Výdaje na obranu v Česku prudce rostou a ministerstvo obrany počítá s historicky nejvyšším rozpočtem. Jak tyto kroky vnímá klíčový zástupce obranného průmyslu a jak se dívá na plány politických stran? Na otázky Ekonomického deníku odpovídal Lubomír Kovařík, předseda Sekce obranného průmyslu Hospodářské komory České republiky.
Jak hodnotíte rozpočet ministerstva obrany na příští rok?
Vládní návrh rozpočtu považujeme za správný a potřebný krok směrem k posilování obranyschopnosti České republiky. Vnímáme ho jako jasné sdělení vlády, že obrana zůstává klíčovou prioritou. Podle tohoto návrhu by měly výdaje na obranu dosáhnout 2,35 % HDP, tedy 206,5 miliardy korun, což představuje navýšení o 45,6 miliardy korun oproti předchozímu roku.
Bude mít podle vás resort obrany k dispozici financování, které odpovídá zhoršené bezpečnostní situaci v Evropě?
Ano. Oceňujeme, že vláda přistupuje k dalšímu posílení rozpočtových zdrojů – konkrétně o 30,7 miliardy korun nad rámec fiskálních pravidel. To je důležitý signál směrem ke spojencům v rámci NATO i k našemu obrannému průmyslu.
Věříte, že se Česko bude schopné ve výdajích na obranu přiblížit k pěti procentům, jak předeslal americký prezident Donald Trump?
Čekáme, v jaké podobě se bude odvíjet debata o dalším navyšování výdajů na obranu a na investice s obranou související směrem k 5 % HDP, dle závěrů Summitu NATO v Haagu. Je nutné, aby vzhledem k vývoji bezpečnostního prostředí trend zvyšování investic do obrany v následujících letech pokračoval. Budoucí rozpočty by měly reflektovat potřebu robustních investic do infrastruktury, inovací a domácího průmyslu. Český obranný průmysl musí být na tento růst připraven.
A co rozpočet ministerstva vnitra? Ten vypadá s ohledem na potřebu posílení bezpečnosti státu také nadějně?
V případě ministerstva vnitra vnímáme růst výdajů na zjištění bezpečnosti státu rovněž jako pozitivní. Nicméně budeme sledovat, zda bude dostatečný pro pokrytí potřeb modernizace policie, složek Integrovaného záchranného systému a dalších vnitřních bezpečnostních struktur. Bezpečnost státu se totiž dnes opírá nejen o obranu v tradičním slova smyslu, ale také o odolnost celé společnosti.
Politické programy a budoucnost obrany
Načetl jste si volební programy velkých stran pro oblast obrany a vnitřní bezpečnosti v zemi?
Jako Hospodářská komora čteme volební programy politických stran zejména s ohledem na potřebu kontinuity a stability obranné, bezpečnostní a hospodářské politiky. Sekce obranného průmyslu považuje za neoddiskutovatelné, že bezpečnostní rámec České republiky představuje Severoatlantická aliance a ekonomický rámec Evropská unie. Členství v obou organizacích poskytuje České republice nezpochybnitelnou strategickou a ekonomickou výhodu. Členství v NATO je základem naší obranyschopnosti – nejen v oblasti vojenské spolupráce, ale i technologického a průmyslového zázemí, které je dnes úzce provázáno s kolektivní obranou.
Čekal jsem, že budete reagovat na některé konkrétní plány… Tak jinak: Co a u koho vás pozitivně zaujalo nebo naopak zarazilo?
Obecně oceňujeme snahy o modernizaci armády a odhodlání dále posilovat financování obrany nad rámec 2 % HDP. Vítáme deklarace na podporu domácího průmyslu, protože ten je klíčovým pilířem obrany, soběstačnosti a technologického a ekonomického rozvoje.
Narazil jste i na nějaký politický návrh, který by mohl být pro Českou republiku přímo škodlivý?
Ano. Považujeme za zcela nepřijatelné návrhy zpochybňující naše členství v NATO a oslabující schopnost českého průmyslu aktivně participovat na obraně České republiky a euroatlantického prostoru. Bez takové spolupráce hrozí, že ztratíme technologickou, výrobní a ekonomickou relevanci v tomto strategickém sektoru.
