Ministerstvo dopravy počítá s tím, že v příštím roce zahájí projektovou přípravu u více než 100 kilometrů vysokorychlostních tratí. Aktuálně se z finálního počtu 700 kilometrů tratí, které by měly být v provozu do roku 2050, projektuje 300 z nich. Rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury počítá pro investiční přípravu vysokorychlostních tratí pro rok 2024 s částkou přibližně 1,5 miliardy korun. V roce 2025 by měly výdaje dosáhnout výše 4,2 miliardy korun, z toho má jít 2,3 miliardy na majetkoprávní vypořádání pozemků a objektů.
Celková odhadovaná částka na přípravu a vybudování vysokorychlostních tratí v České republice je přibližně 800 miliard korun. Nejdále jsou v současnosti v procesu zpracování úseky Moravská brána mezi Přerovem a Ostravou a Jižní Morava mezi Brnem a Břeclaví.
Pro úseky VRT Moravská brána I a VRT Moravská brána II už Správa železnic požádala o zahájení procesu vyhodnocení vlivu stavby na životní prostředí EIA. U obou úseků Státní fond dopravní infrastruktury zvažuje, že by je bylo možné financovat formou PPP. „V tuto chvíli prověřujeme možnost financovat Moravskou bránu jako jeden z prvních projektů PPP tak, aby bylo jisté, že s ní (stavbou) bude možné začít už v roce 2026,“ sdělil ČTK ministr dopravy Martin Kupka (ODS).
Vysokorychlostní trať Moravská brána mají využívat pouze osobní vlaky, které po ní budou moci jezdit rychlostí až 320 kilometrů za hodinu. Cesta vlakem z Olomouce do Ostravy by trvala 30 minut a z Přerova do Ostravy 15 minut. Výstavba 65 kilometrů dlouhé vysokorychlostní trati z Prosenic do Ostravy je vyčíslena na 60 až 80 miliard korun.
Stavba vysokorychlostní trati mezi obcemi Prosenice a Hranice má začít v prosinci 2026 a její dokončení se předpokládá v roce 2032. Kromě vysokorychlostní trati jsou součástí projektu i sjezdy na současnou železniční síť do stanic Prosenice a Hranice na Moravě a výstavba zázemí pro údržbu vysokorychlostní trati u Lipníku nad Bečvou. Správa železnic také řeší s památkáři rekonstrukci Hranických viaduktů, po kterých je naplánován sjezd z vysokorychlostní tratě směrem do Hranic.
„Projektování nadále pokračuje. U Drahotuší na Přerovsku připravili již čtvrtou variantu vedení, která více vyhovuje místním (VRT Moravská brána I). Mají za sebou také pozitivní jednání v Jistebníku na Ostravsku, kde poslední variantu vedení představili v polovině letošního března,“ informovalo ministerstvo dopravy.
Úpravou podle resortu dopravy prošlo výškové i směrové vedení trati, které více vyhovuje podmínkám na trase (VRT Moravská brána II). „Správa železnic má před sebou další jednání na jižní Moravě (VRT Jižní Morava). V Ústeckém kraji ještě diskutujeme o vedení trasy a stále jednáme se samosprávami, které by se k návrhům měly vyjádřit,“ doplnilo ministerstvo dopravy.
Na trati z Prahy do Drážďan projektuje Správa železnic úsek Praha – sjezd Lovosice a rovněž českou část přeshraničního Krušnohorského tunelu. „Další příprava je limitována aktualizací Zásad územního rozvoje jednotlivých krajů. Ty by měly o rezervách pro trasy VRT rozhodnout v příštím roce. O stabilizaci koridorů pro VRT budou rozhodovat také zastupitelstva Jihomoravského a Moravskoslezského kraje. To se dotkne příprav tratí na Vysočině a jižní Moravě a přeshraničního úseku z Bohumína do Polska,“ uvedla již dříve Správa železnic.
Podle ministerstva dopravy Správa železnic absolvuje týdně několik jednání se samosprávami nebo spolky, a to jak na rameni do Drážďan, tak do Brna a Ostravy.
Budoucí podobu už získávají i plánované terminály vysokorychlostní železnice. Aktuálně hledá Správa železnic architekty pro v pořadí třetí terminál, který má vzniknout v Jihlavě. Navrhovat budou jak objekt terminálu a nástupišť, tak například i parkovací dům, parkoviště, most přes dálnici D1 a navazující estakádu přes exit 112 dálnice D1 mezi mostem VRT a terminálem. Odevzdání soutěžních návrhů by mělo být podle Správy železnic 15. ledna 2024. K vyhodnocení má dojít v únoru. Připravené už jsou návrhy terminálů u Roudnice nad Labem a u Nehvizd. Připravovat se budou ještě terminály v Ústí nad Labem a u Bečvár a v Brně.
Urychlení výstavby vysokorychlostních železnic si stát slibuje od zákona o urychlení výstavby strategické infrastruktury, který má začít platit od 1. ledna 2024.
Financování je nejisté
Zahájení výstavby prvních úseků vysokorychlostních tratí je plánováno v roce 2026, rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury pro tento rok počítá s částkou přibližně 5,5 miliardy korun, z toho je 2,6 miliardy korun určeno na majetkoprávní vypořádání pozemků a objektů, uvádí se v materiálu Rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury a na Střednědobý výhled na roky 2025 a 2026.
V následujících letech pak bude na výstavbu vysokorychlostních tratí Státní fond dopravní infrastruktury ročně potřebovat částky přes 20 miliard korun ročně. Financování ale není dořešené.
Tereza Čapková
