Přesun České republiky z pozice vývozce k dovozci elektrické energie, který se podle nedávno zveřejněné analýzy provozovatele přenosové soustavy ČEPS odehraje v nejbližších letech, s sebou ponese nemalé náklady. Projeví se ve zhoršení bilance zahraničního obchodu, ale také v růstu cen elektřiny a snížením jistoty dodávky – hlavně v zimních měsících. Shodli se na tom experti oslovení Ekonomickým deníkem.

Na makroekonomické důsledky dovozní závislosti na elektřině upozornil národohospodář a bývalý člen Bankovní rady České národní banky Lubomír Lízal, který dnes vyučuje na pražské ČVUT. „Pokud skutečně budou dovozy elektřiny na úrovních 10 až 15 TWh, tak jednoduchou trojčlenkou vyjde změna bilance zahraničního obchodu přibližně o 50 miliard korun. Druhý moment je spojen s tím, že pokud opravdu vypneme uhelné elektrárny, pak se zavřou i doly jakožto nerentabilní. Budeme muset dovážet více plynu. Dolní odhad je 5 miliard metrů krychlových, tahle cenovka má opět dolní odhad 50 miliard korun,“ uvedl Lubomír Lízal.

Celkem tak klesne současný přebytek zahraničního obchodu o nejméně 100 miliard korun, což odpovídá snížení HDP České republiky o zhruba 1,5 procenta. „A to nebereme v potaz možný tlak na oslabení koruny, když čisté exporty budou dlouhodobě kolem nuly a nikoli výrazně přebytkové,“ dodává k tomu Lubomír Lízal.

Spoléhat máme hlavně sami na sebe

Budoucí závislost na dovozu elektřiny považuje za riskantní zvláštní zmocněnec ministerstva zahraničních věcí pro otázky energetické bezpečnosti Václav Bartuška. „Zvykli jsme si na komfort přebytku elektřiny. Ten skončí,“ říká Bartuška. S možností vysokých dovozů z Německa v zimním období nelze počítat. „Spoléhat můžeme jen sami na sebe,“ doplnil vládní zmocněnec.

K dovozu až 20 procent elektřiny spotřebované v Česku je skeptický také profesor pražské ČVUT František Hrdlička. „I kdyby bylo náhodou odkud takový chybějící výkon dovézt, tak ho dráty nepřenesou – protože nevíme ještě odkud by se dováželo, nebudou do všech směrů ani posílená vedení. Vrcholná cena Day Ahead (cena elektřiny na další den – pozn. red.) předpokládaná pro rok 2030 je 6500 EUR/MWh, takže vliv zřejmě bude veliký. Avšak ještě máme mechanismus DSR, jehož třetí větev se jmenuje nucené vypínání, to mi starší dobře známe,“ poznamenal Hrdlička.

Mohlo by vás zajímat

Obavy z dovozní závislosti mají také čeští oceláři; především při vidině zvýšené spotřeby elektřiny s ohledem na dekarbonizaci výroba. „V této situaci se Evropa zbavuje zdrojů schopných zajistit potřebné a stabilní množství elektřiny a vyrovnávat výkyvy sítě způsobené masívním nárůstem nestabilních obnovitelných zdrojů energie. O elektřinu tedy vznikne značný boj a my budeme muset spoléhat na její dovoz, který bude navíc spojen s dalšími náklady v regulovaných cenách. Obavy panují zejména v souvislosti se zimním obdobím,“ doplnil Filip Hájek, manažer pro ekologii Ocelářské unie.

Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky a hlavní analytik Svazu průmyslu a dopravy ČR, považuje za klíčovou otázku budoucí ceny elektrické energie. „Rizika vidíme zejména politicko-ekonomická, tedy jak v souvislosti s odklonem od využívání uhlí a novou pozicí ČR jako dovozce elektřiny, tak pro případné mimořádné situace dané například nějakým větším výkyvem v počasí. Pro firmy bude ve výsledku důležité zachování bezpečnosti a stability dodávek a konkurenceschopných cen,“ řekl Čížek.

„Bezpečnost dodávek by být ohrožena neměla, nicméně to, že se staneme dovozcem, může znamenat, že budeme mít vyšší ceny než jsou v okolních členských státech a tam vidíme problém. Proto dlouhodobě upozorňujeme, že by stát měl zaručit takové prostředí, aby se v ČR postavily nové zdroje, primárně obnovitelné a rovněž plynové, v delším horizontu zdroje jaderné. Pokud v ČR nové zdroje nevzniknou, tak hrozí, že se nůžky mezi českými a německými cenami budou dále rozevírat a český průmysl s tím bude mít zásadní problém,“ doplnila k tématu Lenka Janáková, ředitelka odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory ČR.

Dobrá práce, ale pár výhrad by se našlo

Samotnou analýzu MAF 2023, kterou ČEPS zveřejnil před čtyřmi týdny, považují oslovení za kvalitní práci. „Analýza ČEPS je již tradičně kvalitně a profesionálně zpracována. Zejména údaje v takzvaném respondentním scénáři je možno brát vážně, neboť se jedná o projekci dat, vycházející ze současných situace. Lepší a spolehlivější predikci v této chvíli ani nemáme,“ uvedl Jiří Plešek, expert pracující v Ústavu termomechaniky AV ČR a přednášející na ČVUT.

Jiří Plešek má dílčí výhrady k rozdělení dovozu na ekonomickou (taženou nízkými cenami elektřiny na spotovém trhu v zahraničí v době vysoké výroby větrných a solárních elektráren) a bilanční část (vynucenou nedostatkem výkonu zdrojů v Česku). „Podle mého názoru je dovoz prostě dovoz, ať již z jakéhokoli důvodu. Pokud bychom například odstavili uhelné elektrárny z ekonomických důvodů, je to prakticky nevratné rozhodnutí a nelze pak příslušný deficit zahrnout do ekonomického dovozu,“ doplnil Jiří Plešek.

„Riziko většího objemu dovozu, například 20 a více procent, osobně nespatřuji v tom, že by se chybějící elektrická energie na trhu vůbec nedala sehnat, ale v tom, že předem nevíme za kolik. Všichni si dobře pamatujeme nedávnou cenovou krizi, která přerostla až do politického rozměru. Je tedy jasné, že čím víc energie pokryjeme z vlastních zdrojů, tím budeme odolnější,“ dodává k tématu dovozní závislosti Jiří Plešek.

Další články, které reagují na zjištění analýzy MAF společnosti ČEPS a další aktuální trendy v energetice, přinese Ekonomický deník v následujících týdnech. Zaměří se zde třeba na otázku náhrady uhelných elektráren či dopady vysokých cen elektřiny na český průmysl.

David Tramba