Vést farmu je pořádná dřina. Znamená to brzké vstávání, dlouhé hodiny v práci, nepředvídatelné počasí. Evropští zemědělci čelí i dalším komplikacím. Zatímco Brusel slibuje modernizaci a méně papírování, odborníci z Evropského hospodářského a sociálního výboru bijí na poplach. Návrh podle nich ohrožuje potravinovou bezpečnost Evropy. Jádrem sporu je snížení rozpočtu na 294 miliard eur, což je téměř polovina původní částky. Pokud Komise neustoupí, hrozí čeští zemědělci spolu s kolegy z Polska nebo Maďarska masivními protesty.
Evropská komise navrhla nové parametry pro společnou zemědělskou politiku (SZP) pro rozpočtové období po roce 2027. Brusel slibuje modernizaci a zjednodušení. Podle Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV) je ale v ohrožení evropská potravinová bezpečnost, snížení příjmů zemědělců a v neposlední řadě také negativní dopady na rozvoj evropských venkovských oblastí.
Kdo a kolik dostane peněz?
Jádrem problému jsou peníze – kdo a kolik jich dostane, podle jakých pravidel. Návrh počítá s cílenou podporu pro mladé a nové zemědělce. To zní teoreticky spravedlivě, ale pro mnoho zemědělců, kteří hospodaří dlouhodobě, by to mohlo znamenat nižší příjmy než dříve. Menší zemědělské podniky by také mohly dostávat nižší objem dotací, na druhou stranu by zemědělci měli mít méně papírování a méně kontrol na farmách.
Komise chce sloučit přímé platby s financováním rozvoje venkova. Systém dvou pilířů – jeden pro platby zemědělcům a druhý pro rozvoj venkova – by mohl být nahrazen modelem, který by systémy spojil. Změny mají zajistit členským zemím větší flexibilitu v podpoře venkově. Každý člen Unie bude sám rozhodovat o rozdělení finančních prostředků a uplatňování pravidel. Ačkoli se to může jevit jako užitečné, mohlo by to vést k odlišným pravidlům v jednotlivých zemích a k nárůstu administrativní zátěže.
Silný odpor
Odborníci varují, že požadavek, aby zemědělci produkovali s menší finanční podporou více potravin, může ohrozit životaschopnost zemědělských podniků a odradit od hospodaření nastupující generaci. Přitom se očekává, že evropský kontinent bude čelit rostoucí globální poptávce po potravinách, která by do roku 2050 měla vzrůst o 70 procent.
EHSV jako poradní orgán Unie změny kritizuje. Zpravodaj výboru Joe Healy řekl europoslancům, že plénum výboru drtivou většinou návrhy Komise odmítlo.
Kritika škrtů v financování
Nejintenzivnější kritika se týká objemu financování. EHSV požaduje samostatný rozpočet SZP na období 2028 až 2034, upravený o inflaci. A také zvýšení zemědělských dotací na 0,5 % HDP evropského bloku. Výbor zdůraznil, že by se podpora měla zaměřit na aktivní zemědělce produkující zemědělské produkty, bez diskriminace na základě věku.
Stejné námitky zastává i zemědělský výbor Evropského parlamentu. Norbert Lins (EPP/Německo) zdůraznil, že návrh společné zemědělské politiky pro období po roce 2027 vyžaduje „podstatné změny, nikoli pouze kosmetické úpravy“.
Podobně Barry Cowen (Renew/Irsko) zdůraznil, že zemědělství není běžnou oblastí politiky. Regulační a rozpočtové pravomoci musí zůstat v rámci SZP a nesmí být převedeny na Komisi v oblasti ochrany životního prostředí. Martin Häusling (Zelení/Německo) uvedl, že větší zapojení členských států může vést k nárůstu byrokracie a papírování, nikoli k jejímu omezení.
Healy varoval, že špatně navržené reformy zemědělské politiky mohou vést k nižší produkci potravin na evropském kontinentu, a naopak zvýšit závislost bloku na dovozu.
Mohlo by vás zajímat
Příprava na bitvu
Členové zemědělského výboru Evropského parlamentu se už připravují na bitvu o budoucnost společné zemědělské politiky. Mnozí poslanci Evropského parlamentu trvají na tom, že je třeba dodržet klíčové zásady. Zachovat strukturu dvou pilířů, zajistit samostatný rozpočet pro SZP a posílit rozvoj venkova.
Se změnami nesouhlasí ani zástupci české agrární komory. Pokud si má Evropa zachovat schopnost produkovat kvalitní potraviny, musí být i po roce 2027 v systému dostatek peněz. Požaduje navýšení rozpočtu pro období 2028 až 2034 na minimálně 500 miliard eur (12,2 bilionu korun). Komise navrhla snížení rozpočtu na 294 miliard eur (7,2 bilionu korun).
V opačném případě nelze vyloučit pokračování protestních akcí na národní i mezinárodní úrovni. Čeští zemědělci chtějí v tlaku na Komisi spolupracovat se svými kolegy na Slovensku, Polsku, Maďarsku, Litvě a Lotyšsku.
„Nemůžeme souhlasit s cíleným oslabováním produkce kvalitních potravin v Evropě. Nejde jen o obživu zemědělců a potravinářů, ale především o potravinovou bezpečnost celého kontinentu. Její ohrožení by pocítili i spotřebitelé, kteří mají právo na dostupné a kvalitní domácí potraviny,“ uvedl v únoru prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.
