Tak zelená ještě nikdy elektřina v zemích Evropské unie nebyla. Podle zprávy analytického think tanku Ember klesla v dubnu výroba elektřiny z fosilních paliv na rekordní minimum 23 procent. Stalo se tak navzdory mírnému růstu spotřeby elektřiny v Evropě. Opačný rekord padl v případě obnovitelných zdrojů energie, jejich podíl na produkci elektřiny dosáhl dosud nejvyšší hodnoty 54 procent.
Fosilní paliva poměrně rychle mizí z evropské energetiky. Loni poprvé vyrobila méně než třetinu elektřiny v zemích EU, jak uvádí Ember ve studii European Electricity Review. Letos tento trend dále zesílil. Výroba z fosilních paliv v dubnu meziročně klesla o 24 procent na 46 TWh. Uhelné elektrárny oproti loňskému dubnu snížily výrobu o 30 procent a plynové o 22 procent.
Nízký objem spotřeby fosilních paliv se následně promítl do nízkých emisí skleníkových plynů v energetickém sektoru. Elektrárny v zemích EU v dubnu vypustily do ovzduší 38 milionů tun oxidu uhličitého. To je o 10 procent méně oproti předchozímu minimu z května 2023, které činilo 42 milionů tun CO2.
Na tomto příznivém trendu se podílelo hlavně Německo, kde v dubnu meziročně klesla výroba elektřiny z fosilních paliv o 4,8 TWh. Za ním následují Itálie (-2,2 TWh), Španělsko (-1,5 TWh), Francie, Belgie a Nizozemsko (cca -1 TWh). Sedmá v pořadí je Česká republika, kde objem výroby z uhlí a plynu meziročně klesl o 0,9 TWh.
Elektrárenské společnosti na tento vývoj reagují odstavováním uhelných elektráren z provozu. Výjimkou není ani holding EPH ovládaný Danielem Křetínským a Patrikem Tkáčem, který letos na přelomu března a dubna ukončil provoz hned několika uhelných elektráren v Německu a na Slovensku.
Na rostoucím podílu obnovitelných zdrojů se nejvíc podílely vodní elektrárny, které díky příznivým podmínkám v lednu až dubnu 2024 vyrobily o 25,1 TWh více elektřiny než před rokem. Poměrně výrazně rostl také objem výroby elektřiny ve větrných (+19,4 TWh) a solárních elektrárnách (+12,7 TWh).
Potvrzení trendů minulého roku
Podle analýzy týmu Ember, zveřejněné na počátku února, země EU loni při výrobě elektřiny loni vypustily do ovzduší 653 milionů tun oxidu uhličitého. Oproti 811 milionům tun roce 2022 to bylo o 19 procent méně. Výroba elektřiny z uhlí v zemích EU loni klesla o 26 procent na 333 TWh, v případě plynu nastalo snížení o 15 procent na 452 TWh. Výjimečný byl pokles emisí ze spalování fosilních paliv v Bulharsku (o 44 procent), výrazný pokles nastal také ve Španělsku, Portugalsku a Německu.
Propad výroby elektřiny z uhlí a plynu byl kompenzován vyšší výrobou v solárních a větrných elektrárnách (+90 TWh), zvýšenou výrobou ve vodních elektrárnách (+41 TWh) a také poklesem spotřeby o 94 TWh. Ember k tomu dodává, že za poklesem spotřeby není jen útlum energeticky náročné výroby. Jedná se o tři vlivy s podobným podílem – vedle nižší průmyslové výroby také o dopad mírnější zimy a zvyšování efektivity při spotřebě elektřiny.
Více k tématu, jak se různé zdroje loni podílely na výrobě elektřiny v zemích EU, se dočtete ve zprávě Česko má čtvrtou nejšpinavější energetiku v EU. Pouze my a Poláci stále vyrábíme nejvíc elektřiny z uhlí.
(dtr)
