INZERCE

V optimálním případě by v roce 2023 investice do krajské silniční infrastruktury mohly spolu s nedočerpanými prostředky letošního roku dosáhnout necelé miliardy korun , říká zástupce Libereckého kraje Jan Mikulička. Foto: Jan Pešek

Železniční infrastruktura v regionu se nerozvíjí, je zastaralá a nekonkurenceschopná, říká za Liberecký kraj Jan Mikulička 

Na rekonstrukci silnic a mostů v havarijním stavu by Liberecký kraj potřeboval výrazně víc peněz, odhadem tři až čtyři miliardy korun. hlavním úkolem je pro kraj připravit projekty do nové výzvy Integrovaného regionálního operačního programu a udržet trend zlepšování stavu povrchů vozovek krajských silnic. Velice nás trápí zhruba čtvrtina krajských silnic, které jsou v havarijním stavu, říká v rozhovoru s Ekonomickým deníkem zástupce Libereckého kraje Jan Mikulička. 

Státní fond dopravní infrastruktury (SDFI) má v příštím roce hospodařit s více než 150 miliardami korun, což je asi o 30 miliard více než loni. Do železniční infrastruktury má jít 70 miliard, rozpočet pro dálnice a silnice byl stanoven na 65 miliard. Je to podle vás dostatečné a za současné situace adekvátní financování?

Tento dotaz by bylo vhodnější směřovat na Státní fond dopravní infrastruktury. Pro kraje by se měla zvýšit alokovaná částka z tohoto fondu ze současných čtyř miliard korun až na šest miliard, což samozřejmě představuje výrazný posun.

Jaké jsou ve vašem kraji dopravní priority, co nejvíce kraj trápí, nebo co z dopravní infrastruktury mu nejvíce chybí?

Tím hlavním úkolem je pro kraj připravit projekty do nové výzvy Integrovaného regionálního operačního programu a udržet trend zlepšování stavu povrchů vozovek krajských silnic. Velice nás trápí zhruba čtvrtina krajských silnic, které jsou v havarijním stavu. 

Co z dopravní infrastruktury mu nejvíce chybí?

Chybí kvalitní propojení důležitých měst v kraji, obchvaty vybraných měst a obcí a finanční prostředky na rekonstrukce silnic a mostů.

Jaké nejvýznamnější stavby nebo rekonstrukce dopravní infrastruktury se na příští rok v kraji připravují a jak budou financovány?

Bude pokračovat stavba mostů u Svijan, což je stavební akce za podpory Státního fondu dopravní infrastruktury v hodnotě přesahující 100 milionů korun. Z krajského rozpočtu se připravují rekonstrukce mostů v Jablonci nad Jizerou za 66 milionů a v Semilech za 60 milionů korun, z Integrovaného regionálního operačního programu to budou rekonstrukce silnic v Rokytnici nad Jizerou a Vysokém nad Jizerou, každá v objemu přes 100 milionů korun. 

Má kraj dostatek prostředků na investice do dopravní infrastruktury? 

Na rekonstrukci silnic a mostů v havarijním stavu by Liberecký kraj potřeboval výrazně víc peněz, odhadem tři až čtyři miliardy korun. Požadavky odboru silničního hospodářství krajského úřadu na příští rok jsou 500 milionů korun z rozpočtu kraje, 200 milionů ze SFDI a také finanční prostředky z Integrovaného regionálního operačního programu – v tomto případě teprve Ministerstvo pro místní rozvoj připravuje výzvy a bude záležet na tom, kolik projektů kraj v roce 2023 předloží. Zatím je záměr poskytovatele dotací takový, že každý kraj bude mít předem vyhrazenou určitou částku na celé programové období a bude na kraji, v kterém roce a za kolik si přihlásí svoje projekty.

Novinkou oproti předchozím letům má být prioritizace dopravních staveb, které má zohledňovat stav přípravy projektu, jeho ekonomická efektivita a také vybrané provozní vlastnosti projektů. Může takový postup pomoci při investicích do dopravní infrastruktury?

V podmínkách kraje takto postupujeme zcela běžně a stejný princip je uplatňován u akcí vybraných ke spolufinancování ze Státního fondu dopravní infrastruktury.  

Mezi priority dlouhodobě patří výstavba dálnic a modernizace silnic 1. třídy, jaký je v tomto směru stav ve vašem kraji a jaké stavby by se měly v příštím roce zprovoznit? 

