Dluhopisy by mohly nově představovat zdroj pro financování dopravních staveb, pokud projde návrh novely zákona o Státním fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Vláda k němu zaujala neutrální stanovisko, zároveň má ale i několik výhrad. „Dobrý nápad, ale základem musí být stabilní financování ze strany státu,” zdůraznil pro Ekonomický deník prezident Svazu průmysu a dopravy ČR Jaroslav Hanák. Návrh teď v dalším kroku zamíří do sněmovny.
Pokud dopravní fond dostane možnost emitovat vlastní dluhopisy, může to pomoci vyrovnat rozdíly mezi příspěvky státního rozpočtu v jednotlivých letech a flexibilně reagovat na další aktuální potřeby dopravní infrastruktury, míní Hanák. Fond podle předkladatelů, mezi které patří i ministr dopravy Martin Kupka (ODS) a poslanci jako Ivan Adamec, Ondřej Lochman, Antonín Tesařík, Jiří Slavík a Jakub Michálek, totiž potřebuje rozšířit možnosti jak získávat příjmy s ohledem na omezení výnosů ze silniční daně a taky vzhledem ke stavu veřejných rozpočtů.
„Důležité ale je, aby se do budoucna nestalo, že bude dluhové financování zátěží pro další financování, a tedy i rozvoj dopravní infrastruktury. Jak ale plyne z vyjádření ministerstva dopravy, to nehrozí,” uvedl Hanák. Zdůraznil, že vždy samozřejmě záleží na nastavení, nicméně dle návrhu by vše mělo být i pod kontrolou ministerstva financí.
Změna možností financování neřeší tak sice urychlení stavby projektů jako takových, tomu může podle šéfa svazu pomoci spíše stavební nebo liniový zákon, který právě projednává sněmovna a kde je nutné přijmout pozměňovací návrhy, které míří k větší efektivitě a jednoduchosti povolovacích řízení. Teď jde jednoduše řečeno spíš o to, aby se neopakovala situace minulých období. „Tedy že je připraveno dostatek projektů staveb, které ale musí čekat na zahájení kvůli výpadku zdrojů v daném roce,” řekl pro Ekonomický deník Hanák.
Doplnil, že úvěr si může sice SFDI vzít už dnes, zmíněná novela však možnosti rozšiřuje. Například o zápůjčky nejen od finančních institucí, ale i od těch státních, což může umožnit financování za výhodnějších podmínek. „A umožňuje to také právě vydávání dluhopisů,” uvedl. Připomněl ještě, že nejde o nic, co by bylo zcela nové. „Dluhové financování je běžné i v zahraničí. Vzorem je například rakouský státní podnik ASFiNAG,” přiblížil.
Vláda souhlasí, ale žádá dopracovat
Vláda v obecné rovině se záměrem rozšiřt účel využití prostředků se kterými SFDI hospodaří, souhlasí. Má však k němu i několik připomínek. Za zásadní bere tu od ČNB, která považuje návrh za nedopracovaný. Není totiž podle ní eliminován případný negativní dopad na veřejné finance způsobený tím, že by se Česká republika financovala prostřednictvím dluhopisů SFDI s vyššími náklady, než by bylo prostřednictvím těch, které Česko vydává skrz ministerstvo financí.
Navrhovaná úprava ani její odůvodnění dále navíc neřeší, jak budou dluhopisy vydávané fondem provázány se Strategií financování a řízení státního dluhu České republiky a jak se budou emise těchto dluhopisů organizačně zajišťovat. „Pokud by tedy měl být předložený návrh přijat, měly by do něj být doplněny obdobné podmínky, jaké jsou stanoveny pro státní dluhopisy,“ stojí v návrhu stanoviska kabinetu.
V případě organizačního zajištění není dále ani jasné, kdo bude administrátorem obligací, jak se budou vyhlašovat nebo měnit emisní podmínky či zda půjde o dluhopisy podle českého práva nebo podle práva cizího státu, zmiňuje dokument.
Fond by navíc mohl podle novely uzavírat také smlouvy o zápůjčkách, které nemusí být na rozdíl od úvěrů úročené. Za dluhy souvisejícími s úvěry, zápůjčkami nebo dluhopisy SFDI by podle předlohy ručil stát – to ale kabinet nepovažují za dobré řešení. „Stojí přinejmenším za zvážení, zda by nebylo vhodnější zvolit konstrukci umožňující státu smluvní převzetí záruky,“ píše se v usnesení.
Státní záruky by měly fondu přinést podle předkladatelů výhodnější smluvní nebo emisní podmínky a nižší výdaje spojené se splácením závazků. SFDI by navíc podle novely nemusel odvádět do státního rozpočtu půl procenta ze zaručené částky, jak nyní obecně stanoví rozpočtová pravidla. Předloha také rozšiřuje možnosti využití soukromých peněz v dopravních stavbách.
Předkladatelé navrhli, aby ji sněmovna schválila vzhledem k navrhované účinnosti od letošního července zrychleně v prvním čtení. Vládní legislativci ale takový postup zpochybnili s odůvodněním, že by prakticky nebylo možné vyřešit problematické body novely.
Letos hospodaří SFDI podle schváleného rozpočtu se 150,9 miliardy korun. Částka je o 23,3 miliardy korun vyšší, než byla ve schváleném rozpočtu fondu na loňský rok. K plnému pokrytí výdajů fond letos potřebuje asi 30,7 miliardy korun. Vládní podklad k návrhu letošního rozpočtu SFDI uváděl, že fond by je měl získat úvěrem od Evropské investiční banky.
Monika Ginterová
