Už je to tady! Solární a větrné elektrárny vyrobily v zemích Evropské unie během prvního letošního pololetí 30 procent celkového množství elektřiny. Překonaly tak prvně v historii fosilní zdroje, jejichž podíl na výrobě klesl na 27 procent. Elektřina je zelenější než kdy dříve, a to i díky vysoké výrobě ve vodních elektrárnách. Vyplývá to z analýzy společnosti Ember o trendech v energetice v zemích EU.
Větrné a solární elektrárny v součtu za první pololetí vyrobily 386 TWh elektřiny. Fotovoltaické zdroje oproti prvnímu pololetí loňského roku vyrobily o 21 procent více, přičemž růst výkonu i produkce elektřiny se týká prakticky všech zemí EU. Výrazný skok se odehrál v Maďarsku (+49 %) a Polsku (+37 %), ale do žebříčku zemí s nejvyšším růstem proniklo i Česko. Výroba ve větrných elektrárnách narostla o 9,5 procenta, zasloužilo se o to hlavně Německo a Nizozemsko.
Naopak podíl fosilních zdrojů v energetickém mixu dál prudce padá, k výraznému poklesu přitom došlo už v loňském roce. V letošním prvním pololetí se v zemích EU snížil objem výroba elektřiny z uhlí o 24 procent a ze zemního plynu o 14 procent. Největší pokles výroby elektřiny z fosilních paliv zaznamenal Ember v Německu, Itálii, Španělsku, Belgii a Francii.
Výsledkem je rychlý pokles emisí skleníkových plynů v sektoru energetiky. Podle analýzy týmu Ember došlo ke snížení o 31 procent během pouhých dvou let – z 394 milionů tun CO2 v prvním pololetí roku 2022 na 271 milionů tun v první polovině letošního roku.
Dlužno dodat, že evropské země měly letos velké štěstí. Po letech sucha víc pršelo, což umožnilo vyšší výrobu ve vodních elektrárnách. Ta meziročně vzrostla o 21 procent, což znamenalo 33 TWh zelené elektřiny navíc. Výroba ve vodních elektrárnách dosáhla nejvyšších hodnot od roku 2018, skokový růst se projevil hlavně v jižní Evropě – konkrétně v Itálii, Španělsku a Portugalsku.
Ember dále připomíná, že po letech útlumu vzrostla v letošním lednu až červnu spotřeba elektrické energie – meziročně o 0,7 procenta. Výsledky jednotlivých zemí jsou však značně nevyrovnané. Zatímco v Dánsku, Finsku nebo Řecku roste spotřeba doslova čínským tempem (o 7 až 10 procent za rok), jiné země vykazují pokles spotřeby. Hlavně v případě Slovinska, Belgie a Portugalska platí, že pokles nelze zcela vysvětlit vlivem mírných teplot v zimních měsících.
Zajímavé změny se letos odehrály také v českém energetickém mixu, jak Ekonomický deník informoval před deseti dny. Roste podíl energie z jaderných elektráren, který již přesahuje 42 procent. Naopak podíl parních elektráren, které spalují hlavně uhlí a v menší míře biomasu, klesl v prvním pololetí na 40 procent. Třetí místo patří fotovoltaice, která už zajišťuje skoro 6 procent celkové výroby elektřiny.
Podle dat společnosti ČEPS a webu Electricity Maps už letos neplatí, že Česko je vždy vývozcem elektřiny. Pozice Česka můžeme označit jako oportunistickou. Když k nám směřují přebytky zelené energie z Německa za výhodnou cenu, tak ČEZ a další producenti omezují výrobu a část elektřiny dovážíme. Když počasí nepřeje provozu větrných a solárních elektráren, tak naopak vyvážíme do okolních zemí.
David Tramba
