Členské země EU budou mít právo podporovat investice do nízkoemisních elektráren – solárních, větných i jaderných. Má to však jednu podmínku. Rozdílové smlouvy, známé spíše pod anglickým názvem Contract for Difference (CfD), musí být obousměrné. Majitel elektrárny dostane podporu v době, kdy cena elektřiny bude nízká, ale současně bude mít příjem zastropovaný tak, aby nedosahoval nadměrných zisků. Vyplývá to z tiskové zprávy španělského předsednictví v EU.
Zmíněné pravidlo je zřejmě nejzajímavějším bodem reformy trhu s elektřinou, na níž se v úterý dohodli ministři energetiky členských zemí EU. „S hrdostí mohu říci, že jsme dnes učinili strategický krok vpřed pro budoucnost EU. Dosáhli jsme dohody, kterou bychom ještě před několika lety považovali za nepředstavitelnou,“ uvedla k dohodě španělská ministryně pro ekologickou transformaci Teresa Ribera Rodríguez.
Výslednou podobu reformy uvítal také další účastník jednání, ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. „Ruská agrese na Ukrajině nám ukázala, že je třeba posílit ochranu spotřebitelů a zvýšit stabilitu a předvídatelnost trhu s elektřinou. S ostatními ministry jsme schválili klíčovou úpravu, díky které toto pomůžeme zajistit. Výsledkem bude odolnější trh s elektřinou, předvídatelnější náklady na energie a konkurenceschopnější průmysl,“ uvedl Jozef Síkela.
Jádro mezi preferovanými zdroji energie
Smlouvy typu CfD budou mít podobu dlouhodobé smlouvy uzavírané státy s investory do nízkoemisní energetiky. Aby stát zajistil návratnost investice, bude dorovnávat cena v době, kdy je nízká. Výrobce elektřiny se naopak bude muset podělit o zisk v době, kdy tržní cena převýší stanovený limit. Tento nadměrný zisk mohou země rozdělit mezi spotřebitele elektřiny, nebo je mohou využít k financování nákladů na režim přímé podpory obnovitelných zdrojů nebo ke snížení nákladů na elektřinu pro konečné zákazníky.
Tuto podporu bude možné poskytovat investorům do jaderných, solárních, větrných a geotermálních elektráren, případně také na projekty vodních elektráren bez přehradní nádrže. Do režimu dvousměrných rozdílových smluv mají země převést dříve poskytnuté podpory typu CfD, a sice po po skončení tříletého přechodného období po vstupu nařízení v platnost. Jedná se o hlavní úpravu oproti návrhu, který v březnu představila komisařka pro energetiku Kadri Simson.
Cílem reformy je stabilizovat dlouhodobé trhy s elektřinou. Vlády zemí EU toho chtějí dosáhnout také posílením trhu pro smlouvy o nákupu elektřiny (Power Purchase Agreements – PPA). Ty jsou zajímavé pro výrobce i odběratele elektřiny z obnovitelných zdrojů, avšak v Česku se zatím v praxi neprosadily. Členské země mají dostat za úkol podporovat sdružování poptávky pro smlouvy o nákupu elektřiny.
Vše od fixace po dynamické ceníky
Ministři zemí EU též rozhodli o odstranění ustanovení o dočasné povaze podpory elektráren formou kapacitních mechanismů. Rada zavedla výjimku ze stávajících požadavků týkajících se mezních hodnot emisí CO2 pro výrobce, kteří čerpají podporu z kapacitních mechanismů, a to za přísných podmínek v termínu do konce roku 2028.
Další novinka se týká rozšíření nabídky smluv pro koncové zákazníky. Ti mají mít vedle běžných smluv na dobu neurčitou také možnost uzavírat smlouvy s pevně stanovenou cenou elektřiny na dobu určitou a smlouvy s dynamickým určováním ceny elektřiny podle aktuální situace na trhu. Zatímco smlouvy s fixací ceny nabízejí dodavatelé elektřiny v Česku již řadu let, dynamické ceníky bude možné u nás zavést až po instalaci moderních „smart“ elektroměrů.
Další navržené změny nejsou z českého pohledu žádnou novinkou. Ministři zemí EU s odpovědností za energetiku se shodli na ochraně zákazníků, hlavně domácností, před krachem dodavatele, a to zavedením systému dodavatele poslední instance. Ten u nás důvěrně známe. Přechod k dodavateli poslední instance si v roce 2021 „vyzkoušely“ stovky tisíc zákazníků Bohemia Energy, X Energie, Energie ČS a dalších padlých dodavatelů.
Co je a co není krize na trhu s elektřinou
Členské státy posílily úlohu Rady, která může stanovit okamžik, kdy nastává regionální nebo celounijní krize na trhu s elektřinou. Vyhlášení krize bude možné ve chvíli, kdy se očekává, že velmi vysoké průměrné ceny na velkoobchodních trzích s elektřinou budou přetrvávat příštích nejméně šest měsíců a že prudký nárůst maloobchodních cen elektřiny potrvá nejméně tři měsíce. V takovém případě bude možné zavést regulaci cen energie pro maloodběratele.
Rada dále dohodla, že členské státy mohou do konce června 2024 uplatňovat strop pro nadměrné tržní příjmy z elektřiny vyrobené v elektrárnách s nižšími náklady, což jsou typicky obnovitelné zdroje energie, jaderné a hnědouhelné elektrárny. Původně EU počítala s platností tohoto mimořádného opatření do letošního června. Bez ohledu na to Česká republika tyto stropy zavedla s platností do konce letošního roku a zájem na jejich delší platnosti mají i jiné země EU.
Schválený dokument poslouží jako mandát pro jednání s Evropským parlamentem o konečné podobě právního předpisu. Výsledek jednání bude muset být ještě formálně přijat Radou a europarlamentem.
David Tramba
