Ministerstvem spravedlnosti zamýšlená změna šablon, která má unifikovat poučení povinných osob o exekučním řízení, si vyžádá nemalé náklady jak na straně samotných účastníků řízení, tak na straně soudních exekutorů i samotné Komory. Celkem změny šablon přinesou podle Exekutorské komory pro účastníky řízení navýšení nákladů až ve výši 40 000 000 milionů korun ročně.
Vyplývá to z připomínek k návrhu vyhlášky o postupech při výkonu exekuční a další činnosti. „S ohledem na to, že stanovené vzory, jejichž cílem má být unifikace, jsou toliko doporučovány, se Komoře zdá jejich normování ve vyhlášce pro tuto chvíli jako předčasné. Téhož by bylo možno dosáhnout neformálně – poskytnutím vzorů s doporučením či jejich zveřejněním na webu,“ uvádí Exekutorská komora.
Jak již Česká justice informovala, Ministerstvo spravedlnosti plánuje sjednotit některé písemnosti soudních exekutorů. Vzory písemností mají být zařazeny do nové přílohy vyhlášky č. 418/2001 Sb. Cílem nové úpravy má být usnadnění postupu v exekučním řízení a zefektivnění procesu vymáhání pohledávek.
V praxi se exekutorské písemnosti podle Komory liší nejen svojí strukturou a různými formulacemi, nýbrž i rozsahem poučení účastníků řízení. A to i když soudní exekutoři musí vycházet z platné právní úpravy obsahující náležitosti těchto písemností. Podle poznatků Ministerstva spravedlnosti ne vždy byly v písemnostech reflektovány aktuální legislativní změny, jindy zase absentovala poučení účastníků řízení (například podle § 6 odst. 2 vyhlášky č. 418/2001 Sb. nebo podle § 87 odst. 1 exekučního řádu).
Česká justice nyní získala oficiální připomínky Exekutorské komory a můžete si je stáhnout v našem Legislativním monitoru.
Mohlo by vás zajímat
„Exekutorská komora ČR sdílí ideu Ministerstva spravedlnosti ČR na sjednocení formální podoby rozhodnutí soudních exekutorů, a rovněž dlouhodobě deklaruje podporu pro přijetí opatření, které povede k naplnění této myšlenky,“ konstatuje se v úvodu připomínek. „Určitou míru unifikace považuje Komora za nezbytnou, protože současná situace, kdy vizualizace písemností soudních exekutorů se významně liší například v závislosti na tom, jaký informační systém soudní exekutor užívá, do jaké míry věnuje pozornost aktualizaci šablon atp., je přinejmenším nepraktická.“ Rovněž je podle EK současný stav zatěžující i pro samotné adresáty těchto písemností (dlužníci, plátci mzdy a jiných příjmů aj.), resp. osoby, které přijdou s těmito písemnostmi do styku jinak (např. soudy v rámci řízení o opravných prostředcích). Těmto osobám by jednotná vizualizace i určitá harmonizace obsahu písemností ulehčila jejich nakládání s nimi.
Popření procesních předpisů
„Ačkoliv Komora podporuje záměr ministerstva, nelze se ztotožnit s konkrétní podobou těchto vzorů, které jsou příliš komplikované, nedosáhnou kýženého výsledku, jsou do určité míry v rozporu se stavovskými předpisy a obsahují náležitosti, které zákon neupravuje,“ uvádí v úvodu své kritiky, v níž zdůrazňuje, že navržené vzory jsou v konečné podobě nepřehledné. Podle EK je nutno respektovat fakt, že písemnosti soudních exekutorů jsou v první řadě písemnostmi soudními, v nichž je na místě poučovat v zákonném rozsahu, slovy zákona a tam, kde to v řízení patří. „Pro úpravu těchto písemností platí i procesní předpisy, které navržené vzory částečně popírají i zaužívaná rozhodovací praxe soudů i správních orgánů, kterou by navržené vzory zásadně změnily – k tomu se sluší dodat, že i povinní jsou na vzezření, členění i obsah soudních písemností zvyklí a umí s nimi pracovat.“
[mn_protected]
Do rozhodnutí nepatří povšechné vysvětlování právní úpravy, která je navrch v důsledku neustálých legislativních změn tak složitá, že se v ní neorientují ani osoby práva znalé, natož osoby, která jsou typickými účastníky exekučního řízení – na tomto faktu nezmění nic ani mnohastránková pojednání o exekučním řízení. „Směšování poučení o všech možných procesních situacích bez ohledu na jejich význam v řízení, které ani třeba nenastanou, v jedno universální poučení, které se opakovaně vkládá do každého rozhodnutí, nedosahuje zamýšleného cíle. Předkládané vzory neberou ohled na smysl a účel poučení, potřeby účastníků a ani na to, že řízení se postupně vyvíjí a s tím se vyvíjí i potřeba poskytnout účastníkům řízení nové, vhodnější poučení,“ vypočítává dále Komora nedostatky předkládané vyhlášky.
