Česká národní banka se čím dál častěji zabývá vývojem na trhu nemovitostí. Je to logické. Poslední globální finanční krize ukázala, že nerovnováhy na realitním trhu dokáží nastartovat velké problémy, zvlášť pokud lidé nerozvážně naskočí do rozjetého vlaku a výrazně se zadluží na vrcholu realitní bubliny.
ČNB posiluje zbrojní arzenál, kterým by mohla nárůst “rizikového” financování nemovitostí krotit. Podle včera zveřejněné studie (http://bit.ly/2qRUGDB) totiž očekává, že ceny nemovitostí v tomto i v příštím roce dál porostou velice rychle (o 10 a 7,5 %).
Rychlý růst cen nemovitostí ale nakonec nemusí být v centrální bance jenom tématem při nastavování tzv. makro-prudenčních opatření – různých limitů, které především nízko-příjmovým domácnostem ztíží přístup k hypotékám. Může nakonec ovlivnit i nastavení měnové politiky – úrokových sazeb. Super-nízké úrokové sazby totiž mohou dál nehledě na omezení pro hypotéky přifukovat poptávku po nemovitostech, která především v hlavním městě naráží na nedostatečnou nabídku. Někteří členové bankovní rady (Vojtěch Benda blízký guvernérovi) navíc otevřeně mluví o tom, že jsou ceny nemovitostí již dnes nadhodnocené a centrální banka na to musí reagovat. Navíc ceny nemovitostí začínají také o něco více přímo ovlivňovat samotnou spotřebitelskou inflaci, kterou se právě s pomocí sazeb snaží centrální banka cílovat. Od roku 2017 vzrostla váha cen nových nemovitostí ve spotřebitelském koši – zdvojnásobila se jejich váha v rámci tzv. imputovaného nájemného, které má celkově podíl zhruba 10 %.
I tak ale zůstáváme v našich sázkách na růst sazeb v Česku zatím opatrnější a věříme, že k prvnímu růstu sazeb dojde až v příštím roce. Nárůst jádrové inflace je totiž v tuto chvíli ovlivněn jednorázovými faktory spojenými se zaváděním EET, které by měly ke konci roku vyprchat. Věříme tedy, že inflační tlaky nakonec budou o něco nižší, než předpokládá ČNB ve své poslední prognóze.
Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance
