Pozbýt ruské občanství před získáním českého je nemožné. Lidé, kteří by tak chtěli učinit, musí nejdříve vypořádat své závazky k zemi. To u mužů může znamenat mimo jiné odchod na frontu. Upozornil na to zástupce ombudsmana v reakci na novelu tzv. Lex Ukrajina, kterou v lednu projedná Senát. Ministr vnitra Vít Rakušan s argumenty nesouhlasí a na změně trvá.
Návrh, že Rusové žijící v České republice budou moci nabýt české občanství, jen když se vzdají ruského, si odhlasovali jako pozměňovací návrh k novele tzv. Lex Ukrajina poslanci výboru pro bezpečnost poslanecké sněmovny na své schůzi už loni 5. září 2024.
Úplné usnesení výboru pro bezpečnost sněmovny je zde.
Výbor „po úvodním vystoupení ministra vnitra Mgr. Bc. Víta Rakušana, po zpravodajské zprávě místopředsedy výboru Martina Exnera a po obecné a podrobné rozpravě doporučil poslanecké sněmovně vyslovit souhlas ve znění pozměňovacích návrhů“, stojí v dokumentu z 5. září 2024. Sněmovna novelu včetně předmětného návrhu schválila 18. prosince 2024.
Mohlo by vás zajímat
Novela byla 30. prosince 2024 podána do Senátu, který by ji měl projednat do 29. ledna 2025, jak vyplývá ze seznamu tisků.
Den poté, co si sněmovní výbor pro bezpečnost odhlasoval zmíněný návrh, napsal ministru vnitra Vítu Rakušanovi nesouhlasný dopis zástupce veřejného ochránce práv Vít Alexander Schorm. Jak vyplývá z jeho dopisu, na ombudsmana se obrátili Rusové žijící v ČR. „Trestat lidi za jejich státní příslušnost, bez ohledu na jejich osobní přesvědčení a životní okolnosti, je nespravedlivé,“ napsali mu.
„Zřeknutí se státního občanství je podle nich složitý až nemožný proces (ruské zákony mají vyžadovat doložení jiného státního občanství nebo záruku jeho získání), který může trvat roky. V současné politické situaci může vést k represím ze strany ruských úřadů. Muži do 30 let by před zřeknutím se ruského občanství museli absolvovat vojenskou službu, aktuálně tedy zřejmě odejít bojovat na frontu,“ shrnul informace Schorm.
Úplný přípis zástupce ombudsmana ministrovi vnitra je zde.
Mezinárodní právo zakazuje klást nerozumné podmínky
Bezpečnostní a politické aspekty návrhu podle svých slov zástupce ombudsmana chápe. Avšak návrh má rovněž rozměr ústavní a mezinárodně právní. Český stát se v Evropské Úmluvě o lidských právech a základních svobodách zavázal neprovozovat diskriminaci podmíněním nabytí občanství nerozumnými požadavky.
„Smluvní stát nebude nabytí nebo zachování svého státního občanství podmiňovat zřeknutím se nebo pozbytím jiného státního občanství v případech, kdy takové zřeknutí se nebo pozbytí není možné nebo je nelze rozumně požadovat,“ cituje z Úmluvy Vít Alexander Schorm. Kvůli zřeknutí se ruského občanství by museli Rusové z ČR odcestovat do Ruska, kde jim hrozí stíhání nebo odvod do armády.
Prověrky nestačí? ptá se Schorm
Jak dále místoombudsman upozorňuje, řada Rusů se zapojila do protestů proti ruské agresi i do pomoci Ukrajině. Přesto mají nést následky příslušnosti ke skupině. „Mám za to, že nebezpečné jedince by měl odhalit individuální screening, který standardně probíhá v rámci státoobčanského řízení. Navrhované ustanovení naznačuje, že toto prověřování zřejmě není pro ochranu bezpečnosti vyhovující. Pokud tomu tak skutečně je, pak by vhodnějším opatřením bylo spíše posílit individuální bezpečnostní prověrku právě vůči občanům Ruské federace. V jakých ohledech není podle Vás individuální bezpečnostní prověřování ruských žadatelů o státní občanství dostatečné?“ ptá se Schorm Rakušana.
Podle zástupce ombudsmana hrozí vznik skupiny lidí bez státní příslušnosti, pokud by ztratili ruské občanství, ale české potom z nějakých důvodů nenabyli. A příslib udělení českého občanství se podle návrhu uděluje jen po pozbytí občanství ruského. „Jak je ošetřeno, aby se zamezilo vzniku osob bez státní příslušnosti?“ pokládá další otázku místoombudsman.
Retroaktivita a více otázek, než odpovědí
Zástupce veřejného ochránce práv rovněž upozorňuje, že návrh, který jasně patří do zákona o státním občanství ČR, byl přilepen k Lex Ukrajina pozměňovacím návrhem, aniž by prošel řádným připomínkovým řízením. „Co vedlo k tomu, že se navrhuje zařadit úpravu státoobčanského řízení do Lex Ukrajina pozměňovacím návrhem bez projednání v připomínkovém řízení?“ klade proto další otázku.
Nadto je přilepený návrh zmatečný a retroaktivní, protože podle přechodného ustanovení má dopadnout i na žádosti o občanství podané před účinností novely. Zavádí podle zástupce veřejného ochránce práv nepřípustnou retroaktivitu. Navíc podle místoombudsmana „není jasné, kdy dojde k přerušení řízení o žádosti o státní občanství, zda proběhnou standardní kroky a prověřování, případně na jak dlouho má být řízení přerušeno“.
„Jak má prakticky probíhat řízení o žádostech Rusů o státní občanství? Z jakého důvodu mají změny dopadnout na již podané žádosti?“ pokládá další otázky.
Rakušan na návrhu trvá
Jak vyplývá ze zveřejněné odpovědi zástupce ombudsmana na odpověď Víta Rakušana, ministr vnitra argumenty zástupce ombudsmana nepřijal. „Je nesporné, že bezpečnostní situace je napjatá a Ruská federace představuje hrozbu nejen pro Ukrajinu. Je však otázkou, nakolik jsou nebezpeční ruští občané, kteří dlouhodobě žijí v České republice a jsou integrováni do české společnosti,“ znovu upozorňuje Vít Alexander Schorm na Rusy, kteří nesouhlasí s Vladimírem Putinem, a přesto jsou hozeni do jedné skupiny.
Také zástupce ombudsmana ale trvá na právních argumentech. Dále však nebude dělat nic. „Je zřejmé, že za navrhovanými změnami stojíte. Ze své pozice se s nimi sice nemohu zcela ztotožnit, ale nepovažuji za účelné, abych ve věci činil další kroky,“ stojí v posledním vyjádření zástupce ombudsmana z 27. listopadu 2024.
