Evropský parlament v úterý odhlasoval definitivní konec spalovacích motorů pro osobní automobily do roku 2035. Mezitím se pozornost unijních úředníků zaměřila na nákladní vozidla a autobusy. Dle nového návrhu Evropské komise by všechny nově prodávané nákladní automobily nad 5 tun a dálkové autobusy měly od roku 2030 omezit emise CO₂ o 45 procent proti stavu v roce 2019.
To není vše, jak upozornilo oborové sdružení ČESMAD Bohemia v tiskové zprávě pro média. O pět let později by měl pokles emisí dosáhnout 65 % a v roce 2040 by se měly emise CO₂ snížit o 90 procent oproti roku 2019. Fakticky to znamená, že devět z deseti vozidel má v té době mít bezemisní pohon. U městských autobusů by měl být podíl zcela bezemisních vozidel již v roce 2030 stoprocentní.
Zásahy Evropské komise a parlamentu vyvolávají jak souhlas, tak i ostrou kritiku. Odpůrci regulace jsou přesvědčeni, že plánovaný zákaz spalovacích motorů v osobních vozech individuální mobilitu zásadně prodraží a omezí, důsledkem bude ochromení evropského automobilového průmyslu. Svědčí o tom i úterní hlasování Evropského parlamentu o osobních vozech, které zdaleka nebylo jednotné – 340 europoslanců bylo pro, 279 proti a 21 se zdrželo.
Podle vyjádření ČESMAD Bohemia je návrh Evropské komise pro nákladní auta a autobusy neméně kontroverzní, protože dálková nákladní a autobusová doprava zatím za spalovací motor těžko hledá adekvátní náhradu. Návrh navíc nepočítá s využíváním uhlíkově neutrálních paliv, jejichž bilance při výrobě a použití je z hlediska produkce emisí CO₂ nulová. Ty mohou být vhodnější než elektrický či vodíkový pohon.
Syntetická paliva lze vyrábět třeba z oxidu uhličitého z využitím přebytků zelené elektřiny. Tuto alternativu chce otestovat třeba německý výrobce sportovních vozů Porsche, který loni v prosinci spustil pilotní projekt na výrobu syntetického paliva na jihu Chile. Po roce 2025 chce výrobu této ekologické náhrady benzinu rozjet ve velkém.
„Nechat v roce 2040 prostor pouhých 10 procent pro různá speciální vozidla a zbylých 90 procent nahradit výhradně jinou technologií, která není připravena pro nasazení na dlouhých trasách, je nereálné a nezodpovědné. Co když jde v tomto segmentu dopravy o slepou uličku? Nejsme proti rozumné ekologizaci. Nespoléhal bych jen na ´velká´ rozhodnutí a ambiciózní cíle, ale jsou tu stále i menší, ale přínosná řešení,“ upozornil generální tajemník sdružení ČESMAD Vojtěch Hromíř.
Podle Hromíře se třeba v poslední době s podporou Evropské unie i členských zemí budují nákladné plničky na zkapalněný zemní plyn LNG, rozvíjí se také využití biometanu v dopravě. Nyní tak hrozí, že se bude jednat o „utopené náklady“, které se investorům nevrátí.
Tomáš Rovný
