Česká republika postupně snižuje svou závislost na ruské ropě. Ještě před pěti lety měla 56procentní podíl na celkovém dovozu, v posledních letech je to necelých 50 procent. Další nahrazování ruské ropy již bude narážet na omezenou kapacitu ropovodu TAL, kterým do Česka proudí z italského Terstu surovina z jiných zemí.
Jistou naději, že by podíl importu z Ruska mohl dále klesat, přinášejí poslední výsledky zahraničního obchodu zveřejněné Českým statistickým úřadem. Letos v lednu se do Česka dovezlo 636 tisíc tun ropy, z toho jen 42,5 procenta pocházelo z Ruska. Zbývajících 57,5 procenta importu vykryly dodávky z Ázerbájdžánu a Kazachstánu. Radost však může být předčasná; jeden měsíc je krátké období, které může být zkresleno nepravidelností v dodávkách.
Statistický úřad je jediným spolehlivým dodavatelem dat o původu ropy určené ke zpracování v českých rafineriích. Ty vlastní Orlen Unipetrol ovládaný polským koncernem PKN Orlen, který však obchodní strategii dlouhodobě nekomentuje. Stejně zdrženlivý je k poskytování konkrétních informací o původu ropy také podnik MERO ČR, což je státem vlastněný provozovatel ropovodů na českém území.
Podíl dodavatelů ropy do Česka (v %)
| 2015 | 2017 | 2019 | 2021 | |
| Rusko | 56,4 | 52,5 | 49,4 | 49,9 |
| Ázerbájdžán | 33,4 | 31,0 | 28,4 | 16,0 |
| Kazachstán | 9,8 | 12,6 | 12,8 | 18,1 |
| ostatní země | 0,4 | 3,9 | 9,4 | 16,0 |
Saúdská ropa místo ruské?
Aspoň prozatím není důvod k panice. MERO ČR potvrzuje, že dodávky ruské ropy ropovodem Družba jsou stabilní a plynulé, vše probíhá dle dohodnutých smluv a bez omezení. Ani Orlen Unipetrol zatím žádné problémy v dodávkách z Ruska nezaznamenal.
Co by se stalo, pokud by výpadek dodávek ropy z východu doopravdy nastal? „Sledujeme situaci na Ukrajině a jsme připraveni na jakýkoli scénář, včetně úplného zastavení dodávek z východního směru. Tato připravenost je výsledkem řady aktivit provedených za poslední čtyři roky. Během této doby jsme v rafinériích skupiny Orlen vyzkoušeli mnoho různých druhů ropy, a proto jsme připraveni zajistit provoz rafinerií v České republice, Polsku a Litvě v jakémkoli scénáři,“ uvedl mluvčí firmy Orlen Unipetrol RPA Michal Procházka
Jak Ekonomický deník informoval v lednu, chystá se dokončení fúze polských rafinerií PKN Orlen a Lotos. Současně PKN Orlen uzavřel smlouvu o dodávce až 17 milionů tun ropy ročně s těžařskou společností Saudi Aramco. Výsledkem této dohody má být částečná náhrada dodávek ruské ropy do rafinérií v Polsku, České republice a Litvě surovinou ze Saúdské Arábie.
Mohlo by vás zajímat
Přetížený ropovod přes Alpy
Problém však může nastat s přepravními cestami. Ropovod IKL z bavorského Vohburgu do české Nelahozevsi má kapacitu až 10 milionů tun za rok, což by bohatě vystačilo na pokrytí spotřeby českých rafinerií v Litvínově a Kralupech nad Vltavou. Přeprava různých druhů ropy po dávkách je dnes už běžným standardem. Problém je však s přepravou ropy transalpským ropovodem TAL, který je dlouhodobě vytížen až ke 100 procentům své kapacity.
Ropovod TAL, začínající v italském přístavu Terst, totiž zásobuje také rafinerie v jižní části Německa a v rakouském Schwechatu. Z celkové kapacity 43 milionů tun tak Česká republika „dosáhne“ maximálně na deset procent – tedy zhruba 4 miliony tun ročně.
Státem vlastněný podnik MERO ČR má v ropovodu TAL od konce roku 2012 pětiprocentní podíl, což je na prosazení českých zájmů malá váha. „V minulých letech byly realizovány dílčí úpravy a došlo k navýšení kapacity ropovodu TAL. Částečné navýšení přepravní kapacity by mělo být možné, aktuálně se upřesňují nominace množství jednotlivých přepravců do konce roku 2022,“ uvedla tajemnice vedení společnosti MERO ČR Barbora Putzová.
Neplatit vrahům 137 miliard ročně
Vzhledem k ruské agresi na Ukrajině a přibývajících důkazech o válečných zločinech na civilním obyvatelstvu včetně dětí jsou úvahy o omezení dovozu z Ruska logické. Pro představu: v loňském roce Česko dovezlo z Ruska suroviny a zboží v hodnotě 137,5 miliardy korun. Mezi nejvýznamnější položky dovozu patřil loni zemní plyn (61,5 mld. Kč), ropa (37,8 mld. Kč), železo a ocel (7,7 mld. Kč), železná ruda (3 mld. Kč) a palivo pro jaderné elektrárny (2,94 mld. Kč).
David Tramba
