Stane se střední Evropa technologickou pevností, která odstraší agresi z Východu? Polský ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz těsně před Vánoci podepsal strategický dokument, který určí podobu polského vojska až do roku 2039. Poláci chtějí ovládnout nebe tisíci drony a do velení zapojit umělou inteligenci.
Česká armáda mezitím realizuje svou vlastní Koncepci výstavby Armády ČR KVAČR 2035, která se soustředí na modernizaci těžké techniky a špičkovou profesionalitu. Která země zvolila efektivnější cestu k zajištění bezpečnosti v éře hybridních hrozeb?
Polský skok do roku 2039: Drony a satelity v první linii
Nově schválený „Program rozvoje ozbrojených sil Polské republiky na léta 2025–2039“ představuje zásadní zlom v plánování obrany. Polsko už nesoustředí síly jen na tradiční bojiště, ale expanduje do kyberprostoru a kosmu.
Náčelník generálního štábu Wiesław Kukuła zdůraznil potřebu vést zesynchronizované operace v sedmi doménách, což zahrnuje i informační válku a prostor nad atmosférou Země.
Polská armáda plánuje masové nasazení bezpilotních prostředků a systémů pro boj proti dronům, které integruje do každé jednotky od nejnižších úrovní. Tato strategie přímo reaguje na zkušenosti z Ukrajiny, kde drony zcela změnily dynamiku fronty.
Umělá inteligence jako mozek budoucích operací
Polsko do svého systému velení oficiálně zavádí řešení založená na umělé inteligenci. Ta mají zrychlit rozhodování velitelů a zlepšit kvalitu řízení operací v reálném čase.
Ačkoliv dokument podléhá utajení, ministerstvo obrany potvrdilo, že prioritou zůstává vybudování nejsilnější protivzdušné a protiraketové obrany v celém regionu.
Mohlo by vás zajímat
Poláci také masivně doplňují zásoby munice a rozšiřují své logistické kapacity, aby armáda dokázala dlouhodobě čelit vysoké intenzitě moderního konfliktu. Investice směřují také do zvýšení schopnosti prolamovat nepřátelské systémy znemožňující přístup do určitého prostoru (tzv. A2/AD systémy).
Česká odpověď: Strategie a moderní standardy
Česká republika sleduje cíle vytyčené v Koncepci výstavby Armády ČR (KVAČR 2035). Tento dokument se zaměřuje na vybudování moderního vojska, které dokáže plně působit v digitálním prostředí a plnit závazky vůči spojencům v NATO. Zatímco Polsko sází na kvantitu a ambici stát se regionální mocností s cílovým stavem až 300 tisíc vojáků (včetně Teritoriální obrany), Česko v koncepci prioritizuje kvalitu 30 tisíc profesionálů doplněných o 10 tisíc aktivních záložníků.
Armáda ČR aktuálně realizuje klíčové přezbrojení na švédská bojová vozidla pěchoty CV90 a připravuje historický přechod na letouny páté generace F-35 Lightning II.
Srovnání strategií: Kde se Praha a Varšava setkávají?
Obě země shodně identifikují jako klíč k přežití na moderním bojišti mobilitu, přesné údery na velké vzdálenosti a technologickou převahu. Polský program 2025–2039 vykazuje extrémně vysokou míru ambicí v oblasti integrace AI přímo do zbraňových systémů.
Česko v tomto směru postupuje podle KVAČR 2035 se zaměřením na interoperabilitu, tedy schopnost hladce spolupracovat s ostatními armádami Aliance, a budování expertních kapacit v kybernetické bezpečnosti prostřednictvím specializovaného velitelství v Brně.
Společným jmenovatelem obou armád je budování robustní protidronové ochrany, která se ukazuje jako nezbytná pro přežití techniky na bojišti.
Průzkum a vesmírné ambice obou sousedů
Rozvoj průzkumných schopností představuje další pilíř, kde si obě země nechtějí nechat ujet vlak. Polsko plánuje vlastní satelitní kapacity, které mu umožní nezávislý pohled na bojiště z oběžné dráhy. Česko v této oblasti sází na své centrum pro analýzu satelitních dat (SATCENT), které patří k evropské špičce. V oblasti lidských zdrojů pak oba státy vnímají nutnost budování silných rezerv. Polsko v novém dokumentu klade důraz na radikální zvýšení kvality výcviku, což koresponduje s českou snahou o personální naplnění jednotek prostřednictvím nových forem služby a modernizace aktivních záloh.
Přestože Polsko disponuje díky zákonu o obraně vlasti nesrovnatelně větším rozpočtem a nakupuje techniku v tisících kusů (např. tanky K2 a Abrams), obě armády shodně sázejí na digitalizaci. Cílem je armáda, která je méně zranitelná v informačním prostoru a zároveň schopná zničit protivníka dříve, než se dostane na dostřel k vlastním hranicím. Nové programy rozvoje jsou jasným signálem, že éra úspor v obraně definitivně skončila a středoevropský prostor se mění v jednu z nejlépe střežených oblastí světa.
