Ruská ekonomika je v porovnání s tou českou jen 9 krát větší, ačkoli ruská populace dosahuje více než 14 násobku populace České republiky.
Náš krátký seriál na téma spanilých jízd prezidenta Miloše Zemana po zemích východních ekonomických „velmocí“ zakončujeme krátkou analýzou ekonomiky Ruska. Rusko má přibližně 144 milionů obyvatel. Ruský hrubý domácí produkt dosahoval v roce 2014 1857 miliard dolarů (v běžných cenách). Pro srovnání, Česká republika s populací přibližně 14 krát menší vytvořila ve stejném období hrubý domácí produkt v nominální hodnotě 205 miliard dolarů, tedy asi jen 9 krát menší.
Struktura ruského HDP odpovídá víceméně struktuře obvyklé v rozvinutých zemích. Zemědělství se na něm podílí jen ze 4 %, průmysl tvoří 36 % a služby 60 %. Struktura pracovní síly podle sektorů národního hospodářství strukturu HDP téměř kopíruje. V zemědělství však pracuje téměř 10 % pracovní síly, v průmyslu necelých 28 % a ve službách 62 %. Pod hranicí chudoby však v Rusku žije téměř pětina populace.
Opět proveďme srovnání s Českou republikou. Český HDP je tvořen zemědělstvím jen z necelých 2 procent, 40 % tvoří průmysl a 58 % služby. Struktura pracovní síly je prakticky totožná jako struktura HDP. V České republice žije pod hranicí chudoby necelých 9 % obyvatel.
Ruský export se na HDP podílí zhruba z jedné čtvrtiny, což lze považovat za adekvátní takové ekonomice. Největší zastoupení v ruském exportu má ropa, ropné produkty, zemní plyn, kovy, dřevo a dřevěné produkty, chemické výrobky a zbraně. Rusko nejvíce vyváží do Nizozemska (téměř 11% podíl), Německa (8 %), Číny (téměř 7 %), Itálie (5,5 %), Ukrajiny (5 %), Turecka (téměř 5 %), Běloruska (4 %) a Japonska (4 %).
Podíl ruského importu na HDP je ještě menší, zhruba 15 %. Celých 16,5 % ruského importu představuje dovoz zboží z Číny. Dalších 12,5 % tvoří import z Německa. Další země pak již zaujímají jednociferné podíly na ruském importu – Ukrajina (5,2 %), Bělorusko (necelých 5 %), Itálie (4,4 %) a USA (4,3 %). Rusko dováží nejvíce spotřební zboží, stroje, dopravní prostředky, farmaceutické výrobky, potraviny a podobně.
Když se podíváme na komoditní strukturu vývozu a dovozu, pak zjistíme, že Rusko se spoléhá na tzv. prokleté bohatství, kterým jsou nerostné suroviny. Takto „postižené“ země v dobách rostoucích cen nerostných surovin ekonomicky také rostou, což vytváří mylný dojem, že taková prosperita bude zajištěna navždy. Jakmile se však trend světových cen komodit otočí, ukáže se v plné nahotě, jak vyspělá ta která ekonomika je. Ekonomicky rozumné země se snaží vyvážet zboží s vysokou přidanou hodnotou, namísto surovin a polotovarů. Tím se stávají méně náchylné na cyklický vývoj světové ekonomiky.
Ke konci roku 2013 bylo v Rusku umístěno necelých 471 miliard dolarů v podobě přímých investic. Z více než jedné třetiny se jedná o investice z Kypru, poté jednou desetinou následuje Nizozemsko. Naopak ruských investic v zahraničí je umístěno v celkové hodnotě 385 miliard dolarů (konec 2013). Rusko má nejvíce investováno na Kypru (téměř 50 % všech investic), dále pak na Britských panenských ostrovech (20 %) a v Nizozemsku (více než 11 %).
V české ekonomice se na konci roku 2013 nacházelo 123 miliard v podobně přímých zahraničních investic, což je jen 4 krát méně, než v Rusku. V přepočtu na osobu jsou však přímé zahraniční investice v Česku 4 krát objemnější, než v Rusku. Relativní většinou disponuje Nizozemsko (28% podíl na celkových investicích), následováno Rakouskem (14 %) a Německem (11,3 %). Naopak v zahraničí bylo ke konci roku 2013 umístěno přes 20 miliard dolarů v podobně přímých investic. Největší podíl zaujímalo opět Nizozemsko ( zhruba 40 %), za ním potom Slovensko (15 %), následováno Irskem, Rumunskem a Kyprem (každá země cca 6,5 %).
Rusko lze považovat z hlediska české ekonomiky za zajímavou zemi, ovšem jeho význam je možná trochu přeceňován. Rusko nám jistě může nabídnout ropu a zemní plyn. Bude-li však cena těchto surovin nízká, může se snadno stát, že kupní síla Rusů bude poměrně rychle klesat a s tím se také sníží odbyt českého zboží na ruském trhu. Nezapomeňme také na protiruské ekonomické sankce, které jsou opětovány. Rusko lze tedy chápat jako jednu z mnoha zemí, se kterými možná stojí za to navazovat ekonomické styky, ovšem ne jako fatálního ekonomického partnera.
-usi-
