Početní kritici viní energetickou politiku Evropské unie, známou pod názvem Green Deal, že zavinila zdražení elektrické energie pro evropské podniky i domácnosti. Jenže hlavní ekonom Skupiny ČEZ Pavel Řežábek tvrdí, že je to přesně naopak. Podle jeho propočtu by se bez masivních investic do zelené energetiky současná cena elektřiny nepohybovala okolo 90 eur za megawatthodinu (MWh), ale dosahovala by 110 eur/MWh.
Čím je to způsobeno? Pavel Řežábek připomněl známé pravidlo, podle kterého se elektrárny zapojují do provozu podle výše provozních nákladů. Cena elektřiny je poté odvozena podle nákladů nejdražší elektrárny, která v danou dobu musí být v provozu. Přibývající větrné a solární elektrárny pokrývají stále větší část spotřeby a vytěsňují z trhu provozně dražší zdroje, tedy uhelné a plynové elektrárny. Díky tomu cena elektřiny klesá, uvedl Řežábek během svého vystoupení na 23. energetickém kongresu, který organizuje Business Forum,
Dlužno dodat, že jiné zásahy naopak cenu elektřiny prodražily. Do této kategorie patří vysoká cena emisních povolenek kvůli jejich omezené nabídce, předčasné odstavení jaderných elektráren v Německu z politických důvodů a samozřejmě zdražení zemního plynu v souvislosti s rusko-ukrajinskou válkou. Bez těchto negativních vlivů by mohla být podle Řežábka velkoobchodní cena elektřiny někde okolo 70 eur/MWh.
Řežábek varoval i před dalšími mýty a dezinformacemi o dění v energetice, které se v poslední době vyrojily. Rostoucí „závislost“ Německa na dovozu elektřiny není způsobena nedostatkem výkonu elektráren, ale jedná se o logickou reakci na možnost nakupovat přebytky levné bezemisní elektřiny ze Skandinávie, Nizozemska a Francie. Stejný přístup lze pozorovat i v Česku, kde energetické společnosti v době, kdy je trh nasycen elektřinou z obnovitelných zdrojů, omezují výkon uhelných a plynových bloků a přednostně nakupují levnější elektřinu ze zahraničí.
Místopředseda představenstva ČEPS Svatopluk Vnouček následně upozornil na druhou stranu mince. Připojování větrných a solárních elektráren a jejich nestabilní výkon zvyšují náklady na provoz přenosové soustavy i rozvodných sítí. Růst těchto nákladů sice není tak vysoký jako v Německu, kde se prodraží připojování větrných parků na moři i dostavba chybějících propojení mezi severem a jihem země, ale i tak se pohybuje v řádu desítek procent.
České sdružení regulovaných elektroenergetických společností (ČSRES), které sdružuje ČEPS, ČEZ Distribuci, EG.D a PREdistribuci, dnes uvedlo, že průměrná výše investic do posilování a modernizace sítě v letech 2024 až 2035 dosáhne 39,6 miliardy korun za rok. Oproti průměru let 2010 až 2023 se jedná o 38procentní navýšení. Je za tím jak inflace, tak náklady související s přechodem na obnovitelné zdroje energie.
„Řešíme rychlost výstavby sítí, navyšování jejich kapacity nebo přebytky elektřiny z tisíců malých zdrojů. Dochází k instalaci chytrých elektroměrů, připravujeme se na dálkové ovládání a regulaci nižších napěťových úrovní distribučních sítí. S tím souvisí investice do automatizace v podobě nových IT systémů a komunikačních protokolů. Nad tento rámec budujeme Elektroenergetické datové centrum, které začne fungovat již letos v srpnu,“ upozornil Marian Rusko, předseda Rady ČSRES. Dodal, že rostou také nároky na kybernetickou bezpečnost.
Dopad do cen pro koncové spotřebitele elektřiny mohou omezit dotace z evropských strukturálních fondů a z Modernizačního fondu. ČSRES proto zahájila jednání se zástupci státu, aby její členové na zmíněnou veřejnou podporu v nejbližších letech „dosáhli“.
Přírůstek nových zdrojů v síti bude masivní. Svatopluk Vnouček odhaduje, že do konce roku 2030 v Česku přibude okolo 8000 megawattů nového výkonu ve fotovoltaice, 1500 MW výkonu větrných elektráren a 1500 až 2500 MW výkonu plynových elektráren a tepláren. Vedle investic do sítě na českém území ČEPS počítá také s posílením přeshraničních vedení do okolních států.
Posílení přeshraničních kapacit pro obchod s elektřinou by uvítal také ČEZ. Již v současné době je velkoobchodní cena elektřiny na českém trhu o 3 až 4 eura/MWh vyšší než v Německu a rozdíl se v čase postupně zvyšuje.
David Tramba
