Ministerstvo vnitra vedené šéfem STAN Vítem Rakušanem chce pořadatelům veřejných sbírek ulevit od papírování a kampaně, které neprobíhají v hotovosti, ale převodem na účet, už tak napříště mají probíhat mimo režim zákona o veřejných sbírkách. V praxi by tak nepodléhaly stejné kontrole a mohl by je také organizovat v podstatě kdokoliv. A právě to se nelíbí některým dalším resortům, včetně vlivného ministerstva financí.
To v rámci připomínkového řízení současné znění návrhu odmítlo s tím, že záměr resortu vnitra s sebou nese riziko zneužití.
„Tato úprava umožní, aby organizátorem takovéto sbírky byla osoba s problematickou historií, tedy osoby se záznamem v rejstříku trestů, osoby s nedoplatky na daních, zdravotním či sociálním pojištění, osoby v likvidaci či v insolvenci,” poukazuje na jeden z problematických dopadů návrhu správce státní kasy.
Úřad vedený místopředsedou ODS Zbyňkem Stanjurou kromě toho upozorňuje i na to, že novinka by dala mimo jiné organizátorům takových „nekontrolovaných” sbírek možnost nakládat tou procentní částí výtěžku, který má pamatovat na krytí nepřímých nákladů spojených s organizací sbírky jako takové. A stejně tak by bylo možné změnit účel sbírky v průběhu jejího konání.
Situaci s neexistující veřejnou kontrolou by navíc podle ministerstva nevyřešilo ani použití transparentního účtu.
„Tato úprava organizátorům sbírky umožní mj. neinformování veřejnosti o tom, jak bylo s vybranými prostředky naloženo. Nedomníváme se, že tento účel může zcela naplnit např. využití transparentního účtu. Z toho u některých výdajů bude obtížně určitelná souvislost s účelem sbírky,” poznamenává ministerstvo.
To přitom upozorňuje, že návrh by v případě uvedení do praxe mohl představovat i ohrožení tuzemských národních zájmů. Dosud totiž platí, že sbírky, z nichž jdou peníze za české hranice, musí odsouhlasit ministerstvo zahraničních věcí. I to by ale u sbírek vybíraných na účet padlo.
„To může vést k pořádání sbírek k financování aktivit problematických z hlediska zahraničně politických zájmů státu,” argumentuje resort financí.
Tomu se nelíbí ani to, že důvodová zpráva k návrhu z dílny ministerstva vnitra je „kusá a uváděnými možnými dopady se v podstatě nezabývá”.
„Vzhledem k výše uvedenému se domníváme, že i shromažďování finančních prostředků na bankovním účtu by mělo zákonu o veřejných sbírkách podléhat, byť lze například uvažovat o zjednodušeném režimu,” uzavírá Stanjurův úřad.
Že by účty byly bez rizika? Pochybujeme
A podobně jako finance se k návrhu staví například i ministerstvo práce a sociálních věcí – i podle něj by mělo vnitro svůj záměr přehodnotit.
„Předkladatel nevysvětluje, jakým způsobem bude probíhat kontrola toho, že s prostředky shromážděnými na bankovním účtu bude nakládáno řádně dle deklarovaného cíle. Kontrola úřady byla v platném a účinném zákoně zamýšlena tak, aby byla veřejnost, která přispěla na určitý veřejně prospěšný účel, zastoupena tam, kde sama nemá možnost si ověřit, zda bylo s darovanými prostředky naloženo řádně,” uvádí se resort s tím, že ruku v ruce s vynětím takových sbírek z režimu zákona by odpadla také povinnost pořadatele seznámit veřejnost s vyúčtováním sbírky.
„O tvrzení, že u sbírek, u nichž se příspěvky zasílají na bankovní účet, nehrozí stejné riziko zneužití jako v případě sbírek konaných hotovostním způsobem, lze pochybovat už jen z toho důvodu, že jsou případy zneužití takových sbírek popisované médii,” poukazuje ministerstvo.
Stejný postoj pak vyjádřilo například i hlavní město Praha.
„Domníváme se, že i při získávání příspěvků na bankovní účet je veřejnoprávní regulace potřebná,” napsal pražský magistrát. Ten upozorňuje, že i když jsou příspěvky na bankovní účet zpětně dohledatelné, pro přispěvatele to podle představitelů metropole nemá žádný význam.
„Bude-li subjekt veřejně vyzývat k přispění na účet za účelem pomoci konkrétní potřebné osobě, mimo režim veřejné sbírky není zkontrolovatelné, zda se tak skutečně stalo. Pokud přispěvatel nebude mít podezření, že příspěvky nejsou využívány tak, jak bylo deklarováno ve výzvě, a nepodá podnět na policii či veřejnoprávní instituci, žádná kontrola neproběhne, přestože subjekt použije příspěvek např. na nákup nového vybavení své kanceláře,” popisuje možné problémy v praxi pražský magistrát.
Pro, ale s výhradami
Návrh vnitra má mezi ostatními resorty nebo institucemi i zastánce, podporu záměru vyjádřilo například Sdružení místních samospráv. Podle něj by ale mělo být umožněno pořádat veřejné sbírky na rozdíl od současného stavu i fyzickým osobám, pokud jsou občany ČR nebo Evropské unie, případně Švýcarska.
Souhlas „s výhradami” vyjádřili například i zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Ta úlevu od byrokracie pro pořadatele sbírek „na účet” podpořila, vymezuje se ale proti popisu samotných bezhotovostních plateb.
„Mám pochybnost, zda definice bezhotovostních plateb jako finančních prostředků na bankovním účtu opravdu klade rovnítko k bezhotovostním platbám,” uvádí zmocněnkyně s tím, že i hotovostní sbírky jsou v konečném důsledku poukazovány na bankovní účet a mohlo by se tak stát, že by takto argumentovaly právě i hotovostní sbírky.
„V aplikační praxi by se mohlo stát, že úřady pověřené agendou veřejných sbírek by akceptovaly pouze sbírky realizované bankovním převodem na bankovní účty a nevěděly by si rady s všeobecně rozšířenými metodami plateb typu platba kartou, Google Pay, Apple Pay, atd. bez ohledu na fakt, že i tyto jsou v konečném důsledku vázány na bankovní účty,” argumentuje Šimáčková Laurenčíková.
Tomáš Svoboda
