Jak vnímáte odložení systému emisních povolenek ETS2 o jeden rok?
Je to samozřejmě škoda. Ztratí se celý rok (systém ETS2 by měl být plně funkční až v roce 2028). Bude to mít také finanční důsledky, ale jiné, než si lidé myslí. Do sociálního klimatického fondu bude do zahájení ETS2 směřovat mnohem méně peněz. V důsledku toho bude k dispozici méně finančních prostředků na podporu zranitelných osob a malých podniků, které mohou mít potíže s placením účtů za energie a související výdaje.
Letos v lednu Spojené státy podruhé odstoupily od Pařížské dohody. Je to pro ekologickou komunitu velký problém, nebo jen dočasná překážka?
Je to skutečně problém. Velký problém, který přesahuje funkční období prezidenta Trumpa. Je to důležitý signál, který svědčí o nedostatečném zapojení. Nejen proto, že Spojené státy jsou druhým největším producentem skleníkových plynů na světě.
Američané například v zákulisí uzavírají mezinárodní aliance se zeměmi, jako je Saúdská Arábie, které se brání snahám o snížení emisí. To má mimo jiné negativní dopad na námořní dopravu, která je významným producentem skleníkových plynů. Pro nás Evropany to znamená, že musíme posílit naše vedoucí postavení v globálních opatřeních v oblasti klimatu.
Riziko oslabování ekologické politiky
V poslední době i v rámci EU dochází k vývoji, který je environmentálními organizacemi vnímán negativně. Příkladem jsou mezinárodní uhlíkové kredity. Souhlasíte?
Zařazení těchto uhlíkových kreditů do klimatického cíle EU pro rok 2040 považuji za snížení evropské odpovědnosti v oblasti ochrany klimatu. Takový outsourcing rozhodně zpomalí zavádění ekologických řešení. Ještě horší je, že tato takzvaná „flexibilita“ se může použít jako záminka pro další oslabování ekologické politiky.
Jak hodnotíte výsledky konference OSN o změně klimatu COP30, která se konala v listopadu v Brazílii?
Obecně lze říci, že pokrok, který se odráží v závěrečném prohlášení, je rozhodně nedostatečný. Nezmiňuje se v něm postupné ukončení používání fosilních paliv a chybí v něm mnoho dalších věcí. Důležité ale je, že se lídři sešli a rozhodující činitelé usedli k jednomu stolu. Tyto konference bychom měli vnímat jako pokračující proces a důkladně se připravit na nadcházející COP31.
Evropská environmentální kancelář (European Environmental Bureau, EEB) je síť přibližně 180 neziskových organizací zabývajících se ochranou životního prostředí se sídlem v 41 zemích. Patrick ten Brink se stal generálním tajemníkem EEB v červenci 2022. Specializuje se na oběhové hospodářství a znečištění moří, reformu ekologických daní, klimatickou politiku a ochranu biologické rozmanitosti.
