Nařízení, které umožňuje snížení či odložení poplatků za přístup na trať, je platné do letošního června. Evropské železniční asociace nyní přišly s požadavkem na jeho prodloužení do konce tohoto roku. Železniční odvětví podle nich potřebuje další podporu. Žádost o prodloužení platnosti opatření společně předložily Komisi EU železniční asociace UIRR, UIP, AllRail, ERFA a CER. České ministerstvo dopravy o využití této možnosti neuvažuje a dopravcům chce nabídnout zpětné kompenzace.
Žádost se týká prodloužení nařízení z října loňského roku. Asociace trvají na tom, aby nařízení zůstalo v platnosti až do konce roku 2021, protože dopad pandemie je stále silný a může pokračovat i v budoucnu. Kromě asociací zvažuje připojení se k žádosti samostatně i několik členských států.
Dopravci počítají ztráty
Železniční podniky utrpěly během roku 2020 obrovské finanční ztráty, které pokračují v prvním čtvrtletí roku 2021. Provozovatelé železniční nákladní dopravy vykázali za toto období ztráty vyšší než 10 procent. A to by podle asociací mohlo mít z dlouhodobého hlediska negativní dopad na celý průmysl.
Mnoho evropských zemí přijalo nařízení, jehož cílem je zbavit železniční podniky finančních ztrát způsobených pandemií, pozitivně. Patří k nim Nizozemí, Rakousko, Belgie, Francie, Itálie, Lucembursko a Německo.
V České republice se však tato možnost příliš neujala a podle ministerstva dopravy je v jednání pouze zpětná kompenzace části nákladů pro osobní vlaky. Ministerstvo zároveň připravuje program kompenzace části nákladů na provoz elektrických nákladních vlaků ve výši 230 milionů korun za rok. Program však nejdřív musí schválit Evropská komise.
„V případě zpětných kompenzací by jistě záleželo na tom, jak dalece by pokryly nakumulovanou obchodní ztrátu dopravců. Jenže vtip je v tom, že železniční nákladní dopravci dle jejich vyjádření zatím neobdrželi nic. Jedinou pomocí zatím bylo prodloužení doby splatnosti faktur ze strany Správy železnic do konce srpna 2020. Vláda zjevně řešila marketingové problémy, které ji tížily nejvíc, a to byly výdaje na zvýšení minimální mzdy, navýšení důchodů a snížení daňových sazeb pro zaměstnance,“ konstatuje předseda dopravní sekce Hospodářské komory Emanuel Šíp.
Dle jeho slov tak dopravci zatím mohli použít jen obecné nástroje určené pro zaměstnavatele. Realizaci možností vyplývajících z evropského nařízení však Hospodářská komora doporučovala již od samého počátku.
Jednoduchá a spravedlivá podpora
„Tato cesta je vyzkoušená v okolních zemích a je administrativně zcela jednoduchá, protože vytváří jen jediného příjemce státní kompenzace. A tím je až na výjimky Správa železnic. Navíc je i spravedlivá, protože ulehčuje situaci dopravcům úměrně realizovaným výkonům, ať se jedná o nákladní či osobní dopravu. Zjevně to nebylo v prioritách státu,“ vysvětluje Emanuel Šíp.
K tomuto modelu pomoci navrženého přímo ze strany Evropské unie se upínali i samotní nákladní dopravci. „U nás se bohužel o snížení poplatků za dopravní cestu pro nákladní dopravu neuvažuje, i když na to Sdružení železničních nákladních dopravců upozorňuje už od jara minulého roku, kdy pandemie propukla,“ uvádí prezident sdružení Martin Hořínek.
Šetrnější doprava v nedohlednu
Kromě aktuální situace, kterou významně ovlivnila pandemie covid-19, bude muset Česká republika postupně začít reflektovat požadavky Evropské unie na dekarbonizaci dopravy. A s tím souvisí právě i větší podpora nejen samotných dopravců, ale železnice jako takové.
Podle Hospodářské komory je zásadním problémem zabraňujícím přesunu nákladů ze silnic na železnici dlouhodobě nedostatečná kapacita železniční infrastruktury, která neumožňuje nákladním dopravcům sloužit spolehlivě zákazníkům ani v současném rozsahu, natož pokrýt ambiciózní evropské cíle. Jenom přesun třiceti procent silniční nákladní dopravy nad 300 kilometrů na železniční dopravu by znamenal zdvojnásobení výkonů nákladní železnice.
„Z tohoto pohledu je podpora státu železničním dopravcům nejen nedostatečná, ale ona fakticky neexistuje. Řešit to obecně znamená opustit líbivé marketingové dárky věrným voličům a orientovat investice na budoucnost země. Odpovědná vláda nemůže zastávat postoj, ať po ní třeba přijde potopa,“ uzavírá Emanuel Šíp.
Nařízení se zřejmě prodlouží
Nařízení existuje od 7. října loňského roku, vztahuje se však zpětně na období od 1. března 2020. Původně mělo trvat do konce loňského roku, posléze bylo kvůli přetrvávající pandemii prodlouženo až do poloviny roku 2021. Nyní se uvažuje o jeho opětovném prodloužení, které by železničnímu sektoru zajistilo podporu na celý letošní rok.
Lucie Přinesdomová
