Vláda Andreje Babiše (ANO) zvažuje změny dotačních titulů, mezi nimi i populárního programu Nová zelená úsporám. Bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) před úplným zrušením podpory varuje. „Má i hospodářský efekt,“ uvedl ve středu na sněmovním výboru pro životní prostředí.
Program Nová zelená úsporám má motivovat majitele nemovitostí k renovacím a snížení spotřeby energií. Možné je žádat o příspěvek na zateplení, instalaci fotovoltaiky či výměnu starého kotle.
Došly finance
Od loňského listopadu je příjem žádostí o dotace kvůli velkému zájmu žadatelů a vyčerpání financí částečně pozastavený. Odstartoval loni 20. února a původně měl trvat rok. „V současné době se na ministerstvu spolu se Státním fondem životního prostředí poměrně intenzivně bavíme o tom, jak nově přistoupit k Nové zelené úsporám, aby to reflektovalo to, že je v současné době trochu nedostatek zdrojů,“ uvedl na výboru náměstek ministra životního prostředí Vladislav Smrž (za ANO).
Podmínky programu by podle něj měly tuto skutečnost reflektovat, stejně jako to, že jde o program, který má fungovat dlouhodobě. „To znamená, bude predikovatelný a bude dávat jasnou informaci pro trh a obyvatelům, jakým způsobem budou moci čerpat,“ sdělil Smrž.
Tepelná čerpadla a co dále?
Podle předsedkyně výboru pro životní prostředí a poslankyně Bereniky Peštové (ANO) bychom měli kvůli omezeným financím Novou zelenou úsporám nastavit jinak. „Nemůžeme jenom zateplovat a nemůžeme dělat jenom ta tepelná čerpadla, protože tam jsou další sektory. Peníze jsou z dekarbonizace. Platí je náš průmysl, energetika i zemědělství, všichni kdo platí emisní povolenky,“ poznamenala.
S tím, že tepelné čerpadlo není řešení pro všechny domy a pro všechny obyvatele souhlasí i Smrž. „Nicméně teď nechci předjímat, jakým způsobem to bude,“ dodal. Podle Hladíka je validní hovořit o úpravách parametrů, ale varuje před úplným zrušením. Apeloval na to, aby pokračovaly alespoň takzvané kotlíkové dotace a lidé mohli měnit tepelný zdroj.
Mohlo by vás zajímat
Pozitivní dopady na trh
Jednou z možností financování programu může být kvůli odkladu ETS 2 podle Petra Hladíka i zapojení Evropské investiční banky. Pokračoval, že v zahraničí ji jako zdroj některé státy využívají. Nová zelená úsporám a investice státu do dopravní infrastruktury podle bývalého ministra životního prostředí podržely Česko i v době stavební krize. Dodal, že to má tak i hospodářský efekt.
U rodinných domů byl v rámci programu od února 2025 navýšený objem prostředků o čtvrtinu na 17,4 miliardy korun. U bytových domů se postupně navýšila alokace až na pětinásobek, tedy 14,7 miliardy korun.
Zpráva o životním prostředí České republiky za rok 2024, kterou ve středu projednával sněmovní výbor pro životní prostředí, uvádí, že v rámci programu vyplatil stát za zmíněný rok téměř 70 tisíc žádostí v celkovém objemu 19,7 miliardy korun. A to včetně programu Nová zelená úsporám Light, který se v lednu 2023 otevřel pro vlastníky rodinných domů z řad seniorů a domácností s nižšími příjmy.
