Stovky měst po Evropě již zavedly nějakou formu nízkoemisních zón. Oproti tomu v Česku k tomuto kroku nepřistoupilo ani jedno. Mezi důvody často padají přísné podmínky, které musí obce splnit, aby takovou zónu mohly vytvořit. Ministerstvo životního prostředí chce nyní pravidla rozvolnit, z měst přesto zní, že změny spíše neplánují.
Nízkoemisní zóny jsou oblasti ve městech, kde je omezen nebo zakázán vjezd vozidlům, která nesplňují určité emisní normy. Tato opatření jsou zavedena s cílem snížit znečištění ovzduší a zlepšit kvalitu života ve městech.
„Měníme také nastavení nízkoemisních zón, které jsou v legislativě přes deset let, ale nikdo je nepoužíval. Obce, které se rozhodnou je zavést, si budou moci samy nastavit konkrétní parametry,” uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík na konci června, když chystaná novela zákona o ovzduší prošla prvním čtením v Poslanecké sněmovně.
Právě zákon o ovzduší v Česku upravuje pravidla pro zavádění nízkoemisních zón. Zákon v současnosti obcím nařizuje třeba to, že pokud takovou zónu ve městě vytvoří, musí zajistit objízdnou trasu po komunikaci stejné nebo vyšší třídy. Kromě toho mají města také povolit plošnou výjimku pro rezidenty a nařídit označování aut fyzickými emisními plaketami.
To má novela změnit. „Novela naopak zavádí evidenci vjezdu do nízkoemisní zóny pomocí poznávacích značek a propojení údajů s registrem vozidel, stejně jako možnost zavést individuální výjimky pro rezidenty podle klíče, který si v mezích zákona určí sama obec,” uvedl Hladík. Jinými slovy: pravidla si obce určí samy.
Obce: V plánu to zatím není
Obce přesto se zaváděním nízkoemisních zón příliš nepočítají. Alespoň zatím. „Do současné doby nám studie, které pořídilo město, ukázaly, že zavedení restrikcí v dopravě ať již stanovením nízkoemisní zóny nebo zákazem vjezdu nákladní dopravy, by si vyžádalo nezanedbatelné finanční náklady s ohledem na marginální snížení množství emisí. Proto ani po novele zákona o ochraně ovzduší nebudeme zavedení nízkoemisní zóny iniciovat,“ uvedla třeba mluvčí ostravského magistrátu Gabriela Pokorná.
„O zavedení nizkoemisních zón zatím neuvažujeme, právě s ohledem na komplikace s objízdnými trasami a potížemi v zásobování a obsluze v místě bydlících obyvatel. Samotné centrum města máme zohledněno pěšími zónami,“ řekla zase mluvčí libereckého magistrátu Jana Kodymová.
Jinde to do budoucna nevylučují, zatím to však není na programu dne. „V Českých Budějovicích tuto možnost v budoucnu zvažujeme, ale aktuálně nic takového pro řidiče nechystáme. Důvodem je i historicky nedokončený dopravní skelet města, který se nyní snažíme realizovat společně s krajem a Ředitelstvím silnic a dálnic,“ uvedl náměstek primátorky Lubomír Bureš.
Mluvčí Prahy Vít Hofman uvedl, že v současné podobě jsou nízkoemisní zóny prakticky nerealizovatelné, mimo jiné kvůli nutnosti označovat auta plaketami. „Chystaná novela Ministerstva životního prostředí asi skutečně umožní městům zřídit nízkoemisní zóny moderním bezpapírovým systémem, ale tato novela je teprve v přípravě a bez schváleného zákona nejsme schopni cokoli připravovat,“ řekl.
Ekologické hnutí Duha poukazuje na to, že zákon nestačí. Klíčová je politická vůle. „Novela dle našeho názoru pomůže obcím, které mají zájem ovzduší řešit. Stále však bude platit, že klíčové je prosadit nízkoemisní zóny v dané obci politicky, protože vždy budou odpůrci a budou hlasití. Cestou je trpělivě vysvětlovat, zapojit občany do přípravy a projednávání zóny, ale zároveň upřednostnit zdraví lidí před neomezeným automobilismem,“ uvedla tisková mluvčí organizace Eva Pernicová.
Stovky nízkoemisních zón po Evropě
Zatímco v Česku o nízkoemisní zóny zájem není, v řadě evropských měst fungují již roky. Analýza společnosti Stadler Consultants jich v roce 2022 napočítala 320. Od roku 2019 jich přibylo skoro o stovku a do roku 2025 se odhaduje na 500 takových měst. Naposledy zavedla nízkoemisní zónu třeba Varšava. Do části města tam od letošního 1. července nesmí vjet dieselová auta starší osmnácti let a benzinová auta starší 27 let. Za dva roky se pravidla ještě zpřísní.
Ne všude vypadají nízkoemisní zóny stejně. Někde platí zákaz vjezdu vozidel s nízkou emisní třídou. Jinde, třeba v centru Milána, musí za vjezd lidé platit, pokud nepoužívají elektrické či hybridní vozidlo. V některých částech Paříže zase platí koncept „nedělí bez aut“.
Někde jsou nízkoemisní zóny dokonce nařízené zákonem. Třeba ve Francii budou muset města, která porušují standardy kvality ovzduší, omezit nejpozději v roce 2025 vjezd vozidel nesplňujících normu Euro 4 a Euro 5A pro dieselové motory.
Karolína Novotná
Článek původně vyšel na zpravodajském portálu Česká justice, který stejně jako Ekonomický deník patří pod vydavatelství Media Network s.r.o.
