Ruské špionážní aktivity, hybridní útoky a válka na Ukrajině jsou varováním pro celý kontinent, upozorňují poslanci Evropského parlamentu. „Existuje síť poslanců, kteří jednají v zájmu Kremlu, a to včetně zástupců České republiky, Slovenska a Německa,“ prohlásil europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL, EPP/Česká republika).
Debatu o rostoucích rizicích z ruské strany před poslanci otevřela dánská ministryně pro evropské záležitosti Marie Bjerreová. Prohlásila, že je nezbytné brát tyto hrozby vážně a začít je řešit. Její země nyní předsedá Radě EU, od ledna ale pomyslné žezlo přebírá Kypr.
Rusko podle dánské političky představuje „nejvýznamnější a nejaktuálnější hrozbu pro bezpečnost EU“. Připomenula hybridní útoky, opakované útoky dronů, kybernetickou špionáž nebo dezinformační kampaně zaměřené na členské země sedmadvacítky.
V hlavní roli GRU
„Unie odsuzuje hybridní akce Ruska. Musí tuto činnost i nadále odhalovat. Důležitým aktérem těchto operací je ruská vojenská rozvědka GRU. Unie přijala omezující opatření proti třem jednotkám GRU a několika osobám s nimi spojeným,“ řekla Bjerreová.
Evropští zákonodárci varovali, že ruské akce představují vážnou hrozbu pro demokratické instituce a bezpečnost na celém kontinentu.
Mohlo by vás zajímat
Ruská síť poslanců
Český zástupce zvolený za KDU-ČSL Tomáš Zdechovský (EPP/Česká republika) poukázal na systematicky vybudovanou síť poslanců Evropského parlamentu, kteří jednají ve prospěch Kremlu.
„Vyšetřování ukazuje, že v Evropském parlamentu existuje síť poslanců, kteří jednají v zájmu Kremlu, včetně zástupců České republiky, Slovenska a Německa. Nejedná se o ideologickou debatu, ale o vážné bezpečnostní riziko. Zahraniční vliv se musí systematicky odhalovat a potírat,“ varoval Zdechovský.
Putin na prahu Unie
Nebyl jediný, kdo varoval před ruským vlivem v unijních institucích. „Máme nepřítele na prahu Unie. Putin je hned za hranicí. A je tu Lukašenko, který nás ohrožuje drony a balóny. Rusko provádí útoky na kritickou infrastrukturu, provádí špionáž a uplácí. Viděli jsme, jak jsou poslanci a členské státy kupováni ruskými vojenskými a zpravodajskými službami,“ prohlásil Juan Fernando López Aguilar (S&D/Španělsko).
O ruských bezpečnostních hrozbách evropští poslanci debatovali těšně před tím, než se lídři evropských zemí sešli v Bruselu, aby jednali o finanční pomoci Ukrajině pro další roky. Nakonec se dohodli na překvapivém řešení.
Unie poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun). Česko, Maďarsko a Slovensko se ale nepřipojí ke garancím. Za půjčku se zaručí zbývajících 24 unijních států. Má se jednat o bezúročnou půjčku, za kterou bude Unie ručit rezervou v unijním rozpočtu.
