Americký operační systém, americký mail, americký textový editor i americká chatovací aplikace. Tak vypadá „digitální život“ běžného Evropana. Rostoucí závislost na zahraničním softwaru ale začíná být problém – alespoň podle evropských politiků. Vyřešit to chtějí za pomoci takzvaného otevřeného softwaru. Chybí ale peníze.
„Hlavním problémem pro sektor otevřeného softwaru v Unii je nedostatek finančních prostředků na vývoj. Zejména pokud se jedná o projekty vedené jednotlivci nebo komunitou,“ varoval provozní ředitel společnosti Blender Francesco Siddi.
Otevřený software – častěji známý pod anglickým pojmem open source – má totiž svá specifika. Jeho zdrojový kód si může každý otevřít a dál ho používat jako základ pro vlastní projekty. Úspěšně s ním tak pracují velké, ziskové firmy. Nemalé množství takového softwaru ale stojí i na neplacené práci nadšenců.
Význam open source
To s sebou nese i výhody. Otevřený zdrojový kód totiž znamená také to, že se každý může podívat, co se v něm skrývá. A má tak jistotu, že ví, co v jeho zařízení dělá. I proto většina respondentů, kteří odpověděli na výzvu Evropské komise ohledně strategie, která má kontinentu kontinentu zajistit digitální suverenitu, podpořila řešení právě v podobě vytvoření evropského ekosystému postavenému na open source. Tento druh programů tvoří podle Komise 70 až 90 procent veškerého kódu v digitální ekonomice bloku. A jeho význam má nadále růst.
Úspěch strategie ale závisí právě na finančních možnostech Unie. „Domnívám se, že celá strategie bude úspěšná pouze v případě, že bude na činnosti, které Komise navrhne, přidělen rozpočet. Žádný rozpočet ale zatím přidělen nebyl a nejnovější strategie je plná nedostatků,“ uvedl jeden ze zástupců evropského technologického sektoru.
Na prvním místě jsou finance
Brusel souhlasí s tím, že financování zůstává překážkou. „Zatímco v celé EU existují prosperující komunity vývojářů otevřených softwarů, jejichž práce je v souladu s digitálními právy a zásadami Unie, evropské vlády a společnosti jsou silně závislé na mimoevropských digitálních technologiích. To omezuje výběr a konkurenceschopnost a vytváří to komplikace pro kybernetickou bezpečnost. Z hodnoty vytvořené evropskými komunitami open source těží ale často i technologické firmy mimo EU,“ argumentuje Komise.
Vlastní strategii plánuje bruselská exekutiva představit do konce března. Cílem je vybudovat technologickou suverenitu Evropy. Má navázat na strategii pro softwary s otevřeným zdrojovým kódem, která skončila v roce 2023.
Komplikované financování
Mnoho firem v tomto odvětví by uvítalo model podobný německé agentuře Sovereign Tech Agency. Zásadní je ale způsob financování. Nevládní organizace chtějí, aby vlády a soukromý sektor společně a pravidelně finančně přispívaly na vývoj otevřených programů.
Zejména subjekty z neziskového sektoru si stěžují na omezený přístup ke kapitálu nutnému pro růst a k další infrastruktuře. Podpora formou výzkumných programů se ukázala jako nedostatečná.
Mohlo by vás zajímat
„Důvodem jsou příliš složité žádosti o velké granty. Zvýšení financování by mělo přímý dopad na kvalitu open source produktů a nastartovalo by pozitivní cyklus, který by přesahoval vývoj a údržbu softwaru,“ souhlasí Francesco Siddi. Navrhnul, aby se rozsah veřejného rozpočtu na podporu open source projektů definoval zpětně na základě posouzení žádostí jednotlivých hráčů a konkrétních projektů.
Velké firmy na otevřená řešení spoléhají
Velké zavedené společnosti jsou rovněž závislé na otevřených softwarech. Francouzský telekomunikační operátor Orange vysvětlil, že se při poskytování telekomunikačních služeb silně spoléhá na open source řešení.
Patří sem telekomunikační cloudová infrastruktura (Sylva v Linux Foundation Europe), operační systémy zákaznických zařízení (PRPL Foundation) nebo software pro telekomunikační směrovací zařízení (SONiC, Linux Foundation).
Podle Orange až 42 procent organizací v Unii přímo přispívá na open source projekty, na kterých jsou závislé. „Softwarový sektor v Evropské unii vykazuje silné stránky, zejména rostoucí komunitu vývojářů a bohatý ekosystém veřejných, akademických a průmyslových subjektů,“ uvedl francouzský Orange Group.
Rumunská společnost zabývající se vývojem webových aplikací se zaměřením na open source Eau de Web upřesnila, že zásadní pro financování jejich aktivit budou veřejné prostředky. „Hlavní překážkou zůstávají pravidla pro zadávání veřejných zakázek. Často upřednostňují podíl na trhu,“ varovali zástupci firmy.
Nezávislost nebo izolacionismus?
Nadace Free Software Foundation Europe (FSFE) také argumentuje tím, evropská digitalizace vykazuje stále silnější závislost na poskytovatelích softwaru z mimoevropských zemí. „Jen v Německu se v rámci jedné rámcové dohody na sedm let utratí téměř 4,7 miliardy eur za software od americké společnosti Oracle. Americká společnost Microsoft získává 1,3 miliardy eur prostřednictvím dvou rámcových dohod,“ uvedla FSFE.
Další nadace, Open Source Geospatial Foundation (OSGeo), dodala, že je nutné, aby Unie nesklouzla do opačného extrému, tedy do technologického izolacionismu.
„V poslední době jsme zaslechli hlasy volající po ‚evropském open source‘. Ale open source je ze své podstaty společný globální projekt. Funguje, protože lidé po celém světě spolupracují na jeho realizaci. Je zásadní, aby EU nepřijímala opatření, která by tuto globální spolupráci narušovala,“ uvedla nezisková organizace.
