Europoslanci se ve středu sešli na mimořádném plenárním zasedání, aby prodiskutovali návrh Evropské komise k dosažení klimatické neutrality v EU. Projev předsedkyně Evropské komise o zelené bezuhlíkové Evropě vyvolal řadu reakcí.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu, v návaznosti na klimatickou nouzi, kterou v Unii vyhlásil 28. listopadu Evropský parlament, představila poslancům plán exekutivy EU k dosažení klimatické neutrality v Unii do roku 2050. Videozáznam je k dispozici zde.
Zástupci jednotlivých poslaneckých klubů následně diskutovali o možnostech, jak zajistit financování a hospodářsky a sociálně vyváženou implementaci budoucích právních předpisů EU v oblasti klimatu. Videozáznam jejich vystoupení je k dispozici zde.
Esther de Langeová (EPP, NL) potvrdila, že její poslanecký klub se hlásí k „morálnímu závazku“ ochrany planety. „Jsme poslední generace, která to může dokázat. Soudržná a důsledná hospodářská politika musí jít ruku v ruce s ambiciózní Zelenou dohodou, spojit ty nejlepší a nejschopnější s cílem přinést inteligentní řešení.“ Pokud země z jiných částí světa nebudou hrát podle těchto pravidel, EU by měla zvážit, zda jim přístup na svůj trh ponechá otevřený, dodala.
„Dnes byl představen nový model růstu, který by měl transformovat EU na spravedlivější a více prosperující společnost,“ uvedla Iratxe Garcíová (S&D, ES). Tento model by měl být založen na třech pilířích: zelený pilíř by se měl zaměřit na dosažení cílů v oblasti klimatu, červený pilíř by měl zajistit silnou sociální dimenzi Zelené dohody a finanční pilíř by měl prostřednictvím dlouhodobého rozpočtu EU zajistit dostatečné zdroje k dosažení jeho cílů, dodala.
„Uspějeme pouze pokud proměníme tuto výzvu na příležitost,“ uvedl Dacian Cioloş (RE, RO). Právě proto by „ekologická úmluva neměla přinést novou administrativní zátěž,“ ale měla by vést k mobilizaci společnosti. Lídr RE se zasadil o ambicióznější cíle snížení emisí skleníkových plynů v EU, které by se měly prosadit při schvalování nových unijních právních předpisů v oblasti klimatu. Podpořil také udržitelnější digitalizaci a technologie.
EU by se měla zavázat ke snížení emisí skleníkových plynů o 65 % do roku 2030 a zajistit udržitelnost zdrojů, biodiverzitu a snížení znečištění, prohlásil Philippe Lamberts (Zelení / EFA, BE). Takzvaný fond pro spravedlivou transformaci by měl být zaměřen na nejzranitelnější osoby, uvedl a zdůraznil, že zemědělská a finanční politika vyžadují ráznou reformu.
„Podívali jste se na sociální a hospodářský dopad dosažení klimatické neutrality do roku 2050?“ zeptala se Komise Silvia Sardoneová (ID, IT). Poukázala na rozpor, který podle ní existuje mezi cíli EU v oblasti klimatu a obchodními dohodami uzavřenými se zeměmi s nižšími environmentálními standardy.
Ryszard Legutko (ECR, PL) prohlásil, že Komise by měla spolupracovat s členskými státy, které se právě chystají na debatu o cílech EU v oblasti snižování emisí v Evropské radě. „Pokouší se Komise převzít pravomoci členských států? (…) Vlády by neměly být odsunuty na okraj při něčem tak zásadním,“ dodal.
Manon Aubryová (GUE / NGL, FR) navrhla jménem svého poslaneckého klubu alternativní „novou zelenou dohodu“, jejíž součástí by byly daně z uhlíku, plastů a kerosenu, jakož i závazná opatření zaměřená na snížení emisí o 70 % s cílem dosáhnout lidštější sociální a ekologické transformace.
Na závěr dvouhodinové rozpravy se slova ujal výkonný místopředseda EK pro Zelenou dohodu pro Evropu Frans Timmermans, který zdůraznil nezbytnost přijetí opatření k dosažení klimatické neutrality, ale zároveň vyzdvihl potřebu solidarity v souvislosti s energetickou transformací v členských státech střední a východní Evropy. Videozáznam vystoupení Franse Timmermanse je k dispozici zde.
-red-