Kompletní připomínky si stáhněte zde.
S ohledem na to, že Komora silně vnímá potřebu vysvětlit účastníkům řízení a obecně i veřejnosti podstatu, účel a podrobnosti (jednotlivé fáze, opravné prostředky) exekučního řízení, pracuje na vytvoření webu, který se bude bez ohledu na připomínkové řízení komplexně zaobírat vysvětlením a poučením týkajícím se exekučního řízení. „Tento způsob seznámení veřejnosti s exekučním řízením považujeme za inovativní a odpovídající stavu technologií 21. století – na rozdíl od snahy vysvětlovat komplexní fenomén, kterým exekuce jistě jsou, v jednotlivých listinách, z nichž se až 80% stejně doručuje fikcí, tedy dopad jakékoliv změny pro povinné bude stejně minimální.“
Předčasný návrh
Předložené vzory písemností Komora proto vnímá jako ucelený vklad do debaty, která se má nyní posunout do další fáze, kterou bude dopracování některých nejvíce používaných vzorů – Výzvy, Vyrozumění a exekučního příkazu srážkami ze mzdy, příp. přikázáním pohledávky z účtu, a vyzkoušení těchto vzorů v praxi v rámci pilotního provozu.
„Z pohledu ekonomického je nutno zdůraznit, že Ministerstvo spravedlnosti promarnilo možnost vydat soubor vzorových písemností soudních exekutorů v roce 2001 a v letech bezprostředně následujících. Takovými vzory byly tehdy vybaveny soudy prvního i druhého stupně a jejich obsah byl prověřen jejich praktickým používáním,“ vysvětluje dále Komora ve svých připomínkách. Jak dále uvádí, pakliže stát chce regulovat obsah písemností soudních exekutorů v době, kdy je míra elektronizace jejich činnosti na velmi vysoké úrovni a počty vydávaných rozhodnutí mnohonásobně převyšují vydávání písemností soudy na úseku výkonu rozhodnutí, je nezbytné říci, že v takovém případě si Ministerstvem zamýšlená změna šablon vyžádá nemalé náklady jak na straně samotných účastníků řízení, tak na straně soudních exekutorů i samotné Komory, nad jejichž kompenzací je na místě se vážně zamyslet. Celkem změny šablon přinesou podle výpočtů EK pro účastníky řízení navýšení nákladů až ve výši 40 000 000 mil. Kč ročně. „Shora uvedené vynucené náklady by šly především k tíži povinných. Za situace, kdy je však až 80% písemností doručováno jejich vyvěšením na úřední desku soudních exekutorů a stejné procento exekucí končí jejich bezvýsledností, je však také nutno podtrhnout, že zvýšené náklady by nesli z části i sami soudní exekutoři, kteří jsou po nedávané změně exekutorského tarifu na hraně či za hranou ekonomické únosnosti své činnost.“
Závěrem Komora konstatuje, že ze shora uvedeného důvodu je namístě seriózně zvážit, zda vynaložené náklady budou adekvátně vyváženy přínosy změny vyhlášky. Z toho důvodu přijde Komoře změna takového počtu šablon jako předčasná, neboť některé šablony jsou v praxi málo využívané, jiné jsou zase natolik využívané, že je potřeba skutečně precizního vzoru, máme-li na paměti fakt, že má být upraven ve vyhlášce a proces změny vyhlášky není dostatečně pružný. „S ohledem na to, že stanovené vzory, jejichž cílem má být unifikace, jsou toliko doporučovány, se Komoře zdá jejich normování ve vyhlášce pro tuto chvíli jako předčasné. Téhož by bylo možno dosáhnout neformálně – poskytnutím vzorů s doporučením, jejich zveřejněním na webu atp. Takový postup by měl tu výhodu, že v případě potřeby změny vzorů, ke které v každém případě dojde po nějaké době od zaužívaní, by nebylo nutné měnit vyhlášku. Jinými slovy – jeví se jako vhodnější vzory vyzkoušet v praxi a až poté případně po revizi je normovat.“
[/mn_protected]
Dušan Šrámek
