Snížení cen pohonných hmot by poměrně rychle mohlo zajistit, kdyby se snížila spotřební daň. Před zasedáním koaliční rady o tom mluvil šéf SPD Tomio Okamura. Koalice to podle něj probere. Musí ale hlavně propočítat, jestli jsou na takový krok peníze a jestli by to mělo potřebný efekt. Ceny paliv zvyšuje konflikt na Blízkém východě po úderech USA a Izraele na Írán.
Spotřební daň z nafty je 9,95 koruny za litr, z benzinu 12,84 koruny za litr. Sazby daně stanovuje zákon o spotřební dani. Naposledy se sazby spotřebních daní u pohonných hmot měnily v roce 2023. Minulá vláda Petra Fialy (ODS) tehdy ukončila dočasné snížení daně z nafty o 1,50 koruny za litr. K dočasnému snížení vláda sáhla v roce 2022 po prudkém zdražení paliv v důsledku zahájení ruské agrese vůči Ukrajině.
Nafta plus 3 koruny, benzin zdražil o korunu
Nafta se v sobotu prodávala za průměrných 38,01 koruny za litr, což je o tři koruny více než ve středu. Cena nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se od středy do soboty zvýšila v průměru o 1,24 koruny na 35,92 koruny za litr. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Vláda chce situaci řešit monitorováním marží u čerpacích stanic, uvedlo v pátek ministerstvo financí.
Předseda ODS Martin Kupka o víkendu uvedl, že je nyní potřeba jednat se zástupci čerpacích stanic a jejich řetězců, důsledně sledovat pohyb cen a marží a dočasně snížit spotřební daň na pohonné hmoty. „Před čtyřmi lety tyto kroky vedly ke zkrocení cen. Následně jsme měli jedny z nejnižších cen pohonných hmot v celé EU,“ řekl Kupka.
Může si stát nižší daň dovolit?
Tomio Okamura v pondělí řekl, že ceny pohonných hmot se musí řešit, protože mají zásadní vliv na prosperitu, konkurenceschopnost a mohou ovlivnit i inflaci. „Já navrhoval snížení spotřební daně mnohokrát a bývalá vláda včetně nynějšího předsedy ODS Martina Kupky ho nechtěla a odmítala. Teď mluví o něčem, co sami nechtěli, když byly drahé energie,“ uvedl.
Snížení spotřební daně je určitým poměrně rychlým mechanismem, jak poklesu cen dosáhnout, řekl Okamura. „O tom bude určitě také diskuse, jak se k tomu postavit, my to musíme hlavně propočítat, jestli jsou na to peníze, jaký to bude mít ekonomický efekt. Cílem je, aby ceny pohonných hmot byly co nejnižší a co nejrychleji,“ dodal šéf SPD.
Zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (za Motoristy) řekl, že spotřební daně by se měly snížit, ale dlouhodobě a koncepčně. „Teď s tou cenou nic neuděláme,“ myslí si. Kritizoval, že prodejci obvykle do cen jen velmi pomalu promítají snížení cen ropy, zato na jejich zvýšení reagují okamžitě, i když mají zásoby na týdny až měsíce.
Mohlo by vás zajímat
Sledování marží
Ministerstvo financí začne od 16. března sledovat výši marží u čerpacích stanic. Chce zabránit jejich neúměrnému zvyšování v souvislosti s vývojem cen ropy. Podle Unie nezávislých petrolejářů jsou ohlášené kontroly zbytečné a stačí monitorovat veřejné zdroje.
„Růst nákupních cen pohonných hmot na burze se nesmí stát záminkou k umělému a neúměrnému navyšování marží, zejména u takto strategických komodit. Pokud se ukáže, že marže letí nahoru neúměrně, jsme připraveni využít všech nástrojů. Krajním řešením je i vydání cenového výměru o fixní výši marže,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). „Věřím, že naše preventivní kroky zafungují a dalším opatřením se podaří vyhnout,“ dodala.
Podle předsedy Unie nezávislých petrolejářů Ivana Indráčka lze rozumět snaze ministerstva uklidnit veřejnost. „Nicméně k takovému kroku bohatě postačuje, aby si jednou denně sedl jeden úředník ministerstva financí k počítači a z veřejných zdrojů si stáhl ceny z (burzy v) Rotterdamu, velkoobchodní ceny od hlavních dodavatelů na českém trhu a průměrnou prodejní cenu na čerpacích stanicích,“ řekl Indráček. Podle něj lze i takto zhodnotit, zda dodavatelé nebo čerpací stanice situace nezneužívají. „Požadovat po 3000 čerpacích stanic zasílání dat je zcela zbytečné a neefektivní,“ míní.
