Nepřizpůsobení rychlosti patří mezi nejtragičtější příčiny dopravních nehod. Může totiž za zhruba 40 procent nehod, které končí smrtí. Také na vážných zraněních je podíl rychlé jízdy coby příčiny nehod velmi vysoký, a to 37,7 procenta. Navíc nepřiměřená rychlost často nemusí znamenat překračování povolené rychlosti. Právě většina nehod z rychlé jízdy vzniká tak, že řidiči nepřizpůsobili rychlost podmínkám a stavu vozovky nebo svým schopnostem, nicméně povolenou rychlost nepřekročili. Vyplývá to z nejnovější analýzy Portálu nehod.
Suchá letní silnice, dobrá viditelnost a cesta na výlet či dovolenou mohou některé řidiče motivovat k rychlejší jízdě a k tomu, aby šlápli na plyn víc, než je bezpečné. Rychlá jízda a často zbytečný boj s časem přitom patří mezi největší potenciální nebezpečí na českých silnicích.
„Každý se někdy dostal do situace, kdy nestíhal, a snažil se ji vyřešit tím, že v autě takzvaně šlápnul na plyn. Musíme si uvědomit, že to je zbytečný hazard. Že těch pár kilometrů navíc rozhodně za zvýšené riziko ani lidské životy nestojí. Že ušetřené minuty se mohou ve vteřině změnit v katastrofu, které už nezabráníme,“ říká Jan Matoušek, výkonný ředitel České asociace pojišťoven, která se na vzniku a provozu Portálu nehod také podílí.
Rovinaté Plzeňsko
Z deseti okresů, odkud řidiči nejčastěji bourají vinou nepřiměřené rychlosti, je polovina v Plzeňském kraji. Také v žebříčku, který sleduje poměr nejčastějších nehod z důvodu rychlosti vůči celkovému počtu nehod, se Plzeňský kraj (25,1 procenta) umístil s minimálním odstupem hned za Vysočinou (25,4 procent). První pětici krajů, kde se nejčastěji bourá vinou rychlé jízdy, doplňuje Karlovarský (23,2 procenta), Středočeský (22,9 procenta) a Jihočeský kraj (21,4 procenta).
„Lze určitě vidět příčinnou souvislost mezi rovinatějším Plzeňskem s delšími rovnými úseky, kde mají řidiči více tendenci přidat na rychlosti, na jedné straně a hornatějším Ústeckem, nebo intenzivnější dopravou v Praze, kde nemají řidiči tolik příležitostí to rozjet,“ komentuje Jan Chalas ze společnosti Data Friends, která je autorem a provozovatelem Portálu nehod.
Dodává, že velká část nehod zaviněných nepřiměřenou rychlostí se v Plzeňském kraji odehrává u nájezdů na rychlostní silnice. Je tedy nutné, aby zde řidiči ubrali plyn.
Nedodržení přiměřené rychlosti
Plzeňský kraj se umístil nejen na čele přehledu regionů, kde je nejčastější příčinou nehody rychlost, ale jednoznačně vede i žebříček krajů, z nichž pochází řidiči, kteří se toho přestupku dopustili a zavinili nehodu. Celkově tak mají řidiči z Plzeňského kraje „nejhorší skoré“, když 23,7 procenta nehod způsobí právě nedodržením přiměřené rychlosti.
Následují je pak řidiči z kraje Karlovarského (21,85 procenta), kraje Vysočina (21,61 procenta), Jihočeského (20,47 procenta) a kraje Královéhradeckého (19,62 procenta).
Mapa rizikových míst
Nehodový portál upozorní řidiče i na konkrétní místa, kde se nejčastěji bourá vinou rychlé jízdy. Na interaktivní mapě si mohou na své trase najít místa, kde se nejvíce stávají nehody vinou riskantního předjíždění, střetu se zvěří nebo právě vysoké rychlosti. Při projíždění těmito místy by měli být řidiči obzvlášť opatrní.
V Kraji Vysočina je nejnebezpečnějším úsekem z hlediska nehod zaviněných nedodržením rychlosti jízdy kolem 83 km dálnice D1 mezi Koberovicemi a Jiřicemi, kde za poslední dva roky došlo k 27 nehodám se škodou za 6,3 milionu korun.
Podle mapy rizikových míst se ve zmíněném, z hlediska rychlosti rizikovém Plzeňském kraji, nejvíce bourá na silnici E49 mezi obcemi Chválenice a Losiná. Jen za poslední dva roky se tam stalo sedmnáct nehod zaviněných rychlostí s celkovou škodou 2,9 milionu korun a jedenácti zraněnými.
Boj s časem
Mapa rizikových míst zobrazuje přehled rizikových míst podle počtu nehod za posledních 24 měsíců. Znalost rizikových míst a větší opatrnost řidičů, pokud jimi projíždějí, může přispět k větší bezpečnosti na silnicích.
Na to, že příčinou nejtragičtějších nehod na našich silnicích je pošetilý boj s časem, upozorňují i Česká asociace pojišťoven a BESIP v preventivní kampani „Zpomal, dokud není skutečně pozdě“.
Lucie Přinesdomová