Kraj spravuje pouze silnice II. a III. tříd, o zmiňované dálnice a silnice I. třídy se stará Ředitelství silnic a dálnic. V kraji se začalo pracovat na rozšíření úseku silnice I/13 z Nového Boru do Svoru, které by mělo být hotové v roce 2024 a připravuje se úprava silnice I/35 mezi Turnovem a Jičínem, která navazuje na stavbu D 35. 

Mezi priority zařadil fond právě i údržbu silnic II. a III. tříd. Jaké investice silnice nižších tříd ve vašem kraji vyžadují a daří se je udržovat?

Jednorázové výrazné zlepšení stavu krajských silnic by si vyžádalo investici tři až čtyři miliardy. Na běžnou a zimní údržbu plánuje kraj v roce 2023 vynaložit 395 milionů korun. To spolu s investicemi v řádech stovek milionů ročně do rekonstrukcí silnic a mostů přináší velmi pozvolné zlepšování stavu krajských silnic.

Z celkového objemu desítek miliard korun, které stát do železnice ročně investuje, jdou však dlouhodobě do Libereckého kraje jen desítky, případně nižší stovky milionů korun. Foto: Jan Mikulička

Jaké je situace v železniční dopravě v kraji?

Nejdůležitější požadavky Libereckého kraje na zlepšení železnice jsou posledních téměř 10 let stále stejné: modernizace a zajištění kvalitního spojení mezi Libercem a Prahou, zvýšení rychlosti na trati z Chrastavy do Žitavy, rekonstrukce trati mezi Českou Lípou a Libercem, modernizace úseku mezi Zákupy a Mimoní, rekonstrukce železniční stanice Turnov a zvýšení rychlosti na tratích Jedlová-Česká Lípa-Bakov nad Jizerou a Stará Paka-Dvůr Králové nad Labem. Z celkového objemu desítek miliard korun, které stát do železnice ročně investuje, jdou však dlouhodobě do Libereckého kraje jen desítky, případně nižší stovky milionů korun. Železniční infrastruktura v regionu se nerozvíjí, je zastaralá a nekonkurenceschopná. 

Jaké jsou dlouhodobě největší problémy kraje v dopravní infrastruktuře a jak je chce kraj v řešit?

V kraji chybí kvalitní dopravní infrastruktura propojující důležitá centra kraje a obchvaty měst a obcí. Zdroje na rekonstrukci mostů a silnic jsou nedostatečné. Řešením je zapracování potřeb kraje do koncepčních rozvojových materiálů České republiky a pomocí analýz, modelů a argumentů přiřadit dopravním stavbám potřebnou prioritu. Potřebné finanční zdroje pak získat zvýšením objemu dotací ze Státního fondu dopravní infrastruktury na rekonstrukce krajských silnic a mostů. 

Stát podle návrhu rozpočtu zvažuje realizaci dalších staveb formou PPP projektů, a to u dálnic (např. D35), ale i železnic (např. trať na pražské letiště). Je to podle vás správná cesta? Měla by se tato forma financování využívat více, a to včetně krajů?

Financování formou PPP je momentálně na samém počátku a zatím se reálně o tomto modelu uvažuje u vybraných úseků dálnic. Neexistují relevantní finanční analýzy, které by potvrzovaly efektivitu tohoto modelu i u objemově výrazně menších investic v rámci krajské silniční sítě.  

Daří se v dostatečné míře čerpat na investice do dopravní infrastruktury prostředky z fondů EU? 

Libereckému kraji se daří čerpat velmi dobře.

V současné době je v České republice ve výstavbě v rámci 25 projektů celkem 144 kilometrů dálnic a dalších 42 kilometrů je aktuálně předmětem veřejných soutěží. Do budoucna má ŘSD v plánu realizaci 88 dálničních projektů v celkové délce necelých 600 kilometrů. Podle průzkumu Indexu prosperity sice Česko vydává na dopravní infrastrukturu téměř nejvíce peněz ze všech států EU, ve vnímání kvality sítě je ale mezi absolutně nejhoršími – v čem je podle vás problém? investuje se dost, ale neefektivně? 

Dálnice a silnice I. tříd jsou z velké většiny ve výborném stavu, to ovšem není případ silnic II. a III. tříd vlastněných kraji. Rozdíl je především v rozdílu mezi objemem finančních prostředků plynoucích do dálnic a silnic I. tříd na rozdíl od silnic II. a III. tříd, které kraje převzaly ve velmi špatném stavu a jejich rychlá obnova je nad možnosti krajských rozpočtů.

Tomáš Svoboda