Úspora energie v hodnotě roční výroby jaderné elektrárny Dukovany o výkonu 1,2 GW. Tak by to mohlo vypadat, pokud by se podařilo realizovat Evropský plán na přesun 75 procent vnitrozemské nákladní dopravy ze silnic na železnici a vodu do roku 2050. A členské státy se k tomuto závazku Zelené dohody pro Evropu (Green Deal) staví různě. Míra a ochota pomoci dopravcům se ale ukázala již nyní, v době pandemie. Řada států totiž využila možnosti a nákladním železničním dopravcům buď úplně zrušila či alespoň snížila poplatky za přístup k dopravní cestě.
Rakousko, Itálie, Německo, Francie či Nizozemí. To jsou jen příklady států, které využily možnost evropského nařízení a železničním dopravcům snížili či odpustili poplatky za přístup na trať. A přestože se nejedná o koncepční řešení, využití této pomoci ze strany jednotlivých státu určitým způsobem naznačuje, jak se k problematice přesunu zboží na železnici staví.
„Situace v období pandemie obecně neměla negativní vliv na nákladní dopravu,“ reagovalo české ministerstvo dopravy.
Zpětná kompenzace nákladů
Je jasné, že debata nad možným snížením poplatků za přístup k železniční dopravní cestě je u nás v tuto chvíli pasé. Ačkoli ministerstvo dopravy této možnosti nevyužilo, k podpoře na splnění závazku vyplývajícího z Green Deal má připravena krátkodobá i dlouhodobá řešení.
Vyzdvihuje zejména rozvoj železniční dopravní infrastruktury důležité pro dálkovou nákladní dopravu, který by umožnil provoz vlaků o délce 760 metrů. Patří sem třeba i modernizace trati mezi Kolínem a Děčínem, zdvojkolejnění tratě Velký Osek – Choceň či zkapacitnění úseku Choceň – Ústí nad Orlicí.
Z dlouhodobějších řešení na národní úrovni pak uvádí náhradu za platbu POZE. Z krátkodobých by se mělo jednat o podporu nákladních dopravců v elektrické trakci (ROCET).
Mohlo by vás zajímat
„Cílem podpory je efektivně podpořit využívání drážní dopravy provozováním nákladní železniční dopravy s využitím elektrické trakce. Tato podpora má především sloužit jako motivace železničních dopravců při zvýšení podílu převodu nákladní dopravy ze silnice na železnici. Podpora reaguje na snížení spotřební daně z paliv a maziv v silniční dopravě u nezávislé trakce,“ říká František Jemelka z ministerstva dopravy.
Jakmile program schválí Evropská komise, po dobu pěti let bude možné ročně uvolnit 230 milionů korun. Podle ministerstva bylo aktuálně zodpovězeno třetí kolo dotazů a vypořádání bylo zasláno prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.
„Předmětem podpory bude zpětná kompenzace nákladů souvisejících s platbou poplatku za obnovitelné zdroje, kterým je zatížena elektrická trakce v železniční dopravě. Podkladem pro poskytnutí kompenzace bude skutečně uhrazený odběr elektrické energie Správě železnic, kdy jde o podíl řádně uhrazených poplatků za obnovitelné zdroje v předchozím roce před čerpáním veřejné podpory,“ doplňuje František Jemelka.
Sdružení železničních nákladní dopravců (ŽESNAD) potvrzuje, že pomoc jim ministerstvo slíbilo už v loňském roce.
„Máme od ministerstva dopravy přislíbenou časově ohraničenou podporu na kompenzaci výdajů za poplatky za obnovitelné zdroje, kterými je elektrická nákladní doprava nesmyslně zatížená. Naše sdružení na to poukazuje opakovaně, ale ani zde nemáme do dneška žádné potvrzení, že to tak bude, i když přislíbené to bylo již v minulém roce s tím, že s vše vyřídí v prvním čtvrtletí letošního roku,“ říká prezident ŽESNAD Martin Hořínek.
Konec znevýhodnění
Možná pozitiva přesunu nákladů aktuálně převážených po silnicích na koleje jsou přitom více než jasná. Jak je uvedeno v Dopravní politice pro následující období, pokud by se podařilo přesunout 75 procent nákladů na železnici, úspora energie by představovala hodnotu roční výroby elektrické energie v zamýšlené nové jaderné elektrárně o výkonu 1,2 GW v Dukovanech.
Kromě propojení sítě TEN-T s nákladními železničními koridory si ministerstvo hodně slibuje také od přípravy směrnice Euroviněta.
„Její podstatou je zpoplatní emisí CO2 v silniční dopravě, čímž se odstraní asymetrie v tom, že doprava v elektrické trakci, která obecně šetří energií v dopravě, nebude znevýhodněna oproti fosilním palivům (naftě a benzínu), kde dosud platba za emisní povolenky není zavedena,“ vysvětluje František Jemelka.
Mimo již zmíněných řešení na národní úrovni pak zmiňuje vytvoření programu na podporu železničních vleček, rozvoj terminálů kombinované dopravy a řešení nakládkových míst na železniční síti či větší zapojení železnice do obsluhy hlavního města.
Odkazuje také na aktuální Dopravní politiku, jejíž součástí je opatření na zrušení hmotnostních kategorií vlaků. To by mělo z hlediska ceny za použití dopravní cesty podpořit delší vlaky, které převezou více zboží, což se týká do značné míry kombinované dopravy.
Neexistuje strategické posouzení
Železniční nákladní dopravci však tvrdí, že cílená a dlouhodobá podpora, díky které by mohli svým zákazníkům nabídnout dlouhodobé kontrakty s garancí kvality a ceny, stále chybí.
„Nejedná se jen o kompenzace za dopady pandemie, ale i strategické posouzení, zda opravdu naše vláda chce jít ekologickou cestou v nákladní dopravě, ke které se Česká republika zavázala přijetím takzvané Bíle knihy dopravy evropské unie k převodu zboží ze silnice na ekologičtější druhy dopravy jako je železniční nebo vodní cesta,“ říká Martin Hořínek.
A pokládá otázku, zda chceme a myslíme to s podporou převodu nákladů ze silnic na železnici vážně, i když je to investice, se kterou se musí počítat. „Nebo se raději v rozpočtu najdou peníze na krátkodobé cíle, někdy navíc mající populistický příznak?“
Dražší trakční elektřina
ŽESNAD ale upozorňuje i na další problém, který se železničních dopravců v nejbližší době významně dotkne.
„Jde o aktuální hrozbu v podobě velkého zdražení trakční elektrické energie v příštím roce, takže náš tlak na řešení tohoto problému – nárůst ceny emisních povolenek, tudíž i nárůst ceny elektřiny, což nemusí silniční doprava vůbec řešit – bude stoupat,“ říká ředitel ŽESNAD Oldřich Sládek a dodává: „A to budeme dělat i v kombinaci s tlakem na cenu za dopravní cestu pro zrovnoprávnění přístupu státu k jednotlivým módům dopravy.“
Lucie Přinesdomová
