Tempo výstavby větrných elektráren v evropských zemích zrychluje. Loni přibylo 17 400 megawattů nového výkonu oproti 11 tisícům o rok dříve. Česká republika však k tomu nijak nepřispěla, přírůstek byl u nás nulový.
Největším přírůstkem za loňský rok se podle nové statistiky asociace WindEurope může pochlubit Velká Británie (2645 MW) následovaná Švédskem (2104 MW) a Německem (1925 MW). Překvapením může být Turecko na čtvrté pozici s 1400 megawatty nových větrníků. Více než 1000 MW nového výkonu má také Nizozemsko, Francie a Rusko.
Čtyři pětiny nového výkonu vznikly ve větrných elektrárnách na pevné zemi. Co se týká offshore větrných elektráren, umístěných v mělkých mořích nebo plovoucích plošinách, přírůstkem se za loňský rok mohou pochlubit jen čtyři země: Británie (2317 MW), Dánsko (605 MW), Nizozemsko (392 MW) a Norsko (4 MW).
Podle odhadu sdružení WindEurope lze očekávat další růst. Během let 2022 až 2026 přibude 116 tisíc MW nového výkonu, což vychází v průměru na 23 tisíc MW ročně. Z toho na země Evropské unie připadá 18 tisíc MW za rok. Podle WindEurope by však tempo muselo být skoro dvojnásobné, aby EU dosáhla plánovaného 40procentního podílu obnovitelných zdrojů na spotřebě energie v roce 2030.
Spolu s rostoucím výkonem se zvyšuje i podíl větrných elektráren na celkové produkci elektřiny. Průměr 27 zemí Evropské unie loni dosáhl 14 procent, nejvíce to bylo v Dánsku (44 %), Irsku (31 %), Portugalsku (26 %), Španělsku (24 %) a Německu (23 %). Tady má Česká republika co dohánět – u nás je podíl elektřiny z větrné energie ani ne půl procenta.
Co se týká České republiky, poslední nová větrná elektrárna zahájila provoz v létě roku 2019. Od té doby se jejich výkon drží beze změny na úrovni 337 megawattů. Změna by mohla nastat v příštích letech po obnovení provozní podpory a vyhlášení aukcí na nové kapacity nízkoemisních elektráren.
Jak Ekonomický deník uvedl loni, ožívající zájem o stavbu větrných elektráren na českém území potvrzují udělené autorizace nových výroben elektřiny ze strany ministerstva průmyslu a obchodu. Jen loni tento souhlas získalo šest projektů v oblasti větrné energetiky, za všemi stojí čeští investoři. Zřejmě v nejpokročilejší fázi je čtyřmegawattový větrník u Žipotína na Svitavsku.
David Tramba
