Evropský parlament souhlasil s tím, že nařízení proti odlesňování začne platit o rok později, tedy od roku 2027. Dopadne na dovoz hospodářských zvířat, kakaa, kávy, palmového oleje, sóji, dřeva nebo kaučuku. Na odklad tlačila i Česká republika. Carmel Rawhaniová, vedoucí programu proti odlesňování organizace Fairtrade International, v rozhovoru pro EU Perspectives vysvětluje, čeho chce její organizace dosáhnout v rámci boje proti kácení pralesů.
Co je hlavním cílem nařízení EU proti odlesňování (EUDR)?
EUDR je především ambiciózní právní předpis. Má pomoci zmírnit globální změnu klimatu, ztrátu biologické rozmanitosti a neetické odlesňování. Podporuje etické dodavatelské řetězce, které nepřispívají k odlesňování. Společnosti vstupující na unijní trh musí sledovat své dodavatele až ke konkrétnímu pozemku, kde se suroviny a komodity produkují.
EU doufá, že jako jeden z největších trhů se spotřebním zbožím na světě tím stanoví globální standard pro udržitelnou produkci. Nařízení se zabývá také emisemi skleníkových plynů a úbytkem biologické rozmanitosti.
Jaký vliv mají v této oblasti nevládní organizace?
Jednu z hlavních aktivit Fairtrade tvoří program Fairtrade Ambassador Programme. Dává prostor pěstitelům a farmářům, aby mohli mluvit sami za sebe, místo aby za ně mluvili jiní. Viděli jsme, jak přímo komunikují s poslanci Evropského parlamentu, což je povzbudivé.
Znamená to, že subjekty, které nemají povinnost dodržovat nová pravidla, jako jsou drobní zemědělci, by měli mít také slovo při tvorbě zákonů. Jedná se o pozitivní změnu a krok směrem k většímu zapojení těch, kterých se evropská legislativa týká.
Nebude to jen kosmetická změna
Může mít evropské nařízení reálné dopady na odlesňování?
Rozhodně. Pokud se bude správně implementovat, nebude to jen kosmetická změna. Navržená pravidla mají přinést skutečné změny.
Hrozí nebezpečí, že by Unie mohla upravit standardy pro některé komodity, aby si zajistila uzavření obchodních dohod, například s Jižní Amerikou, Indonésií nebo státy západní Afriky?
Ano, je to znepokojivé, protože se přesouvá pozornost od vědy k politice. Doufáme, že nadcházející jednání přinesou i víc času, aby se zachovala přehlednost a silná ochrana, místo aby se oslabovala.
Jaké oblasti představují z hlediska kácení lesů největší riziko?
Aniž bychom jmenovali konkrétní země, je znepokojivé, že některé oblasti s vysokou mírou odlesňování mají klasifikaci jako standardní riziko, nikoli jako vysoké riziko.
Dává smysl, aby dovážené komodity splňovaly stejné normy jako evropští výrobci?
Rozhodně ano. Standardizace je logická. Nedostatek jasných pravidel se ale někdy využívá k oslabení celého právního rámce, nikoli k podpoře jeho dodržování.
Malí hráči nemají dostatečné zdroje
Jaké dopady bude mít nařízení na malé a střední firmy?
Malé a střední podniky tvoří přibližně devadesát procent subjektů dovážejících zboží podle EUDR. Čelí nejistotě ohledně toho, zda se na ně nařízení vztahuje a jak ho dodržovat. Často nemají zdroje větších společností a náklady na dodržování předpisů mohou přenést na dodavatelský řetězec.
Jakým výzvám čelí samotní producenti při implementaci EUDR?
Potíže vyplývají z konkrétní situace. Například kávové družstvo Red Ecolsierra, se kterým spolupracujeme v Kolumbii, má 250 členů. Terén pro pěstování kávovníku je ale nepřehledný a obtížně se dá zmapovat. Technologie GPS a drony jsou pro drobné pěstitele příliš drahé.
Existuje mnoho malých každodenních překážek, které je těžké zobecnit, ale které mají obrovský dopad. Podpora producentů prostřednictvím dotací a školení je klíčová pro zajištění toho, aby nová pravidla fungovala v praxi.
Jaké dopady bude mít odklad evropských pravidel proti odlesňování?
Odklady, které otevírají dveře deregulaci, jsou škodlivé. Další čas pro vyjasňování pravidel je ale prospěšný pro všechny zúčastněné strany. Pokud ale odklad účinnosti pravidel sníží ochranu lesů, je to problém.
Existuje ještě něco důležitého, co se v politické diskusi přehlíží?
Ano, lidský faktor. Malí zemědělci jsou ti, kteří pociťují dopady odlesňování nejvíce. Záleží jim na ochraně lesů, protože jsou zdrojem jejich obživy. Včasné zahrnutí zkušeností producentů do politické debaty by z EUDR mohlo učinit mnohem funkčnější a účinnější nástroj.
